Počet nakažených covidem-19 roste, smrtnost ale klesá. Profesor vysvětlil proč

NÁZOR – „Je to hádanka,“ hodnotí profesor Danny Dorling nenaplněné přesvědčení z předchozích měsíců, že smrtnost nemoci covid-19 poroste spolu s tím, jak bude stoupat počet pozitivně testovaných. Sociální geograf z Oxfordské univerzity si v komentáři pro server The Conversation klade otázku, proč tomu tak je.

Vodítkem může být podle profesora statistika z Anglie a Walesu. Britská vláda koncem léta konečně definovala, jak bude počítán počet případů nemoci covid-19, připomíná odborník. Vysvětluje, že do takové statistiky je nyní zařazována osoba, u které byl alespoň jednou laboratorně prokázán nový koronavirus, přičemž její další pozitivní testy se již nepočítají.

Počet denních nově zaznamenaných případů vyvrcholil v Británii 5. dubna, kdy dosáhl čísla 5.451, uvádí Dorling. Dodává, že na minimum 101 případů naopak poklesl 10. června, aby v poslední době opěr rychle rostl a překonal znepokojivých 2.600 případů.

Proti tomu počet denních úmrtí spojených s koronavirem zůstává několik týdnů v britském prostoru velmi nízký a ve skutečnosti klesá, poukazuje akademik. Vyzdvihuje přitom, že počet odhalených případů neroste kvůli tomu, že se nemoc nyní více šíří, ale protože se více testuje, a to především v místech, kde se zjistí větší koncentrace lidí s covidem-19.

„Hlavní důvod, proč víme, že počet úmrtí neroste, je ten, že neroste skutečný počet případů v populaci v přepočtu na milion otestovaných lidí,“ píše expert. Odkazuje na poslední čísla britského statistického úřadu vycházející z mnohaměsíčního pozorování, která odhadují, že 25. srpna byl nakažen jeden z dvou tisíc obyvatelů Anglie a následně se každý týden nakazil jeden člověk z 27 tisíc obyvatel – v případě Walesu připadal 25. srpna jeden nakažený na 2.200 obyvatel.

Britští statistikové rozšiřují svůj sledovací program na 400 tisíc obyvatel Anglie, přičemž v říjnu má být na covid-19 testováno 150 tisíc z nich každých 14 dní, nastiňuje geograf.

Otázka pro demografy

Je pravděpodobné, že od června neustále rostoucí počet pozitivních testů obsahuje stále větší poměr mladých a stále menší počet starých lidí, pro které je nemoc mnohonásobně nebezpečnější, upozorňuje Dorling. Poukazuje, že během testování v březnu a dubnu byla u mladých ve věku 18-34 let zaznamenána největší přítomnost protilátek, a tak by nemělo být překvapivé, že i po uvolnění nejpřísnějších karanténních opatření je nejvíce případů nákazy mezi mladými lidmi.

„Vaše šance na úmrtí v důsledku covidu-19 závisejí primárně na věku,“ deklaruje profesor. Doplňuje, že u mladých tato šance výrazně klesá a podle statistik z konce srpna existovalo úmrtí na nemoc pro mladé ve věku 20-24 let riziko 1 : 100.000, pro lidi ve věku 30-34 let 1 : 50.000, ale u mužů starších 65 let a žen starších 75 let již pouze 1 : 1.000.

U devadesátileté seniorky je tak sto dvacetkrát větší pravděpodobnost, že zemře na covid-19 než u její padesátileté dcery, která má zase ve srovnání se svou čtrnáctiletou dcerou téměř dvě stě šedesátkrát šanci, že nemoci podlehne, uvádí odborník. Přiznává, že momentálně je v Británii ale úmrtnost ve všech skupinách téměř nulová, protože počet denních úmrtí je nízký.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud bude stoupat počet mladých nakažených a naopak klesat počet starých pacientů, bude klesat i počet úmrtí, i kdyby testování odhalilo rostoucí počet celkových případů, míní Dorling. Soudí, že to bude platit, dokud budou mezi nakaženými převažovat mladí.

Sílí sice obavy z přenosu nemoci z mladých na staré, ale pokud mladý člověk nemoc prodělá, zřejmě ji v budoucnu již nedostane a s tím mizí šance, že nakazí starší osobu, podotýká profesor. Věří, že existuje i další důvod, proč není nutné kvůli nárůstu případů panikařit.

Skutečná smrtnost

Smrtnost covidu-19 bude klesat spolu s rostoucím počtem lidí, kteří nemoc prodělají, a přestože nejsme na konečném čísle, v posledních dvou měsících k němu směřujeme, deklaruje expert. Za užitečný ukazatel označuje počet zemřelých na tisíc denních přírůstků nakažených, a to z důvodu, že úmrtí se projevují opožděně.

Počet lidí, kteří v Anglii a Walesu zemřeli na covid-19 v přepočtu na tisíc pozitivních testů, dosahoval 24. června 217, ale s nárůstem počtu provedených testů poklesl do konce srpna na 4 a 4. září dokonce na 2, shrnuje Dorling. Takový propad označuje za natolik rychlý a obrovský, že podobným tempem nemůže dlouho pokračovat.

Číslo, na kterém se poměr nakonec ustálí, bude pod teoreticky maximální hodnotou skutečné a konečné smrtnosti covidu-19, vysvětluje autor komentáře. Doplňuje, že toto číslo ale zatím neznáme.

Související

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

před 12 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

včera

Ilustrační fotografie.

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

včera

Letní počasí

Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni

Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Požár na Benešovsku se rozšířil i na chatky. Platí zvláštní stupeň poplachu

Obavy meteorologů z možných požárů v souvislosti s horkým počasím se v úterý naplnily. Hasiči od odpoledních hodin zasahují u rozsáhlého požáru na Benešovsku, kde vzplály i chatky. Vyhlášen byl zvláštní stupeň poplachu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy