Počet nakažených covidem-19 roste, smrtnost ale klesá. Profesor vysvětlil proč

NÁZOR – „Je to hádanka,“ hodnotí profesor Danny Dorling nenaplněné přesvědčení z předchozích měsíců, že smrtnost nemoci covid-19 poroste spolu s tím, jak bude stoupat počet pozitivně testovaných. Sociální geograf z Oxfordské univerzity si v komentáři pro server The Conversation klade otázku, proč tomu tak je.

Vodítkem může být podle profesora statistika z Anglie a Walesu. Britská vláda koncem léta konečně definovala, jak bude počítán počet případů nemoci covid-19, připomíná odborník. Vysvětluje, že do takové statistiky je nyní zařazována osoba, u které byl alespoň jednou laboratorně prokázán nový koronavirus, přičemž její další pozitivní testy se již nepočítají.

Počet denních nově zaznamenaných případů vyvrcholil v Británii 5. dubna, kdy dosáhl čísla 5.451, uvádí Dorling. Dodává, že na minimum 101 případů naopak poklesl 10. června, aby v poslední době opěr rychle rostl a překonal znepokojivých 2.600 případů.

Proti tomu počet denních úmrtí spojených s koronavirem zůstává několik týdnů v britském prostoru velmi nízký a ve skutečnosti klesá, poukazuje akademik. Vyzdvihuje přitom, že počet odhalených případů neroste kvůli tomu, že se nemoc nyní více šíří, ale protože se více testuje, a to především v místech, kde se zjistí větší koncentrace lidí s covidem-19.

„Hlavní důvod, proč víme, že počet úmrtí neroste, je ten, že neroste skutečný počet případů v populaci v přepočtu na milion otestovaných lidí,“ píše expert. Odkazuje na poslední čísla britského statistického úřadu vycházející z mnohaměsíčního pozorování, která odhadují, že 25. srpna byl nakažen jeden z dvou tisíc obyvatelů Anglie a následně se každý týden nakazil jeden člověk z 27 tisíc obyvatel – v případě Walesu připadal 25. srpna jeden nakažený na 2.200 obyvatel.

Britští statistikové rozšiřují svůj sledovací program na 400 tisíc obyvatel Anglie, přičemž v říjnu má být na covid-19 testováno 150 tisíc z nich každých 14 dní, nastiňuje geograf.

Otázka pro demografy

Je pravděpodobné, že od června neustále rostoucí počet pozitivních testů obsahuje stále větší poměr mladých a stále menší počet starých lidí, pro které je nemoc mnohonásobně nebezpečnější, upozorňuje Dorling. Poukazuje, že během testování v březnu a dubnu byla u mladých ve věku 18-34 let zaznamenána největší přítomnost protilátek, a tak by nemělo být překvapivé, že i po uvolnění nejpřísnějších karanténních opatření je nejvíce případů nákazy mezi mladými lidmi.

„Vaše šance na úmrtí v důsledku covidu-19 závisejí primárně na věku,“ deklaruje profesor. Doplňuje, že u mladých tato šance výrazně klesá a podle statistik z konce srpna existovalo úmrtí na nemoc pro mladé ve věku 20-24 let riziko 1 : 100.000, pro lidi ve věku 30-34 let 1 : 50.000, ale u mužů starších 65 let a žen starších 75 let již pouze 1 : 1.000.

U devadesátileté seniorky je tak sto dvacetkrát větší pravděpodobnost, že zemře na covid-19 než u její padesátileté dcery, která má zase ve srovnání se svou čtrnáctiletou dcerou téměř dvě stě šedesátkrát šanci, že nemoci podlehne, uvádí odborník. Přiznává, že momentálně je v Británii ale úmrtnost ve všech skupinách téměř nulová, protože počet denních úmrtí je nízký.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud bude stoupat počet mladých nakažených a naopak klesat počet starých pacientů, bude klesat i počet úmrtí, i kdyby testování odhalilo rostoucí počet celkových případů, míní Dorling. Soudí, že to bude platit, dokud budou mezi nakaženými převažovat mladí.

Sílí sice obavy z přenosu nemoci z mladých na staré, ale pokud mladý člověk nemoc prodělá, zřejmě ji v budoucnu již nedostane a s tím mizí šance, že nakazí starší osobu, podotýká profesor. Věří, že existuje i další důvod, proč není nutné kvůli nárůstu případů panikařit.

Skutečná smrtnost

Smrtnost covidu-19 bude klesat spolu s rostoucím počtem lidí, kteří nemoc prodělají, a přestože nejsme na konečném čísle, v posledních dvou měsících k němu směřujeme, deklaruje expert. Za užitečný ukazatel označuje počet zemřelých na tisíc denních přírůstků nakažených, a to z důvodu, že úmrtí se projevují opožděně.

Počet lidí, kteří v Anglii a Walesu zemřeli na covid-19 v přepočtu na tisíc pozitivních testů, dosahoval 24. června 217, ale s nárůstem počtu provedených testů poklesl do konce srpna na 4 a 4. září dokonce na 2, shrnuje Dorling. Takový propad označuje za natolik rychlý a obrovský, že podobným tempem nemůže dlouho pokračovat.

Číslo, na kterém se poměr nakonec ustálí, bude pod teoreticky maximální hodnotou skutečné a konečné smrtnosti covidu-19, vysvětluje autor komentáře. Doplňuje, že toto číslo ale zatím neznáme.

Související

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy