Počet nakažených covidem-19 roste, smrtnost ale klesá. Profesor vysvětlil proč

NÁZOR – „Je to hádanka,“ hodnotí profesor Danny Dorling nenaplněné přesvědčení z předchozích měsíců, že smrtnost nemoci covid-19 poroste spolu s tím, jak bude stoupat počet pozitivně testovaných. Sociální geograf z Oxfordské univerzity si v komentáři pro server The Conversation klade otázku, proč tomu tak je.

Vodítkem může být podle profesora statistika z Anglie a Walesu. Britská vláda koncem léta konečně definovala, jak bude počítán počet případů nemoci covid-19, připomíná odborník. Vysvětluje, že do takové statistiky je nyní zařazována osoba, u které byl alespoň jednou laboratorně prokázán nový koronavirus, přičemž její další pozitivní testy se již nepočítají.

Počet denních nově zaznamenaných případů vyvrcholil v Británii 5. dubna, kdy dosáhl čísla 5.451, uvádí Dorling. Dodává, že na minimum 101 případů naopak poklesl 10. června, aby v poslední době opěr rychle rostl a překonal znepokojivých 2.600 případů.

Proti tomu počet denních úmrtí spojených s koronavirem zůstává několik týdnů v britském prostoru velmi nízký a ve skutečnosti klesá, poukazuje akademik. Vyzdvihuje přitom, že počet odhalených případů neroste kvůli tomu, že se nemoc nyní více šíří, ale protože se více testuje, a to především v místech, kde se zjistí větší koncentrace lidí s covidem-19.

„Hlavní důvod, proč víme, že počet úmrtí neroste, je ten, že neroste skutečný počet případů v populaci v přepočtu na milion otestovaných lidí,“ píše expert. Odkazuje na poslední čísla britského statistického úřadu vycházející z mnohaměsíčního pozorování, která odhadují, že 25. srpna byl nakažen jeden z dvou tisíc obyvatelů Anglie a následně se každý týden nakazil jeden člověk z 27 tisíc obyvatel – v případě Walesu připadal 25. srpna jeden nakažený na 2.200 obyvatel.

Britští statistikové rozšiřují svůj sledovací program na 400 tisíc obyvatel Anglie, přičemž v říjnu má být na covid-19 testováno 150 tisíc z nich každých 14 dní, nastiňuje geograf.

Otázka pro demografy

Je pravděpodobné, že od června neustále rostoucí počet pozitivních testů obsahuje stále větší poměr mladých a stále menší počet starých lidí, pro které je nemoc mnohonásobně nebezpečnější, upozorňuje Dorling. Poukazuje, že během testování v březnu a dubnu byla u mladých ve věku 18-34 let zaznamenána největší přítomnost protilátek, a tak by nemělo být překvapivé, že i po uvolnění nejpřísnějších karanténních opatření je nejvíce případů nákazy mezi mladými lidmi.

„Vaše šance na úmrtí v důsledku covidu-19 závisejí primárně na věku,“ deklaruje profesor. Doplňuje, že u mladých tato šance výrazně klesá a podle statistik z konce srpna existovalo úmrtí na nemoc pro mladé ve věku 20-24 let riziko 1 : 100.000, pro lidi ve věku 30-34 let 1 : 50.000, ale u mužů starších 65 let a žen starších 75 let již pouze 1 : 1.000.

U devadesátileté seniorky je tak sto dvacetkrát větší pravděpodobnost, že zemře na covid-19 než u její padesátileté dcery, která má zase ve srovnání se svou čtrnáctiletou dcerou téměř dvě stě šedesátkrát šanci, že nemoci podlehne, uvádí odborník. Přiznává, že momentálně je v Británii ale úmrtnost ve všech skupinách téměř nulová, protože počet denních úmrtí je nízký.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud bude stoupat počet mladých nakažených a naopak klesat počet starých pacientů, bude klesat i počet úmrtí, i kdyby testování odhalilo rostoucí počet celkových případů, míní Dorling. Soudí, že to bude platit, dokud budou mezi nakaženými převažovat mladí.

Sílí sice obavy z přenosu nemoci z mladých na staré, ale pokud mladý člověk nemoc prodělá, zřejmě ji v budoucnu již nedostane a s tím mizí šance, že nakazí starší osobu, podotýká profesor. Věří, že existuje i další důvod, proč není nutné kvůli nárůstu případů panikařit.

Skutečná smrtnost

Smrtnost covidu-19 bude klesat spolu s rostoucím počtem lidí, kteří nemoc prodělají, a přestože nejsme na konečném čísle, v posledních dvou měsících k němu směřujeme, deklaruje expert. Za užitečný ukazatel označuje počet zemřelých na tisíc denních přírůstků nakažených, a to z důvodu, že úmrtí se projevují opožděně.

Počet lidí, kteří v Anglii a Walesu zemřeli na covid-19 v přepočtu na tisíc pozitivních testů, dosahoval 24. června 217, ale s nárůstem počtu provedených testů poklesl do konce srpna na 4 a 4. září dokonce na 2, shrnuje Dorling. Takový propad označuje za natolik rychlý a obrovský, že podobným tempem nemůže dlouho pokračovat.

Číslo, na kterém se poměr nakonec ustálí, bude pod teoreticky maximální hodnotou skutečné a konečné smrtnosti covidu-19, vysvětluje autor komentáře. Doplňuje, že toto číslo ale zatím neznáme.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 3 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem

Americký prezident Donald Trump nechal mezi své spojence včetně Izraele rozeslat návrh mírové dohody s Íránem. Tento krok přichází v době, kdy se obě strany konfliktu snaží zabránit tomu, aby nová porušení příměří eskalovala mimo kontrolu a zhatila možnost dosažení konečné shody. V úsilí o urychlení probíhajících vyjednávání má v pátek pákistánský ministr zahraničí Mohammad Ishaq Dar odletět do Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

včera

včera

Obytný dům v Rumunsku zasáhl ruský dron s výbušninami. Několik zraněných

Ruský bezpilotní letoun, který byl součástí nočního vzdušného úderu zacíleného na Ukrajinu, se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska. Tamní úřady incident potvrdily s tím, že při nárazu utrpěli zranění dva lidé. Oficiální prohlášení Bukurešti tento incident ostře odsoudilo a označilo jej za nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy