Měla jsem tep 150 a problémy. Zdravá mladá dívka popsala, co s ní udělal covid

Že tomu tak skutečně je, se přesvědčili i datoví novináři serveru irozhlas.cz, kterým se také naskytla příležitost hovořit s jednou z dívek, která nemoc covid-19 prodělala, a tudíž má zkušenosti s jejími dopady na její život i zdraví. 

"Jsem přesvědčen, že mezi mladými se koronavirus šíří více. Když vyjdete do ulic, vidíte naprostou bezstarostnost mladých lidí v zahrádkách hospod a restaurací, a málokdy vidíte starší lidi bujařit,“ nechal se slyšet ekonom a člen poradní ekonomické skupiny vládního krizového štábu Daniel Münich.

Párty v klubu Techtle Mechtle si podle hygieniků vyžádala 181 infikovaných v Praze a více než 50 v regionech. I tak jsou ale nárůsty u věkových kategorií 15-24 let a 25-34 let podle statistik nízké. Nejzasaženější jsou podle všeho lidé v produktivním věku 45-54 let. 

Ačkoliv byly zaznamenány případy nákazy dětí do čtrnácti let na dětských táborech, k žádnému enormnímu vzestupu nedošlo, proto se slovy ministra školství Roberta Plagy (ANO) nebude odkládat začátek nového školního roku. 

Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně upozornila, že na celém světě tvoří generace 25 až 65 let většinu všech případů nákazy novým typem koronaviru a že byl mezi náctiletými a třicátníky zaznamenán až šestinásobný nárůst ve srovnání s prvními týdny pandemie. 

Jsou mladí lidé méně opatrní?

Münich také řekl, že Češi propadli naivní představě, že koronavirus je nebezpečný výhradně u seniorů či rizikových skupin a že mladí lidé se z tohoto důvodu chovají méně zodpovědně, zatímco ti starší se více izolují.

Vyjma případů a lokálních ohnisek, kdy se covid-19 například šířil v Jablunkově na Frýdecko-Místecku, konkrétně v církevním domově, kde se nakazily desítky klientů, jsou staří lidé skutečně chráněni. Zatím nebyl zaznamenán výrazný přírůstek aktivních případů nad 65 let.

"Bohužel se objevují případy, kdy lidé, i když cítí příznaky respiračního onemocnění, jdou do práce či do společnosti. Mám z toho pocit, že se s příznivou epidemiologickou situací vytratila i opatrnost,“ varoval na svém facebookovém účtu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO)

S prevencí si častokrát příliš nelámou hlavu právě mladší lidé, jelikož mohou mít zdánlivě lehčí průběh nemoci covid-19 ve srovnání se svými prarodiči. To však ale není pravda, jelikož i v případě zdravých lidí může choroba mít vážné komplikace, což ostatně potvrzují i případy z celého světa.

Nakažená dívka: "Byla jsem zdravý člověk."

"Z ničeho nic jsem ztratila čich. Necítila jsem absolutně nic, s tím se pojila i ztráta chuti. Potom nastoupily zhruba dvoutýdenní šílené bolesti hlavy a migrény. Hodně se mi motala hlava,“ řekla pětadvacetiletá nakažená Veronika Chmelařová z Ostravy. Slovy krajské hygienické stanice se s velkou pravděpodobností nakazila v polovině dubna během nákupu potravin v obchodě. Od začátku června má negativní test na koronavirus. 

Kdyby šlo ale jenom o symptomy podobné chřipce na začátku nemoci, ale poté nastoupily i kardiovaskulární potíže. "Z ničeho nic mi vyskakovala tepová frekvence. V noci jsem se vzbudila a měla jsem tep 150. To trvalo zhruba týden. V průběhu celé nemoci jsem měla hrozný problém se soustředěním, nemohla jsem číst, bylo mi z toho nevolno," sdílela své zážitky.

Pozitivní test měla více než čtyři týdny a některé zdravotní komplikace jí ani po dvou měsících od zotavení zcela neopustily. "Přetrvává u mne ztráta čichu. Je to hodně vázané na to, jak moc jsem unavená. Když spím méně, na druhý den absolutně nic necítím. Lékařka mi říká, že se toho nemám bát. Že to může trvat i rok, o tom se ale moc nemluví,“ líčila Chmelářová své neblahé zkušenosti. Koronavirus je navíc agresivní i vůči nervové soustavě. Jaké ale může způsobit dlouhodobé zdravotní komplikace, se momentálně příliš neví. 

