Počet nakažených covidem-19 roste, smrtnost ale klesá. Profesor vysvětlil proč

NÁZOR – „Je to hádanka,“ hodnotí profesor Danny Dorling nenaplněné přesvědčení z předchozích měsíců, že smrtnost nemoci covid-19 poroste spolu s tím, jak bude stoupat počet pozitivně testovaných. Sociální geograf z Oxfordské univerzity si v komentáři pro server The Conversation klade otázku, proč tomu tak je.

Vodítkem může být podle profesora statistika z Anglie a Walesu. Britská vláda koncem léta konečně definovala, jak bude počítán počet případů nemoci covid-19, připomíná odborník. Vysvětluje, že do takové statistiky je nyní zařazována osoba, u které byl alespoň jednou laboratorně prokázán nový koronavirus, přičemž její další pozitivní testy se již nepočítají.

Počet denních nově zaznamenaných případů vyvrcholil v Británii 5. dubna, kdy dosáhl čísla 5.451, uvádí Dorling. Dodává, že na minimum 101 případů naopak poklesl 10. června, aby v poslední době opěr rychle rostl a překonal znepokojivých 2.600 případů.

Proti tomu počet denních úmrtí spojených s koronavirem zůstává několik týdnů v britském prostoru velmi nízký a ve skutečnosti klesá, poukazuje akademik. Vyzdvihuje přitom, že počet odhalených případů neroste kvůli tomu, že se nemoc nyní více šíří, ale protože se více testuje, a to především v místech, kde se zjistí větší koncentrace lidí s covidem-19.

„Hlavní důvod, proč víme, že počet úmrtí neroste, je ten, že neroste skutečný počet případů v populaci v přepočtu na milion otestovaných lidí,“ píše expert. Odkazuje na poslední čísla britského statistického úřadu vycházející z mnohaměsíčního pozorování, která odhadují, že 25. srpna byl nakažen jeden z dvou tisíc obyvatelů Anglie a následně se každý týden nakazil jeden člověk z 27 tisíc obyvatel – v případě Walesu připadal 25. srpna jeden nakažený na 2.200 obyvatel.

Britští statistikové rozšiřují svůj sledovací program na 400 tisíc obyvatel Anglie, přičemž v říjnu má být na covid-19 testováno 150 tisíc z nich každých 14 dní, nastiňuje geograf.

Otázka pro demografy

Je pravděpodobné, že od června neustále rostoucí počet pozitivních testů obsahuje stále větší poměr mladých a stále menší počet starých lidí, pro které je nemoc mnohonásobně nebezpečnější, upozorňuje Dorling. Poukazuje, že během testování v březnu a dubnu byla u mladých ve věku 18-34 let zaznamenána největší přítomnost protilátek, a tak by nemělo být překvapivé, že i po uvolnění nejpřísnějších karanténních opatření je nejvíce případů nákazy mezi mladými lidmi.

„Vaše šance na úmrtí v důsledku covidu-19 závisejí primárně na věku,“ deklaruje profesor. Doplňuje, že u mladých tato šance výrazně klesá a podle statistik z konce srpna existovalo úmrtí na nemoc pro mladé ve věku 20-24 let riziko 1 : 100.000, pro lidi ve věku 30-34 let 1 : 50.000, ale u mužů starších 65 let a žen starších 75 let již pouze 1 : 1.000.

U devadesátileté seniorky je tak sto dvacetkrát větší pravděpodobnost, že zemře na covid-19 než u její padesátileté dcery, která má zase ve srovnání se svou čtrnáctiletou dcerou téměř dvě stě šedesátkrát šanci, že nemoci podlehne, uvádí odborník. Přiznává, že momentálně je v Británii ale úmrtnost ve všech skupinách téměř nulová, protože počet denních úmrtí je nízký.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud bude stoupat počet mladých nakažených a naopak klesat počet starých pacientů, bude klesat i počet úmrtí, i kdyby testování odhalilo rostoucí počet celkových případů, míní Dorling. Soudí, že to bude platit, dokud budou mezi nakaženými převažovat mladí.

Sílí sice obavy z přenosu nemoci z mladých na staré, ale pokud mladý člověk nemoc prodělá, zřejmě ji v budoucnu již nedostane a s tím mizí šance, že nakazí starší osobu, podotýká profesor. Věří, že existuje i další důvod, proč není nutné kvůli nárůstu případů panikařit.

Skutečná smrtnost

Smrtnost covidu-19 bude klesat spolu s rostoucím počtem lidí, kteří nemoc prodělají, a přestože nejsme na konečném čísle, v posledních dvou měsících k němu směřujeme, deklaruje expert. Za užitečný ukazatel označuje počet zemřelých na tisíc denních přírůstků nakažených, a to z důvodu, že úmrtí se projevují opožděně.

Počet lidí, kteří v Anglii a Walesu zemřeli na covid-19 v přepočtu na tisíc pozitivních testů, dosahoval 24. června 217, ale s nárůstem počtu provedených testů poklesl do konce srpna na 4 a 4. září dokonce na 2, shrnuje Dorling. Takový propad označuje za natolik rychlý a obrovský, že podobným tempem nemůže dlouho pokračovat.

Číslo, na kterém se poměr nakonec ustálí, bude pod teoreticky maximální hodnotou skutečné a konečné smrtnosti covidu-19, vysvětluje autor komentáře. Doplňuje, že toto číslo ale zatím neznáme.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 1 hodinou

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy