Čerpání ze záručních programů COVID podle dat České národní banky (ČNB) k 31. červenci od předchozí týdne vzrostlo o 1,7 miliardy korun na 15,9 miliardy korun. V předchozím období rostlo zhruba o miliardu korun týdně. Banky schválily k poslednímu červenci žádosti za 19,2 miliardy korun.
Zatímco u programů COVID II a Praha zbývají k vyčerpání schválených úvěrů poslední stovky milionů korun, v programu COVID III počet a objem přijímaných a schvalovaných půjček roste pomalu, sdělil ČTK v reakci na novou statistiku ČNB analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
V programu COVID II bylo podle ČNB k 31. červenci schváleno 2501 žádostí zhruba za 11,7 miliardy korun, podnikatelé čerpali přibližně 10,5 miliardy korun. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která za úvěry ručí, přijala do programu 4900 řádně podaných žádostí. Předpokládaná kapacita programu je 15 miliard korun.
U programu COVID Praha bylo k 31. červenci podle ČNB schváleno 232 žádostí za 1,1 miliardy korun. Podnikatelé zatím získali úvěry v objemu zhruba jedné miliardy korun. ČMZRB do programu přijala 408 řádně podaných žádostí. Předpokládaná kapacita programu je 1,6 miliardy korun.
Banky k 31. červenci v programu COVID III podle ČNB přijaly 2998 žádostí v objemu 19 miliard korun. Schválily 978 žádostí za zhruba 5,3 miliardy korun, podnikatelé čerpali půjčky 3,8 miliardy korun. Kapacita programu je 500 miliard korun. Program by měl fungovat do konce roku, bude rozdělen do několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun.
V případě programu COVID plus pro velké exportně zaměřené firmy bylo podle ČNB k 31 červenci schváleno šest žádostí za zhruba miliardu korun. Banky ke stejnému datu přijaly 21 žádostí za zhruba 5,6 miliardy korun. "Skutečný objem čerpání zatím představuje 0,55 miliardy korun," uvedl Zámečník. Za půjčky u programu COVID plus ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Podle jejího generálního ředitele Jana Procházky o tyto půjčky nejčastěji žádají strojírenské či sklářské firmy, dopravci, podniky z oblasti automotive, chemické výroby a oděvního průmyslu.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
před 1 hodinou
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
před 2 hodinami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 3 hodinami
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 4 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 4 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 5 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 6 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 7 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 8 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.
Zdroj: Libor Novák