Jaké jsou dopady covidu-19 na funkce mozku? Neurovědkyně prozradila, co víme

Mezi časté příznaky covid-19 se v posledních měsících zahrnuje i ztráta chuti nebo čichu až po časté mozkové příhody. Podle vědců existují důkazy, že virus má dlouhodobější dopad na mozek v podobě syndromu chronické únavy či Guillainova–Barrého syndromu (GBS), který se vyznačuje paralýzou začínající v nohou, která se šíří do horních končetin a obličeje.

Natalie C. Tronsonová je neurovědkyně, která se zaměřuje na to, jak se v mozku tvoří paměť v souvislosti s nemocí a stresem, a tím přispívá k posttraumatickému stresu a demenci. Vědkyně vysvětluje, že dlouhodobější účinky na mozek jsou vyvolané přímou virovou infekcí mozkové tkáně, to však neplatí u covid-19. Mluví o nepřímé akci vyvolané imunitním nebo kardiovaskulárním systémem.

Imunitní systém reaguje na virové infekce obecně horečkou, neklidem a únavou, aby lidský organismus ochránil. Je to způsobeno aktivací imunitních buněk v mozku a také signály, tzv. synapsemi. Tronsonová uvádí, že tato reakce je velmi prospěšná pro lidský organismus, protože odpočinkem může začít pracovat imunitní reakce, která je vysoce energeticky náročná.

Neurovědkyně poukazuje na fakt, že neuroimunitní buňky společně se synapsemi, které poskytují potřebnou energii, jsou nezbytné pro tvorbu paměti. „Bohužel to také poskytuje covidu-19 způsob, jak vyvolat příznaky, ale také dlouhodobé mozkové problémy,“ uvedla Tronsonová dle serveru Science Alert a vysvětlila, že během nemoci se aktivují imunitní buňky v mozku, chrlí obrovské množství zánětlivých synapsí a mění způsob komunikace neuronů.

„Protože covid-19 zahrnuje masivní uvolňování zánětlivých signálů, dopad tohoto onemocnění na paměť je zajímavý. Je to proto, že existují, jak krátkodobé účinky, jako je delirium, ale i dlouhodobé změny v paměti a kognitivních funkcích,“ míní neurovědkyně. Pravděpodobnost dlouhodobého účinku covid-19 na mozek je založena na výzkumech z minulosti u jiných nemocí. Například pacienti po infarktu uvádí trvalou kognitivní nedostatečnost, která se zhoršuje stárnutím.

Tronsonová se svými kolegy z laboratoře zjistila, že virové infekce vedou k dlouhodobým změnám v mozku, které souvisejí s pamětí, a to i v krátkodobém horizontu nákazy. „I mírný zánět, včetně chronického stresu, se nyní považuje za rizikový faktor pro demenci během stárnutí,“ poznamenala vědkyně, která dodala, že bude trvat mnoho let, než vědci budou vědět, jestli onemocnění covid-19 zvyšuje např. riziko rozvinutí Alzheimerovy choroby.

Podle Tronsonové může být riziko sníženo správnou léčbou covid-19, a to léky, které potlačují nadměrnou imunitní odpověď a zánětlivé stavy. „Je velmi zajímavé, že nové výzkumy naznačují, že běžné vakcíny mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby,“ uvedla neurovědkyně.