Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve Francii druhý den za sebou rekordně přibylo nakažených

Španělsko má 2935 nových případů koronaviru, nejvíc od dubna

Ve Španělsku za poslední den přibylo 2935 nových případů nákazy koronavirem, což je skoro dvakrát tolik než o den dříve. Informovalo tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Infikovaných nyní přibývá nejrychlejším tempem od konce dubna, a to zejména v regionech Aragonie, Baskicko, Andalusie, Katalánsko a v metropoli Madridu.

Itálie nařídila povinné testy pro navrátilce z Chorvatska a Řecka

Itálie bude s platností ode dneška požadovat, aby se všichni cestovatelé při návratu z Chorvatska, Řecka, Španělska a Malty nechali povinně testovat na koronavirus nebo se při příjezdu prokázali negativním testem. Příslušný dekret podepsal ministr zdravotnictví Roberto Speranza a nařízení platí zatím do 7. září, uvedla agentura ANSA. Úřady chtějí díky novému pravidlu snížit počet importovaných případů nákazy ze zemí, které nyní považují za rizikové.

Iniciativa KoroNERV-20 pracuje na investičním semaforu

Občanská iniciativa KoroNERV-20 připravuje investiční semafor. Vyznačuje v něm sektory, do kterých je třeba výrazně investovat, ty mají zelenou barvu. Žlutě označené jsou sporné projekty a červené jsou zbytné investice. Takovým příkladem je podle iniciativy KoroNERV-20 reklamní kampaň na podporu vnitrostátního turismu. Podle expertní skupiny iniciativy by pro oživení ekonomiky a zdravý růst mělo být do roku 2023 investováno alespoň 660 miliard korun. KoroNERV-20 o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě.

Kvůli covidu-19 klesly příjmy specialistů o dvě třetiny, tvrdí sdružení

Kvůli epidemii covidu-19 klesly příjmy lékařů v ambulancích podle odhadů až o dvě třetiny, tedy zhruba o 100 milionů korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Sdružení ambulantních specialistů (SAS). Celkem jde na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění v posledních letech přes 300 miliard korun. Ambulantní specialisté z nich mají asi 25 miliard.

V Rakousku mají už 23 lidí, kteří se virem nakazili v Makarské

V severorakouské spolkové zemi Horní Rakousy úřady registrují už 23 lidí, kteří se nakazili koronavirem o dovolené v oblíbeném chorvatském letovisku Makarská. Podle agentury APA šlo ve všech případech o turisty, kteří k moři cestovali individuálně autem. Hygienici teď proto všem, kteří se z Makarské vracejí, doporučují bedlivě sledovat případné symptomy onemocnění a případně kontaktovat zdravotníky.

Covid-19 není novodobý mor, musíme se uklidnit, namítá evoluční biolog

Profesor evoluční biologie Jan Zrzavý připustil, že toho o viru SARS-CoV-2, který zapříčinil světovou pandemii, zatím moc nevíme, rozhodně se však nejedná o novodobý mor, jež by mohl mít za následek případné ohrožení lidské evoluce.

Řecko vyřadí ČR ze zemí s nutností předložit test na covid

Řecko vyřadí Českou republiku ze seznamu zemí, jejíž občané mají povinnost předkládat test na koronavirus při vstupu do Řecka. Na twitteru to bez konkrétního termínu uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo zahraničí dnes na téže sociální síti uvedlo, že pracuje na návratu k volnému cestování do Řecka od 1. září. Termín, od kterého má vyřazení Česka platit, ČTK zjišťuje.

Dosáhli v Indii kolektivní imunity proti covidu? Odborníci se neshodnou

Teorie kolektivní imunity mluví o situaci, kdy je vůči nemoci imunní tolik lidí, že se nákaza nemůže šířit dál. Je velmi přitažlivá, protože teoreticky by mohla poskytnout určitou ochranu v případě epidemie covidu-19. Vědci ale stále nevědí, jak jsou protilátky silné anebo jak dlouho vydrží v organismu kolovat.

Ve středu přibylo téměř 300 nově nakažených koronavirem

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku od začátku epidemie přesáhl 19.000. Ve středu přibylo 292 pozitivních testů na celkových 19.075. Denní přírůstek byl podobný jako v úterý.

