Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu dále narůstá denní bilance infekcí, nově hlásí 1445 nakažených

Brazílie hlásí přes 55 000 nově nakažených, Venezuela covid ve vládě

Brazílie po předchozím prudkém nárůstu opět eviduje vysoký denní přírůstek nakažených; koronavirus se nově potvrdil u 55.155 lidí. O den dříve jihoamerická země zaznamenala přes 52.000 nových infekcí, což byl více než dvojnásobek předchozí bilance.

Ve Francii za den přibylo přes 2500 nakažených, nejvíc od uvolnění karantény

Ve Francii za uplynulý den přibylo 2524 případů nákazy novým koronavirem, což je nejvíce od uvolnění karantény, která v zemi kvůli šíření nemoci covid-19 ještě donedávna platila. Celkem se tak počet infikovaných vyšplhal na 206.696, informovala s odvoláním na francouzské ministerstvo zdravotnictví agentura Reuters. Počet mrtvých s koronavirem vzrostl za poslední den o 18 na 30.371.

Řecko hlásí nejvíce nakažených od začátku pandemie

V Řecku se za posledních 24 hodin potvrdilo 262 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, jde o nejvyšší počet za den od počátku pandemie. Informoval o tom dnes deník Kathimerini. Dosud byl nejvyšší nárůst případů za den 203, a to předchozí neděli.

Španělsko má opět více nakažených za den než předchozí dva dny

Ve Španělsku se za poslední den potvrdilo 1690 nakažených novým koronavirem, údaj ale nezahrnuje madridský region. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví to dnes uvedl deník El País. V úterý přibylo ve Španělsku 1418 nakažených a v pondělí 1486.

Upozornění pro Čechy: Kromě testu na covid-19 chce Řecko dál i QR kód

Při cestování do Řecka je i nadále potřeba vygenerovaný QR kód, který země po přijíždějících turistech žádá od konce června. Na potvrzení od lékaře o negativním testu na covid-19 vydaném laboratoří musí být číslo cestovního dokladu - pasu nebo občanského průkazu.

Brazílie má opět přes 50 tisíc nových případů koronaviru, rekord v Kolumbii

V Brazílii se opět prudce zvýšil počet nakažených novým typem koronaviru, za den přibylo více než 52.000 potvrzených případů. Po dvou dnech se tak čísla vrátila na denní nárůsty kolem 50.000. Rekordní denní nárůst počtu nakažených zaznamenala za poslední den Kolumbie, kde přibylo 12.830 potvrzených případů, výrazně ale přibývá infikovaných v posledním týdnu i v Argentině.

Norsko zavádí karanténu pro cestujících z dalších zemí

Norsko dnes rozšířilo seznam zemí, které kvůli koronaviru nepovažuje za bezpečné. Do desetidenní karantény budou muset nově i cestující z Polska, Nizozemska, Malty, Islandu, Kypru, Faerských ostrovů a některých oblastí Švédska a Dánska.

Čína kritizuje Azara: Nezvládl epidemii v USA, cesta na Tchaj-wan je divadlo

Jako "politickou show" dnes hodnotila čínská diplomacie končící třídenní návštěvu amerického ministra zdravotnictví Alexe Azara na Tchaj-wanu. Peking odmítl Azarovu kritiku čínského postupu v boji proti koronaviru a amerického ministra v tomto směru označil za "nejhoršího na světě". Zároveň varoval Spojené státy, že jeho představitelé by si v souvislosti s čínskými zájmy "neměli zahrávat s ohněm".

V nejlidnatější německé zemi začala škola, žáci musí mít roušky

V nejlidnatější německé spolkové zemi, Severním Porýní-Vestfálsku, dnes po více než šesti týdnech skončily letní prázdniny. Kvůli šíření koronaviru musí mít žáci i učitelé ve školách zakrytá ústa a nos - a to po celou dobu výuky. Severní Porýní-Vestfálsko je jedinou spolkovou zemí s takto přísným opatřením, informovala agentura DPA.

Testy na covid-19 musí zlevnit. Výsledek by měl být do 24 hodin, žádají cestovky

Testy na covid-19 se musejí podle Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) zlevnit. Jejich cena by se měla pohybovat kolem 500 korun. Nařízeno by také mělo být, aby testovaný dostal výsledek do 24 hodin, nikoliv do 48 hodin jak je stanoveno nyní. Hrazení testů cestovními kancelářemi (CK) klientům jedoucím do Řecka bude mít silný dopad na jejich ekonomiku. ČTK to dnes řekl místopředseda ACK Jan Papež.