Kvůli svým zkušenostem změnila pacientka svůj dřívější názor na covid-19. Ve své sociální bublině neví o nikom jiném, kdo by nemoc měl. Rovněž se často setkala s mladými lidmi, kteří si neustále myslí, že je to jenom pouhá chřipka. 

"Před tím jsem měla na tuto nemoc pohled asi jako všichni ostatní v mém věku: Jsem mladá, kdybych onemocněla, dostanu se z toho. Bude to trvat třeba týden a budu mít teploty nebo budu bez příznaků,“ přiznala Chmelařová, že sama nebyla v tomto směru výjimkou.

V současné době je už ve vztahu k nákaze zodpovědnější. "Byla jsem zcela zdravá, sportovala jsem, a i tak jsem měla dle mého názoru závažné potíže. Jakmile přišel covid, z ničeho nic nastoupily kardiovaskulární problémy a zadýchávala jsem se. Dokážu si představit, že u staršího člověka, který už má nějaké problémy, je to mnohem závažnější průběh. Bojím se o své blízké," řekla.

Postěžovala si také na špatnou informovanost, pokud jde o dobu, po jakou mohou problémy po uzdravení přetrvávat. Nápomocné jí v tomto směru jsou zkušenosti ze zahraničí. Informace čerpá z facebookové skupiny lidí do 35 let, kteří trpí covidem-19. "Spousta z nich popisuje stejné obtíže, jako zažívám já. Někteří i tři měsíce či déle než 100 dní,“ nechala se slyšet. 

Mladí lidé byli podle výzkumu Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Akademie věd nejvíc poznamenáni různými psychiatrickými obtížemi v důsledku vyhlášení nouzového stavu nebo ztráty zaměstnání. 

"Naopak u kategorie seniorů, tedy u skupiny, která je zdravotně ohrožena novým koronavirem mnohem více, sledujeme propad duševního zdraví jen minimální,“ uvádí studie. Se středně těžkými depresemi potvrdilo zkušenost 36 % mladých ve věku 18-24 let. Ve srovnání se seniory nad 65 let se jednalo 25% rozdíl. 

Češi se momentálně spíše bojí ekonomických následků koronakrize, zatímco zahraniční média informují, že mladší generace považuje covid-19 za nebezpečí pro své zdraví. Například týdeník The Economist sdělil, že jsou američtí mileniálové přesvědčeni, že se spíše nakazí než lidé pokročilejšího věku. Rovněž se také obávají případného průběhu onemocnění. 

Magazín vychází z výsledků studie Harvardské a Oxfordské univerzity na reprezentativním vzorku 1500 zkoumaných Američanů, jimž byla položena následující otázka: „Představte si tisíc lidí jako jste vy. Ve stejném věku, pohlaví, se stejným socioekonomickým statusem, zdravotním stavem. Kolik z těchto lidí se nakazí koronavirem v příštích devíti měsících?“

Lidé ve věku 18-34 let se nechali slyšet, že u sebe riziko nákazy shledávají až třikrát pravděpodobnější než u demografické skupiny nad 70 let. Průměrně si mladí Američané myslí, že je u nich 8,75 % šance se infikovat, zatímco senioři hovořili o třech procentech. Důvodem je aktivní životní styl, který je pro mladou generaci typický.

O nic víc optimističtí nebyly ročníky do 34 let ani v otázce možného úmrtí s covidem-19. Pravděpodobnost, že by jej přežili, označili za dvouprocentní, ačkoliv dostupná epidemiologická data v USA uvádějí, že mají mnohem lepší vyhlídky, a to 0,2 %. Senioři se nechali slyšet, že odhadují pravděpodobnost možné smrti za jednoprocentní, ačkoliv je u nich riziko smrtnosti 5-10 %.

V Česku nebyl dosud zaznamenán případ smrti s koronavirem u dospívajících. Pouze jedno úmrtí připadá na věkovou skupinu 25-34 let. Nejhůř na tom byli senioři, z nichž se infikovalo více než 500 lidí a 65 z nich nákaze podlehlo.