Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Bruselu jsou ode dneška povinné roušky na veřejných místech

"Byli jsme lépe připraveni." Majitel nemocnic kritizuje reakci státu na pandemii

Majitel holdingu Akeso a řecký podnikatel Sotirios Zavalianis, který například vlastní Onkologické a radiologické centrum Multiscan v Parbubicích, Nemocnici v Hořovicích a Rehabilitační nemocnici v Berouně, se nechal slyšet, že jeho zdravotnická zařízení byla ve srovnání s těmi státními lépe připravená na pandemii covid-19.

V Moravskoslezském kraji přibylo 35 lidí s koronavirem, nákaza zasáhla i pěvecký soubor

V Moravskoslezském kraji přibylo v úterý 35 lidí nakažených koronavirem. Je to více než v pondělí. Nejvíce potvrzených případů je stále z Frýdecko-Místecka. Od počátku pandemie v regionu onemocnělo 4938 lidí. Vyplývá to z grafů chytré karantény, tedy Centrálního řídícího týmu Covid-19 (CŘT), které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Nárůst případů covidu v ČR se v úterý zdvojnásobil, přibylo jich 288

Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku se v úterý oproti pondělí zdvojnásobil, přibylo 288 pozitivně testovaných. Od začátku epidemie potvrdily laboratoře onemocnění covidem-19 u 18.783 lidí, přes 70 procent nakažených se už z choroby vyléčilo a 391 zemřelo. Aktuálně nemocných je tak 5170.

Dovolená v Řecku: Tisíce Čechů potřebují test na covid-19, MZ doporučí odběrová místa

V každém kraji bude jedno odběrové místo s posílenou testovací kapacitou pro cestovatele do Řecka, většinou při krajské nebo fakultní nemocnici. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové je lidí, kteří mají zaplacené zájezdy do Řecka do poloviny září, asi 32.000. Příští týden jich má letět kolem 4800.

Nizozemsko chystá povinnou karanténu pro kontakty nakažených

Nizozemská vláda plánuje zavést povinnou karanténu pro všechny osoby, u nichž po setkání s lidmi nakaženými koronavirem hrozí riziko infekce. V rozhovoru pro televizní stanici NOS to dnes řekl vicepremiér a ministr zdravotnictví Hugo de Jonge.

Libanon eviduje rekordní denní nárůst případů covidu-19

Libanon dnes hlásí rekordní nárůst případů nákazy koronavirem. Nemoc covid-19 se tam za uplynulý den potvrdila u více než 300 lidí a sedm infekci podlehlo, píše agentura Reuters. Bejrút se mezitím nadále potýká s následky ničivé exploze z minulého týdne. Neštěstí si vyžádalo životy více než 170 lidí a přes 6000 dalších bylo zraněno. To ochromilo nemocnice, které jsou už tak pod tlakem vzhledem k pandemii.

Fotbalová Slavie předčasně ukončila soustředění v Rakousku. V týmu má jednoho nakaženého

Za normálních okolností by v úterý fotbalisté pražské Slavie nastoupili ke svému dalšímu přípravnému zápasu v Rakousku proti tamnímu Sturm Grazu. Všechno je ale jinak. Vedení vršovického klubu totiž ouznámilo, že má v týmu jednoho nakaženého covidem-19 a proto tak předčasně Slavia ukončuje svůj rakouský kemp a vrací se tak domů. Šéf Slavie Jaroslava Tvrdík pak uvedl, že má být klub kvůli tomu v karanténně až do 24. srpna a tudíž by tak nemusela stihnout start nového ročníku Fortuna ligy.

Nárůst případů covidu-19 v Praze kolísá mezi 30 až 50 denně

Denní nárůst případů nemoci covid-19 v Praze dále kolísá zhruba mezi 30 až 50. Na těchto hodnotách se vytrvale drží už od konce července, kdy krátce vystoupal nad 100. Za posledních 24 hodin přibylo v Praze 46 lidí nakažených koronavirem. Vyplývá to z údajů pražské hygienické stanice k dnešním 18:00. Počet zemřelých lidí s covidem-19 se nezměnil, už od začátku minulého týdne zůstává na 105.

