Občanská iniciativa KoroNERV-20 připravuje investiční semafor. Vyznačuje v něm sektory, do kterých je třeba výrazně investovat, ty mají zelenou barvu. Žlutě označené jsou sporné projekty a červené jsou zbytné investice. Takovým příkladem je podle iniciativy KoroNERV-20 reklamní kampaň na podporu vnitrostátního turismu. Podle expertní skupiny iniciativy by pro oživení ekonomiky a zdravý růst mělo být do roku 2023 investováno alespoň 660 miliard korun. KoroNERV-20 o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě.
Zelenými, takzvanými chytrými investicemi, jsou podle iniciativy výstavba nájemních bytů, budování rychlé 5G sítě, vlakový zabezpečovací systém ETCS nebo robotizace. Mezi důležité investice řadí také reformu důchodového systému, která by podle ní nárazově stála zhruba 100 miliard korun. "Je zřejmé, že k zajištění prioritních chytrých investic je nezbytné nalézt oboustranně akceptovatelný model spolupráce mezi soukromou a veřejnou sférou. A to nejen z finančních důvodů," uvedl jeden z členů KoroNERVu-20 a bývalý ministr financí Ivan Pilný.
Sporné investice jsou podle iniciativy příprava stavby nového bloku elektrárny Dukovany, reaktor nové generace III+, kanál Odra-Dunaj nebo přehrada s objemem alespoň 200 metrů krychlových. Projekty, kde by se měly investice omezit, je podle iniciativy kromě marketingové kampaně na podporu domácího cestovního ruchu také budování specializovaných sportovních zařízení bez zřejmé poptávky.
Při sestavování investičního semaforu KoroNERV-20 vycházel i z investičního plánu vlády, který vznikl loni. Současná podoba investičního semaforu není podle iniciativy konečná, projekty se budou na základě otevřené diskuse průběžně doplňovat, uvedl KoroNERV-20.
KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku. Mezi členy patří mimo jiné hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček nebo ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček.
Související
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Ekonomika , investice , peníze , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 54 minutami
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
před 1 hodinou
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
před 2 hodinami
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
před 3 hodinami
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
před 4 hodinami
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
před 5 hodinami
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
před 5 hodinami
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
před 6 hodinami
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
před 8 hodinami
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zdroj: Libor Novák