Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Dánsko kvůli koronaviru zavede povinné roušky v hromadné dopravě

Svět vs covid-19. Odborníci se zamýšlí nad tím, kdo vlastně vyhrává

Na konci ledna letošního roku Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii koronaviru SARS-CoV-2. V té době bylo hlášeno pouhých 10 000 případů a přes 200 úmrtí. Více než půl roku po vyhlášení globální krize je detekováno přes 21 miliónů pozitivních případů covid-19 a více než tři čtvrtě miliónů úmrtí. Vyhrává svět nad virem SARS-CoV-2?

Část škol pořádá pro žáky v srpnu kvůli koronaviru bezplatné vzdělávací kempy

Zhruba 180 základních a středních škol připravilo na srpen pro žáky bezplatné čtyřdenní vzdělávací kempy, které mají děti připravit na začátek školního roku. Část žáků se kvůli jarnímu koronavirovému zavření škol vrátí do lavic 1. září po půl roce, někteří z nich se neúčastnili ani distanční výuky.

Ukrajina hlásí rekordních 1847 případů koronaviru za den

Ukrajina za uplynulý den zaznamenala 1847 případů koronaviru, čímž pokořila svůj dosavadní denní rekord, informuje dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. O den dříve země hlásila 1732 případů.

Většina Čechů se spolehne při druhé vlně pandemie na úspory

Více než polovina Čechů spoléhá pro případnou druhou vlnu Covid-19 na úspory. Z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial a společnosti NMS Market Research však vyplývá, že ideální finanční polštář, kterým je šestinásobek měsíčního výdělku, má naspořeno 17 procent Čechů. Průzkum se uskutečnil v červnu mezi 600 respondentů.

Počet nově nakažených v Německu se třetí den pohybuje nad 1400

Třetí den v řadě zaznamenalo Německo více než 1400 nových případů nákazy koronavirem. V pátek se infekce potvrdila u 1415 lidí, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). S covidem-19 zemřelo dalších šest lidí, a celková bilance tak vzrostla na 9321 mrtvých.

V Brazílii přibylo za pátek více než 50 000 nakažených koronavirem

V Brazílii přibylo v pátek 50.644 nově nakažených koronavirem, což bylo o téměř 10.000 méně než předchozí den. Počet úmrtí lidí s nemocí covid-19 se snížil o zhruba 200 na 1060. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na údaje brazilského ministerstva zdravotnictví. V celé Latinské Americe pak podle výpočtu agentury Reuters počet nakažených překonal šest milionů. Latinská Amerika je celosvětově nejvíce zasaženým regionem pandemií.

Rakousko varuje před cestami do Chorvatska, nákaza covid-19 se šíří rychleji

Kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem vydalo dnes Rakousko nejvyšší stupeň varování před cestami do Chorvatska. Platit začne od pondělí, informovalo na twitteru rakouské ministerstvo zahraničí. Chorvatsko ve středu zaznamenalo nejvyšší počet nově nakažených od počátku epidemie, uvedla agentura DPA. Také v Rakousku počet nakažených roste, dnes oznámilo nejvíce případů od 10. dubna.

Česko se stává rizikovou zemí, varuje Prymula. Volá po intenzivním trasování

Počet Čechů, kteří se infikovali novým typem koronaviru způsobujícím onemocnění covid-19, se blíží dvaceti tisícům. Ve čtvrtek byl hlášen nárůst o více než 300 případů. Bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v této souvislosti hovořil o komplikacích v cestování, kdy mnohé státy vyhodnocují Česko jako středně rizikovou zemi.

Evropské země kvůli covidu opět omezují cestování, počty nakažených rostou

Některé země za poslední den zaznamenaly rekordní nárůst počtů nakažených koronavirem - Rakousko, Španělsko a Německo nejvyšší za více než tři měsíce, Chorvatsko a Ukrajina nejvyšší od počátku pandemie a Itálie nejvyšší od června. Nárůst často souvisí s noční zábavou.

Počty nakažených rostou i v Itálii, za den skoro 600 nemocných

V Itálii v posledních dnech opět rostou počty nově odhalených případů nákazy koronavirem, za posledních 24 hodin úřady ohlásily 574 pozitivně testovaných osob, což je nejvíce od konce června. Informovala o tom agentura ANSA. Stejně jako na vrcholu epidemie infikovaných přibývá nejvíce v regionech na severu země - v Benátsku a Lombardii.

