Lékaři si lámou hlavu: Proč obezita souvisí s těžkým průběhem nemoci covid-19?

V počáteční fázi pandemie covidu-19 si lékaři u pacientů s těžkým průběhem onemocnění všímali jedné věci: mnoho z nich bylo obézních. S tím, jak se koronavirus šířil po světě a informací přibývalo, se tato spojitost stává stále jasnější a vědci se snaží zjistit, proč tomu tak je, napsala agentura AP.

U lidí, kteří mají nadváhu, existuje vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine řada zdravotních problémů, mezi nimi třeba srdeční onemocnění nebo cukrovka. Právě tyto nemoci patří k faktorům, které mohou vést k tomu, že koronavirovou infekci u dotyčného pacienta budou doprovázet závažné komplikace.

Podle AP ale existují už také důkazy, že jen samotná obezita znamená vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Z jisté studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI). Bylo tomu tak i tehdy, když výzkumníci přihlédli k dalším zdravotním komplikacím, které pacienty zařadily do rizikové skupiny.

Vědci připomínají, že zřejmá souvislost mezi obezitou a těžkým průběhem covidu-19 je dalším příkladem toho, že současná pandemie ukázala palčivost některých přetrvávajících zdravotních problémů, s nimiž se svět potýká. Obezita je zřejmě jedním z důvodů, proč některé země nebo skupiny obyvatelstva byly koronavirem zasaženy mimořádně tvrdě. Například ve Spojených státech podíl obézních lidí na celkové populaci už desítky let roste a nyní dosáhl 42 procent. Mezi černochy a Hispánci je ještě vyšší.

Za obézního je považován člověk, jehož BMI se přehoupl přes třicet. U lidí s extrémní obezitou, kteří mají BMI 40 a vyšší, je nebezpečí těžkého průběhu covidu-19 ještě výraznější. BMI se vypočítává vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky v metrech.

Podle vědců pravděpodobně existuje celá řada faktorů, kvůli kterým se pacienti trpící obezitou hůře vypořádávají s koronavirovou infekcí, jež může poškodit plíce. Kilogramy navíc znamenají pro lidské tělo zátěž a nadbytečný tuk může omezit schopnost plic rozšiřovat se. Dalším problémem je chronický zánět, který obezitu často provází. Zánět je přirozeným způsobem, jakým naše tělo bojuje proti škodlivým "vetřelcům" jako viry. Ovšem dlouhotrvající zánětlivý stav rozhodně v pořádku není a může ohrozit obranyschopnost organismus v okamžiku, kdy se objeví skutečná hrozba.

Svoji roli může hrát i to, jak je tuk v těle rozložen. Autoři jedné studie zjistili, že covid-19 je nebezpečnější pro obézní pacienty, týká se to ovšem jen mužů. To může souviset se skutečností, že mužům se častěji tuk více ukládá v oblasti břicha, říká odbornice na infekční nemoci Sara Tartofová, jedna z autorek studie. Břišní tuk je spojován s produkcí hormonu, který může přispívat k závažnějšímu průběhu covidu-19, dodává Tartofová.

Vědci se rovněž snaží vyřešit otázku, zda je něco specifického na koronaviru jako takovém, kvůli čemu jsou obézní lidé náchylnější závažně onemocnět. Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk. Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu, a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako "dobré hnízdo pro virus", vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Problémy se mohou objevit i tehdy, když obézní pacient s covidem-19 skončí v nemocnici. Aby se nemocným lépe dýchalo, zdravotníci je pokládají na břicho. To ovšem u obézních lidí může být náročné, a tak je pravděpodobnější, že budou muset být napojeni na plicní ventilaci. Vědcům dělá starosti také to, že vakcína proti koronaviru nemusí být u lidí s obezitou stejně účinná jako u ostatních. Podobně tomu je například s očkováním proti chřipce nebo jiným nemocem.

Související

Více souvisejících

obezita, nadváha, hubnutí Vědci zdraví nemoci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy