Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Potřebujete test na covid? Ministerstvo doporučuje Čechům rezervaci termínu

Počet nakažených koronavirem ve světě přesáhl 28 milionů

Počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, celosvětově překročil hranici 28 milionů. Vyplývá to z údajů zveřejněných americkou Univerzitou Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie covidu-19 dlouhodobě sleduje. Zemřelo zhruba 909.480 pacientů s tímto onemocněním.

Koronavirus změnil líčení žen. Zájem o rtěnky se prudce propadl

Pandemie covidu-19 a s ní spojená povinnost nosit roušky ve Francii silně dopadla na výrobce dekorativní kosmetiky, přičemž nejvíce - o tři čtvrtiny - se během celostátní karantény propadly prodeje rtěnek. Vyplývá to z dat agentury Nielsen, o nichž informovala stanice BFM.

Členem Trumpova týmu je kontroverzní vědec, šíří nesmysly ohledně koronaviru

Skupina 78 výzkumníků a doktorů z lékařské fakulty prestižní Stanfordovy univerzity v otevřeném dopise zkritizovala svého bývalého kolegu a nového člena krizového štábu Bílého domu Scotta Atlase kvůli tomu, že podle nich ve svých veřejných vystoupeních šíří "nepravdy a zkreslené vědecké poznatky". Informaci přinesl zpravodajský server ABC.

Počet nových případů covidu v ČR opět rekordní, hospitalizováno 249 nakažených

Nárůst potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku dosáhl podruhé v tomto týdnu rekordní hodnoty. Ve čtvrtek přibylo 1382 nakažených, úterní rekord byl překonán o více než 200 případů. Celkem se za více než půl roku nakazilo 32.413 lidí, z nich se téměř 20.800 vyléčilo a 448 zemřelo. Aktuálně se tak s nemocí potýká 11.178 lidí.

Počet nakažených covidem-19 roste, smrtnost ale klesá. Profesor vysvětlil proč

NÁZOR – „Je to hádanka,“ hodnotí profesor Danny Dorling nenaplněné přesvědčení z předchozích měsíců, že smrtnost nemoci covid-19 poroste spolu s tím, jak bude stoupat počet pozitivně testovaných. Sociální geograf z Oxfordské univerzity si v komentáři pro server The Conversation klade otázku, proč tomu tak je.

Lékaři si lámou hlavu: Proč obezita souvisí s těžkým průběhem nemoci covid-19?

V počáteční fázi pandemie covidu-19 si lékaři u pacientů s těžkým průběhem onemocnění všímali jedné věci: mnoho z nich bylo obézních. S tím, jak se koronavirus šířil po světě a informací přibývalo, se tato spojitost stává stále jasnější a vědci se snaží zjistit, proč tomu tak je, napsala agentura AP.

Oranžové regiony na mapě rizika nákazy budou nejméně tři

Počet oranžových regionů na tzv. semaforu, mapě rizika nákazy koronavirem, stoupne nejméně na tři. Řekla to dnes České televizi (ČT) hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová. Aktuálně je podle webu ministerstva zdravotnictví na oranžovém, tedy druhém stupni rizika ze tří jen Praha. Deset okresů je na prvním - zeleném - stupni pohotovosti v ochraně veřejného zdraví kvůli nemoci covid-19 a zbytek Česka na nultém. Nový semafor má ministerstvo zveřejnit v pátek.

Ve Francii padl další rekord, za den skoro 10.000 nakažených

Ve Francii přibylo za den téměř 10.000 nových případů nákazy koronavirem, což je dosavadní rekord. Oznámilo to dnes ministerstvo zdravotnictví. Ve středu úřady hlásily něco přes 8500 nových nakažených. Už dvanáctým dnem v řadě se zvyšuje rovněž počet pacientů, kteří jsou kvůli vážnému průběhu nemoci covid-19 v nemocnicích, přibývá i těch, kdo jsou po nákaze na jednotkách intenzivní péče.

