Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Záhada v KLDR: Covid nemáme, tvrdí Kim. Přesto zavřel hranice, města a mění politiky

Nákaza koronavirem z jídla? Podle odborníků neexistují přesvědčivé důkazy

Tento týden čínské úřady informovaly o mražených kuřecích křídlech z Brazílie s přítomností koronaviru. Podle odborníků není třeba propadat panice, protože neexistuje žádný důkaz, že by se nákaza mohla šířit potravinami.

ČR vyřadí Španělsko ze seznamu bezpečných zemí. Co to znamená pro turisty?

Česko vyřadí Španělsko s výjimkou Kanárských ostrovů od 24. srpna ze seznamu bezpečných zemí. Čeští turisté tak při návratu ze země po tomto datu budou muset předložit negativní test na covid-19, nebo jít do karantény. Stejná pravidla budou platit i pro cizince, kteří ze Španělska přicestují do Česka. Uvedlo to dnes ministerstvo zdravotnictví.

Covid komplikuje cestu na Tchaj-wan. Vystrčilova delegace musí dodržet přísná opatření

Podnikatelskou delegaci, která doprovodí předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan, čekají během cesty přísná opatření kvůli pandemii nového koronaviru. Kvůli obavě ze zatažení nákazy je požaduje tchajwanská strana.

Britové se kvůli karanténě hromadně vrací z dovolených, British Airways nasadí větší letadla

Desetitisíce britských turistů se dnes snaží dostat do své země z Francie či Nizozemska, aby se vyhnuli povinné dvoutýdenní karanténě. Eurotunel pod Lamanšským průlivem varuje před dlouhými frontami, aerolinky British Airways plánují nasadit větší letadla a lidé musejí počítat s tím, že se jejich narychlo plánovaný návrat prodraží, informují britská média.

Řecko zrušilo povinné testy na covid při letu z ČR, na pozemní hranici je stále nutný

Řecko zrušilo povinnost předkládat negativní test na covid-19 při letu z České republiky, která měla platit od pondělí. Na pozemní hranici ale turisté test předkládat musí, uvedlo na svých internetových stránkách české velvyslanectví v Aténách. Řecko původně chtělo zařadit Česko spolu s dalšími státy mezi rizikové, po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) a české diplomacie změnilo názor.

Hygienici zmírnili opatření proti koronaviru ve Slezsku, kraj je rozdělen do tří zón

Ostravští hygienici zmírnili opatření přijatá v souvislosti s koronavirem pro většinu Moravskoslezského kraje. Výjimkou je Frýdecko-Místecko, kde se nemoc covid-19 momentálně šíří nejvíce. Opatření zveřejnili hygienici dnes ráno, platí od 12:00. ČTK to dnes řekla ředitelka Krajské hygienické stanice Ostrava Pavla Svrčinová.

V Německu rychle přibývá nakažených koronavirem, přírůstek je nejvyšší od května

V Německu dál roste počet denně odhalených případů nákazy novým typem koronaviru. Za uplynulý den se infekce potvrdila u 1449 lidí, informoval dnes Institut Roberta Kocha (IRK). To je nejvyšší přírůstek od začátku května. S covidem-19 pak zemřelo za posledních 24 hodin dalších 14 lidí, a celkem tak bilance vzrostla na 9225 mrtvých.

Jedinečné kanceláře chrání před nákazou koronavirem. Najdete je v Londýně

V roce 2015 by schválen projekt o přestavbě Royal Albert Docks v Londýně tehdejším předsedou britské vlády Davidem Cameronem ve spolupráci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Potenciální nájemci předběžně souhlasili s pronájmem více než poloviny z 20 budov, ale pak zasáhla celosvětová pandemie covid-19. Hlavní investor Xu Weiping přišel o miliardy, ale rozhodl se, že změní obyčejné kanceláře na samostatné jednotky. Soukromé kanceláře jsou navržené tak, aby kombinovaly pohodlí práce z domova, ale s vybavením tradiční kanceláře.

Pandemie koronaviru: Ukrajina hlásí nový rekord, tisíce nově nakažených v Rusku

Na Ukrajině přibylo během čtvrtka dalších 1732 potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, což je doposud nejvyšší denní přírůstek v této zemi se 42 miliony obyvatel.

V Aucklandu dál platí omezení pohybu, u výjezdů z města nyní hlídkuje policie

Nový Zéland kvůli desítkám nových případů koronaviru prodlouží o 12 dní omezení pohybu, které platí od tohoto týdne v největším městě země Aucklandu. Dnes to podle agentury AFP oznámila premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardernová.

Covid-19 se v domově seniorů U Biřičky nerozšířil, všech 83 testů je negativních

Všech 83 testů na covid-19 v Domově U Biřičky v Hradci Králové je negativních. ČTK to dnes řekla mluvčí Královéhradeckého kraje Sylvie Adamcová. U jedné pracovnice tohoto domova důchodců se nedávno potvrdila nákaza covidem-19, domov je v karanténě.

Koronavirus: Brazílie má 60 tisíc infikovaných za den, Mexiko celkem půl milionu

Brazílie zaznamenala za poslední den 60.091 nově nakažených koronavirem. Denní přírůstek infekcí tam tak stoupá již třetí den v řadě. Počet zemřelých v souvislosti s covidem-19 v zemi po dnešním oznámení tamních úřadů překonal hranici 105.000, napsala agentura Reuters.

Průlom v testování na covid-19. Belgická univerzita vyzkouší novou metodu

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíc studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním.

Trump přednese nominační projev v Bílém domě, sklízí kritiku i z vlastních řad

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že svůj projev po oficiálním obdržení nominace Republikánské strany do listopadových voleb pronese z Bílého domu. Uvedl to v rozhovoru s listem The New York Post. Tuto možnost přitom naznačil již minulý týden a již tehdy se setkala s odporem řady demokratů i některých republikánů, podle nichž se takovým rozhodnutím politizuje sídlo amerických prezidentů.

Británie zavede karanténu pro cestující z Francie a Nizozemska

Británie zavede povinnost 14denní karantény pro všechny cestující z Francie, Nizozemska, Malty, Monaka a některých zámořských území Británie a Nizozemska. Podle agentury Reuters to dnes oznámil britský ministr dopravy Grant Shapps s tím, že opatření vstoupí v platnost v sobotu ráno kvůli nepříznivému vývoji pandemie covidu-19 v dotčených zemích.

V Česku přibylo 330 nových případů covidu, nejvíc od začátku dubna

Ve čtvrtek přibylo v Česku 330 nově potvrzených případů nemoci covid-19, nejvíc od 3. dubna. Jedná se o třetí nejvyšší denní nárůst od březnového začátku epidemie.

Covid-19 se za týden prokázal u 71 Čechů, kteří byli v Chorvatsku

Nákaza covidem-19 se za týden do středy 12. srpna prokázala u 71 Čechů, kteří pobývali v Chorvatsku. Od začátku prázdnin jich je 107, v zahraničí se celkem pravděpodobně nakazilo kolem 250 lidí. Podle odborníků je podíl importovaných nákaz zanedbatelný, od začátku července se počet nových případů covidu-19 v tuzemsku zvýšil o 7000.

V Praze přibylo za 24 hodin 76 případů nákazy koronavirem

V Praze přibylo od středečního podvečera 76 potvrzených případů nemoci covid-19. Bylo to o 12 případů méně než v předchozích 24 hodinách, kdy hygienici zaznamenali nejvyšší denní nárůst za více než dva týdny. Od začátku epidemie nového koronaviru se v hlavním městě nakazilo 3827 lidí, více než 70 procent z nich se už ale uzdravilo. V souvislosti s koronavirem zemřelo v metropoli dosud 105 lidí.

NYT: Skutečná bilance epidemie v USA už přesáhla 200 tisíc mrtvých

Skutečný počet úmrtí způsobený epidemií covidu-19 ve Spojených státech je vyšší než 200.000. Píše to dnes deník The New York Times (NYT) po analýze souhrnných údajů amerického federálního Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) týkajících se úmrtnosti mezi březnem a červencem.