Španělsko hlásí téměř tři tisíce nakažených za den, nejvíc od dubna

Ve Španělsku se za posledních 24 hodin potvrdilo 2987 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, je to nejvyšší denní nárůst případů od dubna a o pět desítek více než o den dříve. Nejvíce případů za poslední den hlásí region hlavního města Madridu (731), informoval deník El País s odvoláním na nejnovější údaje ministerstva zdravotnictví.

CovidOrganics nezabral. Na Madagaskaru přibývá nakažených

Počet lidí nakažených koronavirem se v africkém ostrovním státě Madagaskar za poslední měsíc zečtyřnásobil, a to navzdory údajně zázračnému elixíru s pelyňkem, který jako prevenci a lék proti covidu-19 neúnavně propaguje prezident Andry Rajoelina. Napsal o tom dnes server BBC. Bylinný čaj nazvaný CovidOrganics dostávaly v poslední době i děti ve školách, ačkoli Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že jde o netestovaný přípravek.

USA opět mají přes 1000 úmrtí spojených s covidem-19, školy jsou v těžké situaci

Ve Spojených státech stále nezpomaluje růst bilance obětí koronaviru poté, co místní úřady ve čtvrtek opět ohlásily přes 1000 nových úmrtí. Podle deníku The New York Times (NYT) poslední denní součet činil 1219 mrtvých, zatímco průměr za poslední týden stoupl na 1077. Kvůli nepříliš příznivému vývoji stojí před těžkými rozhodnutími školy po celých USA.

Anketa: Jen čtvrtina lékařů v Rusku důvěřuje vakcíně Sputnik V

Celých 52 procent lékařů v anketě provedené přes ruskou mobilní aplikaci uvedlo, že by si nenechalo aplikovat vakcínu Sputnik V, kterou vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Dalších 23 procent by se zdráhalo na sobě očkovací látku otestovat a jen 24 procent by vakcínu vyzkoušelo.

Nakažených koronavirem přibývá: Řecko vyhlásilo další restrikce, Španělsko zavře kluby a omezí kouření.

Španělsko kvůli narůstajícímu počtu nových případů nákazy koronavirem uzavře noční kluby a zakáže kouření venku tam, kde nelze dodržovat bezpečné rozestupy. O nových opatřeních dnes podle místních médií informoval španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa po mimořádném jednání se zástupci vedení autonomních regionů.

EU bude mít stovky milionů dávek covidové vakcíny. Brusel se dohodl s AstraZeneca

Evropská komise (EK) zajistila pro budoucí využití v zemích Evropské unie dalších 300 milionů dávek jedné z vyvíjených vakcín. Komise dnes oznámila, že dosáhla dohody s britskou farmaceutickou firmou AstraZeneca, která navazuje na úspěšné rozhovory s dalšími dvěma společnostmi.

Dopis Vojtěchovi. Autoři zákona o informacích žádají zpřístupnění dat o covidu-19

Spoluautoři zákona o svobodném přístupu k informacím, bývalý poslanec Oldřich Kužílek a bývalý senátor Michael Žantovský, vyzývají ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) k uvolnění dat o epidemii nemoci covid-19 v Česku pro veřejnost. V otevřeném dopise Vojtěchovi uvádějí, že ministerstvo a jemu podřízený Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nezákonně odmítají vyhovět žadatelům o anonymizovaná data.

Nadějná vakcína proti koronaviru: Novavax chce její klíčovou složku vyrábět v ČR

Výroba klíčové složky vakcíny proti covidu-19 americké společnosti Novavax, která zakončila první fázi klinického testování své vakcíny, by měla ve středočeském výrobním závodu Praha Vaccines začít na začátku příštího roku. Výrobní kapacita závodu v Bohumili u Kostelce nad Černými bude dosahovat až jedné miliardy vakcinačních dávek ročně. Za firmu to dnes ČTK sdělila v tiskové zprávě Jana Dudrová.

Slovensko zpřísňuje opatření: Ve školách povinné roušky, zákaz akcí nad tisíc lidí

Starší žáci slovenských škol budou muset od zářijového návratu do lavic nosit roušky. Slovensko také zakáže hromadné akce nad 1000 lidí ve vnějších a nad 500 lidí ve vnitřních prostorách. Rozhodl o tom ve čtvrtek večer vládní tým odborníků, a to v reakci na aktuální nárůst počtu nových případů koronavirové nákazy.