ROZHOVOR | Babiš zvedne obočí a epidemiologové ho poslechnou. I proto rapidně přibylo nakažených, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Z jeho hlasu vyvěrá zloba. Evoluční biolog Jaroslav Flegr se hněvá na epidemiology a úředníky, kteří během koronavirové pandemie poslouchají politiky místo toho, aby dělali skutečně potřebné a odborné věci. I proto podle renomovaného vědce tak rapidně za úterý vyskočila statistika nakažených, která přesáhla hranici tisíc nemocných za den. „Stačí, aby Babiš zvedl obočí a okamžitě udělají, co si myslí, že premiér chce. Nechají se prostě zastrašit politiky, které poslouchají na slovo podle toho, s čím přijdou oni,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor ekologie Flegr.

Nečekal, že číslo nakažených už nyní vyletí tak strmě vzhůru. Evoluční biolog Jaroslav Flegr tvrdí, že za zvýšeným počtem nemocných covidem-19 je kromě zahájení školní docházky i jiný faktor. „Zatím jej neumím pojmenovat. Současný stav ale může znamenat, že se naše ekonomika zastaví klidně o měsíc dříve, než jsem čekal,“ predikuje profesor, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Flegr je přesvědčený, že se opravdu blíží doba, kdy se ekonomika v zemi zastaví. „A nebude nutné ji vypínat, jako se to stalo na jaře. Prostě se stopne sama, a to tím, že nakažení lidé nebudou schopni chodit do práce a vykonávat ji,“ je přesvědčený vědec.

Podle parazitologa bude nyní nárůst vysoký. „A to zvláště tehdy, když naše instituce budou strkat hlavu do písku a v ideálním případě se připravovat se na něco, co tady bylo před měsícem,“ má jasno Flegr, podle něhož se chystaná restriktivní opatření budou blížit těm, jaká panovala v zemi letos na jaře. „Ale je klidně možné, že to bude neřízené, protože jestli si politici budou naivně myslet, že lidé začnou umírat až po volbách a do té doby se budou tvářit, že je všechno v pořádku, tak pak si to všichni šeredně odskáčeme.“

Odborník na evoluční parazitologii míní, že nyní se počet nakažených bude držet kolem dvou tisíc nakažených za den. „Ale to jen pro to, že se budou lidé testovat méně, než by bylo potřeba. Už nyní, jak se změnila pravidla v trasování a v délce karantény, tak tím se bude uměle snižovat počet nakažených. Ovšem tím, jak se díky těmto uvolňujícím opatřením sníží tlak na virus, tak vlastní epidemie poroste ve skutečnosti dál a ještě rychleji. Pouze my to nebudeme registrovat a ani o tom vědět,“ varuje.

Jaroslav Flegr by byl pro, aby firmy umožnily svým zaměstnancům v maximální míře pracovat z domova. „Společnosti by se měly snažit uchránit od nákazy své zaměstnance, aby díky nim zase neonemocněli jejich bližní či úplně cizí lidé. Pokud mohou nadřízení v instituci, v níž pracuji, třeba zařídit bezkontaktní otevírání dveří, bezkontaktní dávkování desinfekčního gelu u vchodu a měření teploty, tak to mají co nejrychleji udělat,“ říká. Expert, který se proslavil hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza v rozhovoru apeluje na lidi, aby zbytečně nechodili ven a nestýkali se s cizími lidmi v uzavřených místnostech. „Prostě si musí každý z nás položit vždy ráno otázku, co může udělat on pro to, aby ochránil ostatní, včetně úplně neznámých lidí. Je totiž nutné si přiznat, že na naše instituce, jak je vidět, nemůžeme spoléhat. Každý za sebe se musí snažit a udělat maximum proto, abychom tuto epidemii zastavili i ze těchto nepříznivých politických podmínek,“ apeluje.

POLITICI SI MYSLÍ, ŽE LIDÉ ZAČNOU UMÍRAT AŽ PO VOLBÁCH

Pane profesore Flegře, co říkáte rekordnímu úternímu přírůstku nakažených covidem-19, který poprvé od koronavirové pandemie přesáhl počet tisíce nemocných za den? Konkrétní číslo je 1164. Předpokládal jste, že tisícová hranice padne už v úvodu září a bude o tolik překročena?

Předminulou sobotu jsem napsal, že statistika může tento pátek vyletět skokově nad tisíc. Jenže zmíněný nárůst je mnohem rychlejší, než jsem čekal. Zřejmě kromě startu nového školního roku se do počtu nakažených promítlo i něco dalšího.

A co si máme představit pod pojmem „něco dalšího“, jak říkáte?

Vůbec netuším, co by to mohlo být. Každopádně současná situace dosti zamíchala s mými původními předpověďmi. Vzhledem k tomu, že nárůst jakékoli epidemie mívá exponenciální charakter, tak těch pár dnů, o které onen skok nastal dříve, může být strašně důležitých. Může to znamenat, že se naše ekonomika zastaví klidně o měsíc dříve, než jsem čekal. Nárůst bude nyní opravdu velký, zvláště když naše instituce a odpovědní činitelé budou dál strkat hlavu do písku a připravovat se v lepším případě na něco, co tady bylo před měsícem.