Jak na dovolenou v Řecku? Povinný test i formulář. Země prodlužuje omezení

Děti do deseti let při cestování do Řecka negativní test na covid-19 a lékařské potvrzení v angličtině mít nemusí, uvedlo dnes na twitteru ministerstvo zahraničí. Pro ostatní je test ne starší než 72 hodin povinný od pondělí 17. srpna.

Koronavirové manuály by měli ředitelé škol dostat zkraje týdne

Manuály pro chod výuky v době koronavirové epidemie dostanou ředitelé škol od ministerstva do datových schránek počátkem příštího týdne. V pondělí se s dokumenty seznámí i vládní zdravotní rada. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová dnes ČTK řekla, že ministerstvo plánuje informovat o obsahu dokumentů veřejnost až poté, co manuály obdrží školy.

Argentina a Mexiko budou vyrábět oxfordskou vakcínu proti covidu

Argentina a Mexiko budou vyrábět vakcínu proti nemoci covid-19 vyvinutou britskou firmou AstraZeneca ve spolupráci s vědci z Oxfordské univerzity. Přípravek je teď ve třetí fázi testování. Podpis příslušné dohody s britskou firmou oznámili ve středu prezidenti Mexika a Argentiny.

Ekonomický propad je dán nejistotou. Vláda by si podle ekonoma měla vést lépe

Ekonom Filip Matějka z institutu CERGE-EI a člen někdejšího ekonomického poradního týmu při ústředním krizovém štábu si myslí, že na tom byla vláda s opatřeními na záchranu ekonomiky zpočátku dobře, ale že nyní se jedná o stále větší zmatek.

Třetina domácností v době pandemie přišla o část příjmu

Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní omezení zasáhla celou tuzemskou ekonomiku. Každá třetí česká domácnost přišla o jeden či část z příjmů a čtyři procenta domácností přišly dokonce o všechny příjmy. Češi omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy. Vyplývá to z průzkumu, který České bankovní asociace uskutečnila počátkem srpna mezi 1100 respondenty.

Rusko má stále více než 5000 případů nákazy koronavirem denně

Rusko dnes oznámilo 5057 nových případů nákazy koronavirem a 124 úmrtí v uplynulých 24 hodinách. O den dříve to bylo 5102 případů a 129 úmrtí. Celkem se od začátku pandemie nakazilo v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel 907.758 lidí, z toho 15.384 nákaze podlehlo, uvedla agentura TASS s odvoláním na operativní štáb.

Česko premiantem ve zvládaní epidemie? Dávno to neplatí, komentátor sepsul vládu

Česko už zřejmě nepatří mezi země, které si nejlépe poradily s epidemií koronaviru. Zatímco se premiér Andrej Babiš (ANO) koncem dubna chlubil, jak jej přizvali do videokonference s předsedy vlády Austrálie, Norska, Rakouska, Dánska, Izraele a Řecka, a jak jsou Češi světovým příkladem, nyní se situace změnila.

Ukrajina hlásí další rekordní nárůst počtu nakažených

Ukrajina zaznamenala další rekordní nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem, za uplynulý den je jich 1592. Infekce si vyžádala dalších 22 obětí na životech, uvedla dnes s odvoláním na údaje bezpečnostní rady státu agentura Interfax-Ukrajina.

Německé firmy se z koronakrize vzpamatují až za 11 měsíců

Německé firmy v průměru očekávají, že se jejich podnikání nevrátí k normálu dříve než za 11 měsíců. Ve svém červencovém průzkumu to zjistil německý hospodářský institut Ifo. Obzvlášť nepříznivě dopadla koronavirová krize na podniky ve službách, které doufají v návrat normálních časů až za 11,7 měsíce, uvedl dnes institut.

Kvůli dezinformacím o covidu už zemřely stovky lidí. Pijí chemikálie a končí v nemocnicích

Kvůli dezinformacím okolo koronaviru za první tři měsíce tohoto roku zemřelo po celém světě nejméně 800 lidí. Vyplývá to z výzkumu uveřejněném v odborném časopise American Journal of Tropical Medicine and Hygiene, o kterém informoval zpravodajský server BBC.