Slovensko má 75 nově nakažených, nejvíc od konce dubna. Ohnisko je na jihu země

Na Slovensku za posledních 24 hodin přibylo 75 nových případů koronavirové nákazy, což je nejvyšší denní nárůst od konce dubna. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Zásadní podíl na nárůstu má podle slovenských médií rozšíření viru v jedné z firem v okrese Galanta na jihu země.

"Jako trest odnětí svobody." Páry oddělené koronavirem bojují o možnost být spolu

Každodenní stesk, osamělost a žádný fyzický kontakt jsou nedílnou součástí celosvětové pandemie covid-19 pro páry, které se ocitly každý v jiné zemi, třeba i několik tisíc kilometrů od sebe. Páry po celém světě zůstaly v důsledku uzavření hranic odděleni a odhad předpokládá, že přibližně 9000 Evropanů je odříznuto od svých partnerů. Na tuto problematiku upozorňuje internetová kampaň, která vyzývá vlády všech států, aby změnily svá cestovní omezení.

Covid-19: V Německu rychle přibývá nových případů, ministr je skeptický vůči ruské vakcíně

V Německu začal po třech dnech opět strměji růst počet nově odhalených případů nákazy koronavirem, za uplynulý den jich bylo 1226.

Rusko už má přes 900 tisíc nakažených, hájí svou koronavakcínu

Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško dnes jako nepodloženou odmítl zahraniční kritiku protikoronavirové vakcíny, jejíž schválení jako první na světě v úterý oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Operační štáb v Moskvě oznámil, že v Rusku se od začátku pandemie už koronavirem nakazilo více než 900.000 lidí.

Po uzdravení lze opět mít pozitivní test na koronavirus. Vědci zatím netuší proč

Úřady v čínském městě Ťing-čou dnes informovaly o případu místní ženy, která před šesti měsíci prodělala nemoc covid-19 a o víkendu měla znovu pozitivní test na koronavirus. Podobné případy už byly zdokumentovány i ve Spojených státech. Vědci dál hledají odpověď na otázku, jak dlouho může lidem po překonání koronavirové nákazy vydržet imunita.

Solidarita během epidemie má i stinnou stránku. Nadace se potýkají s podvody

Lidé často zneužívají dobré mysli svého okolí, a to i v době, kdy by si všichni měli spíše pomáhat. Například během epidemie koronaviru se na sociálních sítích objevilo několik žádostí o sbírky a pomoc, přičemž se některé z nich ukázaly jako falešné. Zkušenosti se zneužíváním krizového období potvrdily i mnohé nadace, které kolikrát musely zamítnout až 80 % podaných žádostí.

Začátek školy se blíží. Asociace už vidí problém, zmatky jsou kolem rozvrhů

Za týden budou školy vědět, za jakých podmínek se od září otevřou vzhledem ke stálé přítomnosti koronaviru. Nápomocný jim bude v tomto směru manuál ministerstva školství. Slovy prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého s tím přišel resort včas, jelikož se situace neustále vyvíjí, proto by se nemělo nic uspěchat.

Jaké jsou dopady covidu-19 na funkce mozku? Neurovědkyně prozradila, co víme

Koronavirus SARS-CoV-2 související s akutním respiračním syndromem se projevuje horečkou, suchým dráždivým kašlem, případně bolestmi kloubů nebo svalů. Závažný průběh nemoci může vést až k zápalu plic, selhání orgánů nebo zánětu srdce. Zdá se, že onemocnění Covid-19, které virus způsobuje, není jen respirační chorobou. Podle vědců má dopad i na lidský mozek.

Vývoj vakcíny proti koronaviru není závod, řekl ministr USA. Ke kritikům Ruska se přidal i Fauci

Vývoj vakcíny proti koronaviru není závod o to, kdo bude první, důležité je ujistit se, že je látka bezpečná. Podle televize CNN to dnes prohlásil americký ministr zdravotnictví Alex Azar s odkazem na úterní oznámení Ruska, že schválilo první očkovací látku proti covidu-19 na světě nazvanou Sputnik V.