Covid míří k dalšímu rekordu. Dnes zatím 728 případů

Počet prokázaných případů nemoci covid-19 v Česku dnes vzrostl zatím o 728 na 31.759 od začátku epidemie. Dosavadní rekord ze středečního podvečera tak byl dnes překonán o 27 případů. Aktuálně nemocných je v Česku 10.588 lidí.

Nárůst případů covidu-19 v Praze zpomalil

Nárůst případů nemoci covid-19 v Praze dnes po předchozích rekordních číslech zpomalil. K dnešním 18:00 přibylo za 24 hodin 179 nakažených, zatímco v úterý i středu přesahovaly přírůstky dvě stovky případů.

Za čtvrtek byl covid v Česku již prokázán v rekordních 728 případech

Počet prokázaných případů nemoci covid-19 v Česku dnes vzrostl zatím o 728 na 31.759 od začátku epidemie. Dosavadní rekord ze středečního podvečera tak byl dnes překonán o 27 případů.

Spojené arabské emiráty od srpna evidují prudký nárůst nově nakažených

Spojené arabské emiráty dnes zaznamenaly svůj třetí nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem od začátku pandemie. Za uplynulý den se tam onemocnění covid-19 prokázalo u dalších 930 lidí. Vláda proto vyzvala obyvatele, aby dodržovali opatření, jež mají šíření nákazy zpomalit. Informovala o tom agentura Reuters.

Němci se mnohem víc obávají Trumpa než koronaviru

Němci se mnohem více obávají politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa než koronaviru. Obavu, že přičiněním šéfa Bílého domu bude svět nebezpečnější, umístilo na první místo žebříčku obav 53 procent dotázaných v průzkumu, který v červnu a červenci provedla pojišťovna R+V Insurance Group.

Norsko kvůli koronaviru možná omezí kontakty mezi lidmi

Norsko pravděpodobně zpřísní opatření proti šíření koronaviru. Naznačila to dnes premiérka Erna Solbergová. Mohl by být snížen povolený počet účastníků veřejných akcí i soukromých sešlostí a univerzity by se mohly vrátit k přednášení online, předeslala podle agentury Reuters šéfka norské vlády.

Šéf AstraZeneca: Vakcína proti covidu může být ještě do konce roku

Navzdory pozastavení finální fáze klinických testů je možné, že bude vakcína firmy AstraZeneca proti koronaviru k dispozici ještě do konce tohoto roku. Podle agentury AFP to dnes řekl ředitel této farmaceutické společnosti, která na vývoji očkovací látky spolupracuje s Oxfordskou univerzitou.

Izrael zvažuje celostátní uzávěru, počet nakažených koronavirem strmě roste

Izraelská vláda projedná, zda opět kvůli nárůstu případů nákazy koronavirem zavede celostátní uzávěru. Informoval o tom dnes zpravodajský web BBC.

Vědci se zaměřili na šíření koronaviru ve vlacích. Zde jsou výsledky studie

Vlaky nejsou v době pandemie nemoci covid-19 místem výrazného šíření infekce, cestování po železnici je tak pro veřejnost bezpečné. Tvrdí to na svém webu německé dráhy Deutsche bahn (DB), které se odvolávají na aktuálně zveřejněné dílčí výsledky studie berlínského výzkumného střediska Charité Research Organisation (CRO).

Bude s trasováním pomáhat policie? Hamáček tvrdí něco jiného než Babiš

Policisté by mohli pravděpodobně příští týden začít pomáhat hygienikům s trasováním kontaktů nakažených koronavirem. Zapojit by se v první fázi měla zhruba stovka příslušníků policie, sdělil ČTK ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Již v úterý uvedl, že se na zapojení policistů dohodl s policejním prezidentem Janem Švejdarem.

Soud s Assangem odročen, právník se patrně nakazil koroanvirem

Londýnský soud dnes z preventivních důvodů opět přerušil řízení o vydání zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do USA. U jednoho z právníků se totiž objevilo podezření z nákazy koronavirem, informovala agentura AFP. Líčení by mělo pokračovat v pondělí.