Česko se stává rizikovou zemí, varuje Prymula. Volá po intenzivním trasování

"Měli bychom uvažovat o tom, co očekáváme, protože všechno nelze nařizovat. Nemyslím si, že by to bylo správné. V řadě zemí lidé sami spontánně některá opatření dodržují, protože nechtějí, aby se choroba šířila. Do vnímání okolních zemí se dostáváme jako země středně riziková, což může ovlivňovat turistiku, a to je nepříjemné,“ vysvětlil epidemiolog v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Za jedno období se Česku podařilo překonat hranici pět tisíc aktivních případů, čímž si ve srovnání s cizinou nevedeme zrovna nejlépe. Z tohoto důvodu se také některé země rozhodly zařadit ČR mezi rizikové státy. Kromě některých výjimek se nyní po vstupu do nich musejí čeští občané podrobit izolaci. 

S povinností předkládat negativní test na covid-19 pro Čechy počítalo například Řecko, ale jeho premiér nakonec změnil názor a ve čtvrtek toto nařízení vzalo za své. 

"Nakonec se to vyjasnilo a myslím, že v současné chvíli už zmatky nejsou. Vracíme se do původní varianty, která byla taková, že cestovatelé do Řecka musí vyplňovat dotazník, na základě kterého jsou někteří náhodně testováni. Ale už neplatí to, že lidé by museli prokazovat svoji negativitu testem a že by museli mít potvrzení, kde je prokázána bezinfekčnost COVID-19,“ řekl Prymula. 

Dle jeho názoru se ale země vypořádávají s koronavirem po svém, což není zrovna nejlepší. "Některé země přijmou opatření ze dne na den a složitě se na něj dá reagovat. Mělo by docházet ke komunikaci odborných orgánů, jestli něco takového hrozí a eventuelně vysvětlit, proč tomu tak je. Komunikace s Řeckem takto neprobíhala, došlo k opatření, a poté se spojili premiéři a nějakým způsobem situaci vydiskutovali,“ uvedl.

"K tomu dochází ve výjimečných případech. Má to být odborná záležitost, to znamená jasně stanovené parametry, aby jednotlivé země věděly, co se chystá. Pak by měla následovat odborná diskuze o tom, jestli jsou nějaká lokální specifika, na základě kterých je možné obecné opatření zmírnit, nebo naopak zpřísnit,“ vysvětlil někdejší náměstek ministra zdravotnictví, proč by taková komunikace neměla spadat do standardních kompetencí předsedů vlád. Zároveň také poznamenal, že by určitě neměl nastat scénář, kdy by s každým jednotlivým státem komunikoval premiér a zařizoval, jaká pravidla se budou uplatňovat. 

Česko se potýká s velmi příznivým klinickým průběhem

Pokud jde o Česko, tak to má velmi příznivý klinický průběh. Pokud jde o počet zemřelých a těžkých případů, jsme na tom až čtyřikrát lépe než na začátku epidemie. "Máme kolem 120 hospitalizovaných, situace je vcelku klidná a stabilizovaná," nechal se slyšet Prymula.

Co ale není zrovna nejpříznivější, je nárůst nově hlášených případů, který se v poslední době pohybuje v rozmezí dvou set až tři sta.

"To je poměrně vysoké číslo, které znamená, že v populaci je hodně osob, které mohou šířit nemoc. Hrozí častější kontakt s osobami, které jsou nakažené, a to vyžaduje poměrně intenzivní trasování v jednotlivých ohniscích, aby nedošlo k exponenciálnímu nárůstu,“ vysvětlil.

Epidemiolog si zároveň také postěžoval na "neukázněnost" Čechů, kteří nyní dělají, jako by žádný koronavirus vlastně ani nebyl. "Patřili jsme mezi nejúspěšnější země. V současné době se to výrazně zhoršilo a bohužel, když srovnáváme jednotlivé státy, tak takové ty elementární zásady řada zemí přijala jako zcela běžnou záležitost. My o nich významně diskutujeme a některá opatření, která nejsou příliš zatěžující, třeba jako dodržování distance, pokud jdeme do restauračního zařízení, dodržováno není. Pak se nemůžeme divit, že k nárůstu dochází,“ nestačil se divit laxnosti některých občanů.

Je nezbytné, aby děti znovu usedly do školních lavic, a to bez omezení

Prymula zároveň také varoval před podzimem, kdy dojde k souběhu epidemie chřipky a covidu-19. "V rané fázi se to podle mě nebude moc lišit od stávající situace. Bude záležet na tom, jak se nám bude dařit kontrolovat běžný nárůst, který logicky v souvislosti s uvolněním opatření musí být,“ vysvětlil.

Děti by ale měly usednout do školních lavic bez omezení, aniž by byly třídy jakkoliv handicapované, kdyby jich například docházela do vzdělávacích zařízení jenom polovina nebo část s časovým posunem. "Chceme, aby chodili všichni žáci," řekl epidemiolog.

"To, co považuji za prioritu, je, aby se v rodinách omezil kontakt ne s rodiči – to jsou zejména mladí lidé, kde by neměl být problém – ale s prarodiči, protože to je skupina, kterou stále musíme chránit, a je tam potencionální riziko přenosu,“ podotkl, že se k žádným razantním restrikcím přistupovat nebude.

Kapacita testů si s podzimním náporem neporadí

Bývalý náměstek ministra vnitra také varoval, že osm tisíc testů denně nebude na podzim dostačující. "Musíme zvýšit počty testů. Věřím, že se dostaneme přes 30 tisíc, abychom byli schopni zvládnout vlnu,“ řekl s tím, že už tou dobou bude Česko disponovat kvalitnějšími testy, které nebude třeba vybavovat takovou přístrojovou technologií a které budou také levnější.

„V současné době se v Česku dělají srovnávací testy takzvaného lamb testu, který je výrazně rychlejší a o jednu fázi kratší ve srovnání s klasickým PCR testem. Tyto testy jsou konstruovány v USA a jejich jedinou nevýhodou je, že jsou méně citlivé. Ale v jednotkách procent. Všechna ostatní znamení jsou pozitivní, takže to znamená, že se tyto testy začnou používat celosvětově,“ uzavřel Roman Prymula.