Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

OKD zahájilo preventivní testování zaměstnanců na covid-19

Nový Zéland odložil parlamentní volby, Austrálie má nejvíc úmrtí od vypuknutí epidemie

Nový Zéland odloží kvůli pandemii covidu-19 parlamentní volby o měsíc. Podle agentury Reuters to dnes oznámila jeho premiérka Jacinda Ardernová. Hlasování plánované na 19. září se uskuteční 17. října, uvedla premiérka. Austrálie dnes oznámila 25 úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem, nejvíce od počátku epidemie.

Rio de Janeiro znovu otevřelo atrakce, turisté si u obří sochy Krista nesmí lehat

V brazilském Riu de Janeiro se o víkendu otevřely turistické atrakce, které byly zavřené pět měsíců kvůli pandemii covidu-19. Návštěvníci tak mohou znovu pohlédnout na druhé největší město Brazílie i z hory, na níž stojí majestátní socha Krista Spasitele.

Peru hlásí rekordní přírůstek nakažených, předstihlo i mnohem větší Mexiko

V Peru se za posledních 24 hodin potvrdilo 10.143 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce od počátku pandemie. Informoval o tom místní deník El Comercio. Celkem zaznamanela tato jihoamerická země už 535.946 nakažených a ve světovém srovnání americké Univerzity Johnse Hopkinse je už šestá, když předstihla i mnohem větší Mexiko.

Británie hledá další dobrovolníky pro testování vakcíny, víc se mají zapojit menšiny a senioři

Britská vláda hledá více dobrovolníků pro klinické studie vakcíny proti nemoci covid-19, vyzvala také, aby se více zapojili lidé z různých etnických menšin a lidé starší 65 let. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Za den téměř 300 000 nakažených. Covid-19 trhá rekordy

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes ohlásila další rekord v počtu nových případů koronaviru za jediný den. Za sobotu se podle ní po celém světě nakazilo přes 294.000 osob.

Covidem-19 už v Praze onemocnělo celkem 4003 lidí

Počet potvrzených případů covidu-19 v Praze přesáhl od začátku epidemie 4000. Od sobotního podvečera přibylo v hlavním městě 27 případů, což bylo nejméně za poslední téměř čtyři týdny. Ze 4003 dosud nakažených se jich 2731 už uzdravilo a 106 zemřelo. Vyplývá to z údajů platných k dnešním 18:00, které na webu zveřejnili pražští hygienici.

V Německu se za den nakazilo 625 lidí

V Německu v sobotu přibylo 625 případů nákazy koronavirem. To je méně než polovina případů, které Institut Roberta Kocha (RKI) hlásil v uplynulých třech dnech. O nedělích ale bývají počty odhalených infekcí běžně nižší, neboť se o víkendu nedostanou do statistiky všechna data, připomněla dnes agentura DPA.

V Jižní Koreji přibylo za den 279 nakažených

V Jižní Koreji dnes pokračoval nepříznivý vývoj epidemické situace poté, co místní středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC) oznámilo 279 nových případů nákazy koronavirem. Země stejně jako v sobotu zaznamenala nejvyšší denní bilanci od první poloviny března, informovala agentura Reuters.

Co nám ukázala pandemie covidu? Život probíhá jinak, než jak ukazují knihy a filmy

Žánr postapokalyptických filmů nijak zvlášť nepřipívá k posílení naší víry ve schopnost lidstva spolupracovat za nepříznivých okolností, napsal v úvodníku listu América Economía Farid Kahhat, peruánský politolog, komentátor a mezinárodní analytik.

V Brazílii přibylo 41.576 případů nákazy covidem, 709 úmrtí

Brazilské ministerstvo zdravotnictví v sobotu oznámilo 41.576 nově odhalených případů koronavirové nákazy a 709 úmrtí způsobených virem SARS-CoV-2. Nejnovější denní součty znamenají oproti pátku pokles a jsou také o něco nižší než čísla z minulé soboty.

JAR s klesajícími počty infekcí uvolňuje některé restrikce

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa dnes prohlásil, že země podle všech ukazatelů dosáhla vrcholu pandemie covidu-19. Vláda se proto rozhodla citelně zmírnit společenské restrikce, které zavedla ve snaze zabránit šíření koronaviru, píše agentura Reuters. Omezení pro mezinárodní cesty však zůstanou nadále v platnosti.

V Česku se covidem nakazilo už téměř 20 tisíc lidí

V Česku přibylo v sobotu 197 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to o 96 méně než v pátek a zároveň je to druhý nejnižší nárůst v tomto týdnu. O víkendu však laboratoře dělají méně testů, a tedy i počty odhalených případů bývají nižší.

Měla jsem tep 150 a problémy. Zdravá mladá dívka popsala, co s ní udělal covid

Není tomu dávno, co se z pražského klubu Techtle Mechtle stalo lokální ohnisko nákazy novým typem koronaviru. Covid-19 se tehdy začal šířit mezi mladými lidmi. Ojedinělé nejsou ani výskyty infekce na dětských táborech. I tak se ale počet pozitivně testovaných do 35 let zvyšuje pomalu.

Francie má přes 3300 nových případů koronaviru, Itálie přes 600

Ve Francii za den přibylo přes 3300 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od květnového ukončení karantény. Nejvyšší denní bilanci nově nakažených od května zaznamenala i Itálie a Irsko, v Turecku ohlásili nejvyšší přírůstek případů infekce od června. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

V pátek přibylo opět téměř 300 nakažených

V pátek v Česku přibylo 293 potvrzených případů covidu-19, denní nárůst se tak vrátil pod 300. Od začátku epidemie se novým koronavirem nakazilo 19.693 lidí. Přibližně 70 procent z nich už se uzdravilo a 394 pacientů s covidem zemřelo. Aktuálně nemocných je rekordních 5567. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 01:00.

Ministerstvo práce připravuje plán pro bezdomovce. Chce zabránit šíření covid-19

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ministerstvem zdravotnictví připravují plán, jak postupovat při ochraně zranitelných lidí bez domova. Tvrdí, že by plán měl být připraven do konce srpna, aby se předešlo nekontrolovatelnému šíření covid-19 na podzim letošního roku, kdy se očekává růst pozitivních případů.

V Praze přibylo za 24 hodin 58 nových případů nákazy

V Praze přibylo od pátečního podvečera 58 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Od začátku epidemie hygienici v hlavním městě odhalili 3976 nemocných covidem-19. Přes 2700 z nich se už uzdravilo, 106 lidí s koronavirem zemřelo. Vyplývá to z údajů platných k dnešním 18:00, které na webu zveřejnili pražští hygienici.

Nakažení na Maltě přibývají rekordním tempem

Malta zaznamenala za poslední den vůbec nejvyšší přírůstek nových případů nákazy koronavirem od začátku epidemie, když přibylo 72 infikovaných. Informovaly o tom zdravotnické úřady.

Dánsko kvůli koronaviru zavede povinné roušky v hromadné dopravě

Dánsko zavede kvůli šíření koronaviru povinnost nosit v hromadné dopravě roušky. Opatření začne platit příští sobotu, oznámila dnes premiérka Mette Frederiksenová. Zakrývání ústa a nosu v hromadné dopravě tento týden občanům doporučily také vlády ve Finsku a Norsku. Skeptické k rouškám tak ze severských zemí zůstává již jen Švédsko, informovala agentura Reuters.