Koronavirus v Itálii: Studie odhalila důvody a dopady rozsáhlé nákazy

První hlášené případy nákazy koronavirem v Evropě se objevily v Itálii. První případ ohlásila italská vláda 30. ledna, Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikovala epidemii koronaviru jako pandemii 11. března. Sever Itálie se brzy stal epicentrem nákazy, přičemž až 49 % celkových úmrtí bylo zaznamenáno jen v samotné Lombardii, jak uvádí ve své zprávě Benjamin Rutledge z Institutu pro politiku a společnost. 

Na základě nashromážděných dat za poslední měsíce tvrdí italské studie, že za tak vysokou úmrtností stálo především četné procento demograficky starší populace. Jakožto první výrazněji zasažená západní země měla Itálie navíc k dispozici jen velmi málo informací o samotném viru a rychlosti šíření nákazy, dodává Rutledge. 

V evropském měřítku mají Italové nejvyšší věkový průměr. Podíl starších 65 let  na celkové populaci tvoří v Itálii zhruba 23 %. Odborníci právě tento faktor vyhodnotili jako klíčový, neboť senioři se ukázali být nejvíce ohroženou skupinou, mimo jiné i kvůli nedostatku vitamínu D, jak dále uvádějí studie.

Průzkumy naznačují, že v rámci Evropy jsou to především věkově starší obyvatelé zemí jako Itálie, Španělska nebo Švýcarska, kteří trpí značným deficitem vitamínu D. Ten mimo jiné přispívá k posílení imunity, jeho sníženou hladinu lze zaznamenat zejména v zimních měsících. 

Dle odborníků jsou tak právě senioři se sníženou imunitou v důsledku chybějícího vitamínu D proti koronaviru méně odolní než zbytek populace. I to spolu s nedostatkem zkušeností a informací tak mělo přispět k rapidnímu nárůstu nakažených a mrtvých v severní Itálii. Z celkových 34 142 případů úmrtí tak tvořili mladší 49 let pouze 1 %. 

Pitvy pacientů, kteří koronaviru podlehli, navíc pomohly lépe identifikovat onemocnění, která zvyšují riziko nákazy a úmrtí. Mezi nejčastější patří vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, ischemická choroba srdce, atriální fibrilace nebo chronické selhání ledvin. 

Ještě větší úmrtnost v přepočtu na 1 milion obyvatel než Itálie měla v dubnu Belgie. Zatímco v Itálii do té doby zemřelo 587 lidí na milion obyvatel, Belgie zaznamenala 853 úmrtí. Na třetím místě figurovala Francie, kde na milion obyvatel zemřelo 469 lidí při téměř shodném počtu celkových případů nakažených jako v Itálii. 

Česká republika má sice mnohem méně celkových případů a úmrtí, svým denním nárůstem už se ale Itálii přibližuje. V srpnu se denní nárůst během jednoho týdne v Česku pohyboval mezi 201 a 349 případy. V Itálii se začátkem srpna denní nárůst pohyboval průměrně kolem 370 případů, koncem srpna se však vyhoupl až na 1267. Podobný průměr v denních přírůstcích lze zaznamenat za poslední týden i v Česku. 

Dle odborníků je ovšem riziko nákazy mimo Českou republiku srovnatelné s rizikem komunitního přenosu. Na základě dat Ministerstva zdravotnictví se v zahraničí z nových 1754 případů nakazilo pouze 52 lidí, z čehož 24 lidí se nakazilo během dovolené v Chorvatsku. 

I když se Itálie pomalu vrací zpět k normálnímu životu, v zemi stále panují jistá omezení. Turisté se na příklad při vstupu do země musejí prokázat čestným prohlášením, v městské hromadné dopravě zůstávají povinné roušky stejně tak jako na všech místech, kde nelze zajistit dvoumetrové rozestupy. 

Vědeckovýzkumné středisko Asociace italského průmyslu (Confindustria) odhaduje, že nezaměstnanost koncem roku dosáhne 11 %. Itálie zaznamenala i rekordní mezičtvrtletní pokles HDP. Pro zmírnění dopadů pandemie schválila zdejší vláda již třetí finanční balíček ve výši 25 miliard eur, od Evropské komise obdržela dalších 7,6 miliard na daňových úlevách. 

Už teď je ale jasné, že se Itálie kvůli finančním stimulům pouze více zadluží. Výše státního dluhu nyní odpovídá zhruba 155 % HDP. Itálie tak předstihla nejen Německo, Francii nebo Španělsko, výše jejího dluhu se pohybuje i vysoko nad evropským průměrem.