Ve Slezsku se nově nakazilo 15 lidí, okres Frýdek-Místek má několik ohnisek koronaviru

V Moravskoslezském kraji přibylo v pondělí 15 lidí nakažených koronavirem. Je to méně než v neděli. Nejvíce případů je stále z Frýdecko-Místecka. Od počátku pandemie v regionu onemocnělo 4908 lidí. Vyplývá to z grafů chytré karantény, tedy Centrálního řídícího týmu Covid-19 (CŘT), které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Čerpání z programů COVID vzrostlo téměř dvojnásobně

Čerpání ze záručních programů COVID podle dat České národní banky (ČNB) k 31. červenci od předchozí týdne vzrostlo o 1,7 miliardy korun na 15,9 miliardy korun. V předchozím období rostlo zhruba o miliardu korun týdně. Banky schválily k poslednímu červenci žádosti za 19,2 miliardy korun.

Čechy neodradil povinný test na covid-19. Zájezdy do Řecka neruší

Čeští turisté, kteří mají koupené zájezdy do Řecka, je podle cestovních kanceláří a agentur nemají zájem kvůli povinnému testování na covid-19 stornovat. Zjišťují podrobnosti o odběrných místech nebo cenách testů. Většina cestovních kanceláří zatím oficiální vyjádření ke stávající situaci nezveřejnila.

Nejde jen o dospělé. Příznaky covidu-19 mohou dlouhodobě mít i děti

Dosavadní studie předpokládají, že riziko vypuknutí nákazy covid-19 je mnohem větší u dospělých jedinců než u dětí. To ale neznamená, že děti nemohou být virem infikováni nebo ho přenášet.

Hygienici si polepšili až o 200 tisíc korun. Šéf statistiků Dušek odměnu nechtěl

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek si v poslední době užil svoje. Týden co týden musel chodit na tiskové konference, kde informoval o vývoji epidemie koronaviru v Česku, o pravidelných rozhovorech s médii a účastech na zasedání expertních týmů nemluvě. I přesto si ale nepřišel na žádné prémie, které odmítá.

Čína o rok prodloužila mandát hongkongským zákonodárcům

Vrcholný orgán čínského parlamentu stálý výbor rozhodl, že o rok prodlouží hongkongským zákonodárcům mandát, který měl vypršet 30. září. Informovala o tom dnes čínská státní média. Vláda města pod čínskou správou na konci minulého měsíce rozhodla o odložení na podzim plánovaných voleb, rozhodnutí zdůvodnila šířením koronaviru, píše agentura Reuters.

Trump chce Američanům s koronavirem zakázat vstup do USA. Odporuje to ústavě

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje zavedení nových pravidel pro vstup do USA, podle nichž by do země nemohli vstoupit američtí občané a lidé s trvalým pobytem ve Spojených státech, u nichž získají příslušníci pohraniční stráže podezření, že jsou nakaženi koronavirem.

Covid-19: V Austrálii přibývá nakažených i obětí, Nový Zéland uzavře největší město

Austrálie dnes dorovnala rekordní denní přírůstek 19 úmrtí v souvislosti s covidem-19, který tamní úřady ohlásily v pondělí. Všechny zemřelé eviduje stát Viktorie, který je ohniskem epidemie. Počet nakažených v porovnání s předchozím dnem vzrostl jen nepatrně, Australané proto doufají, že se šíření infekce podařilo stabilizovat, píše agentura Reuters.

Putin: Rusko schválilo první vakcínu proti koronaviru na světě

Ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti nemoci covid-19, způsobované koronavirem. Oznámil to dnes ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož vakcínu na sobě už vyzkoušela i jedna z jeho dcer. Látku vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji.

Babiš je překvapen rozhodnutím Řecka o povinných testech, zasedne krizový štáb

Premiéra Andreje Babiše (ANO) překvapilo řecké rozhodnutí zavést povinné testy na covid-19 pro české turisty, kteří do země přijíždějí. Krizový štáb nyní musí vyřešit posílení testovacích míst, aby lidé, kteří do Řecka pojedou, měli možnost nechat se otestovat, řekl dnes premiér novinářům.

Pompeo v Česku. Babiš chce jednat hlavně o obchodu a boji s koronavirem

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za prioritu svého středečního jednání s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem podporu obchodu. Další téma rozhovorů bude boj proti koronaviru, řekl dnes Babiš novinářům. Jednání se zúčastní také vicepremiér a ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), řekl dnes novinářům.