Vy jste nedávno na svém blogu napsal, že se v souvislosti s koronavirem máme připravit na drastická opatření. Jaké restrikce jste konkrétně měl na mysli?

Budou se blížit těm, jaké jsme tady měli v březnu. Přičemž samozřejmě ona opatření nebudou úplně stejná. Ale je klidně možné, že to bude neřízené, protože jestli si politici budou dál naivně myslet, že lidé začnou umírat až po volbách a do té doby se budou tvářit, že je všechno v pořádku, tak pak to bude mít za následek, že si ekonomika klekne sama, stejně jako zkolabovala v Brazílii a v podobných zemích.

Takže naznačujete, že nebude ani nutné ekonomiku takzvaně vypínat, jako tomu bylo na jaře?

Přesně tak. Ona se totiž zastaví sama, a to tím, že nakažení lidé nebudou schopni, nebo ochotni chodit do práce.

Při našem rozhovoru působíte velice roztrpčeně, a tak předpokládám, že vás nynější situace nemile zaskočila, až šokovala…

Ano, je to tak. Moje pocity jste vystihl úplně přesně. Jsem zklamaný, protože jsem si prostě myslel, že máme v Česku nějaké odpovědné instituce a že se naši epidemiologové a úředníci nenechají zastrašit politiky. Že je nebudou poslouchat na slovo, nebo dokonce předem odhadovat, co by oni chtěli slyšet. Zkrátka, že se budou chovat profesionálně. Žil jsem v představě, že epidemiologové a úředníci pracují podle toho, co je skutečně zapotřebí udělat, nikoli na politickou objednávku.

Můžete říci, co konkrétně epidemiologům vytýkáte?

Že na ně stačí zadupat a odvolají například nařízení týkající se nošení roušek ve školách. Stačilo, aby Babiš zvedl obočí a okamžitě udělali to, co premiér chtěl, co mu mohlo přinést politické body. Takže je jasně vidět, že nemáme vůbec žádné obranné mechanismy a je zřetelné, že odborné instituce, ale i nejvyšší úředníci, úplně selhaly.

ZMĚNA V PRAVIDLECH TRASOVÁNÍ ZPŮSOBÍ FALEŠNÝ POKLES

A jak se podle Vás bude celá situace ohledně koronaviru vyvíjet dál? Můžete zapredikovat?

Brzy se počet nakažených začne držet kolem dvou tisíc nakažených za den, a to jen proto, že se budou lidé testovat méně, než by bylo potřeba. Už nyní, jak se změnila pravidla v trasování – tedy vyhledávání možných nakažených – a pravidla karantény, tak se bude uměle snižovat počet nakažených. Ovšem tím, jak se díky těmto uvolňujícím opatřením sníží tlak na virus, tak vlastní epidemie poroste ve skutečnosti dál a ještě rychleji. Jenže my to nebudeme registrovat a ani o tom nebudeme vědět. Je třeba si uvědomit, že dneska je pozitivní asi každý desátý testovaný, velmi brzy to bude každý osmý, pak pátý. Nákaza se rozjede mnohem rychleji.

Jak by se nyní měli lidé podle vás chovat?

Měli by si uvědomit, že když někam v současné době půjdou, mají alespoň dvojnásobně větší pravděpodobnost nákazy, než tomu bylo v březnu, kdy vrcholila restriktivní opatření. A s každým dnem se toto riziko zvyšuje. Měli by tedy udělat vše proto, aby se nenakazili. Tedy dodržovat všechna nařízení a doporučení včetně toho nechodit z domu, pakliže to není nezbytně nutné. A také se fyzicky nestýkat s dalšími lidmi v uzavřených prostorách, pokud to jde.

Doporučil byste tedy firmám, aby zavedly home office, tedy práci z domova na dálku?

Jednoznačně jsem pro. Společnosti by se měly snažit uchránit od nákazy své zaměstnance, aby díky nim zase neonemocněli jejich bližní či úplně cizí lidé. Pokud mohou nadřízení v instituci, v níž pracuji, zařídit bezkontaktní otevírání dveří, bezkontaktní dávkování desinfekčního gelu u vchodu, měření teploty tamtéž, tak to mají okamžitě udělat. Když to lze, tak je vhodné přenastavit klimatizaci v budově či místnosti, aby tam bylo menší horko a tím pádem větší relativní vlhkost. Když je relativní vlhkost pod 40 %, tak virus v aerosolu přetrvává třeba pětkrát déle a šíří se i na větší vzdálenost. A je zbytečné s tím otálet a čekat na nějaké instrukce. Prostě každý by měl přemýšlet, co může udělat on sám pro to, aby ochránil ostatní, včetně úplně neznámých lidí. Je totiž nutné si připustit, že na naše instituce, jak je vidět, nemůžeme spoléhat. Každý za sebe se musí snažit a udělat maximum pro to, abychom tuto epidemii zastavili i za těchto nepříznivých politických podmínek.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jaroslav Flegr Andrej Babiš Vláda ČR ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy