Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus: Nárůst počtu případů v Česku po víkendu opět zrychlil

Čínský ekonomický růst skončil, tvrdí analytik. Vysvětlil, proč přijde stagnace

NÁZOR - Velká změna americké mezinárodní ekonomické politiky během vlády prezidenta Donalda Trumpa spočívá v tom, že Čína začala být vnímána jako strategická hospodářská hrozba, nikoliv jako potenciálně dlouhodobý partner. V komentáři pro server National Interest to tvrdí ekonom Desmond Lachman, analytik z think tanku American Enterprise Institute.

Komentář

Vládo, přestaň šířit strach. Schopný národ zatím řídí nemehla, před nimiž Babiš varoval

KOMENTÁŘ – Je chaotická a bezradná. Vláda Andreje Babiše při dalším vzepětí koronaviru v zemi ukazuje, jak je neschopná a nekompetentní. Nedodržela svůj slib, že už nebudou plošná nařízení, kabinet zmateně informuje, že v pátek vyhlásí kroky, které budou platit v pondělí, aby už ve čtvrtek oznámila, že část prevence vstupuje v platnost už od víkendu. Navíc tolik vychvalovaná chytrá karanténa se ukazuje jako nefunkční. Stát jednoznačně prohrává, neumí náhle zareagovat a jedině, co dovede, je ovládat národ přes strach, což mu naprosto vyhovuje. Lidé řeší jen onemocnění covid-19 a zapomínají, jak pod rouškou infekce roste premiérova moc, z níž má zřejmě respekt i nejvyšší státní žálobce Pavel Zeman, anebo jak rychle může vyprchat demokracie ohledně volebního práva pro občany, kteří se ocitnou v karanténě. Pane premiére Babiši, začněte už s ostatními členy vlády konečně makat!

Ve Francii za poslední tři dny každý den přibylo 850 nakažených

Ve Francii za poslední tři dny každý den přibylo průměrně 850 nově nakažených koronavirem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ministerstva zdravotnictví. Jde o mírný pokles oproti čtvrteční a páteční bilanci, kdy se počet infikovaných zvyšoval o zhruba 1000 za den. Nicméně jde o nárůst oproti číslům z června i května.

Přebytky roušek mají být převedeny do skladů hmotných rezerv

Ochranných pomůcek proti koronaviru je podle vlády dostatek, některé úřady jich mají ale přebytek, jinde scházejí. Premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání kabinetu novinářům řekl, že ministerstva mají zásoby nad svou dvouměsíční potřebu převést účetně na Správu státních hmotných rezerv (SSHR).

Vláda schválila vznik rady pro dohled na chytrou karanténu, v čele bude Babiš

Vznik nové Rady vlády pro zdravotní rizika, jež má dohlížet na chytrou karanténu, kabinet na dnešním zasedání schválil. ČTK to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO), který bude v čele nového orgánu. Tým bude mít osm členů, místopředsedy budou ministři zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Úmrtím londýnských řidičů autobusů šlo podle studie předejít

Rychlejší zavedení protikoronavirových opatření ve Spojeném království pravděpodobně mohlo zachránit řidiče londýnských autobusů, kteří zemřeli s nemocí covid-19.

Trumpův bezpečnostní poradce O'Brien je nakažen koronavirem

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Robert O'Brien je nakažen koronavirem. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg, informaci následně potvrdil Bílý dům. O'Brien, který nyní pracuje z domácí izolace, je Trumpovým nejbližším spolupracovníkem, u kterého byla nemoc covid-19 diagnostikována.

Arcibiskupství v Barceloně hrozí sankce. Konala se mše s víc než 10 lidmi

Barcelonskému arcibiskupství hrozí pokuta kvůli mši, kterou uspořádalo v neděli za oběti koronaviru v bazilice Sagrada Familia. Informují o tom dnes místní média. Mše se totiž účastnilo na 150 lidí, ačkoliv v Katalánsku je nyní kvůli zvýšenému výskytu nákazy koronavirem povoleno na veřejnosti shromažďování jen maximálně 10 osob.

Belgická premiérka Wilmèsová oznámila zpřísnění koronavirových opatření

Belgická premiérka Sophie Wilmèsová oznámila zpřísnění koronavirových opatření. Reagovala tak na nárůst počtu nakažených v zemi v posledních dnech, uvedla agentura AFP.

Vláda kancléřky Merkelové čelí tlaku na povinné koronavirové testy

Německá vláda čelí stále silnějšímu tlaku, aby nařídila povinné koronavirové testy pro lidi, kteří přicestují z rizikových zemí. Šéf kancléřského úřadu Helge Braun, který je zároveň ve vládě ministrem bez portfeje, dnes podle agentury Reuters sdělil, že je nejdříve nutné prověřit, zda by takové opatření nebylo v rozporu s lidskými právy. Braun nicméně přislíbil brzké řešení.

Na Vysočině budou povinné roušky u lékaře i jinde, nejdřív od středy

Na Vysočině začnou lidé povinně nosit roušky ve zdravotnických zařízeních, lékárnách a sociálních službách, včetně dětských domovů. Návrh na přísnější opatření proti šíření nemoci covid-19 zpracovává krajská hygienická stanice. Opatření začne platit rozhodnutím krajských hygieniků, bude to zřejmě nejdřív od středy. Vyplynulo to z dnešního jednání bezpečnostní rady kraje, která se zabývala aktuální epidemiologickou situací v regionu.

Česko by potřebovalo 3,5 milionu dávek vakcíny proti covidu. Vývoj látky AZD1222 je slibný

Česko by podle aktuálních propočtů potřebovalo zhruba 3,5 milionu dávek vakcíny proti covidu-19. V případě její distribuce je nutné jít cestou preference rizikových skupin - seniorů, pacientů s nějakými dalšími onemocněními, zdravotníků či sociálních pracovníků. Novinářům to před dnešním jednáním vlády řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vakcína zatím nebyla definitivně vyvinuta.

Nová statistika pandemie: MZ očekává pokles počtu hospitalizovaných s covidem-19

Ministerstvo zdravotnictví očekává v nejbližších dnech snížení vykazovaného počtu hospitalizovaných lidí nakažených koronavirem. Audit skutečného stavu ukázal, že by se počet měl snížit zhruba na 90 osob, přitom podle posledních zveřejněných údajů je v nemocnicích asi 150 lidí s covidem-19. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Armáda a ministerstvo zdravotnictví si rozdělí zajištění systému chytré karantény

Armáda by měla v systému chytré karantény převzít logistiku a ministerstvo zdravotnictví by mělo dál rozhodovat o odborných záležitostech, jako jsou epidemiologická opatření. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Jeho úřad podle něj zatím nemá k dispozici tým lidí, který by se mohl o organizační zajištění systému starat tak jako armáda.

V domově seniorů na Královéhradecku začalo testování na covid, uvalena karanténa

Dnes začalo testování klientů a zaměstnanců Domova důchodců v Černožicích na Královéhradecku. U jedné z ošetřovatelek byla prokázána nemoc covid-19. Výsledky testů by měly být v úterý. U žádného ze 102 klientů domova se dosud nemoc neprojevila, řekl dnes v 9:30 ČTK Dan Lechmann z kanceláře hejtmana Královéhradeckého kraje.

Epidemiologické riziko v ČR: Nový "semafor" má čtyři stupně, první mapa bude za týden

První mapu Česka podle epidemiologického rizika v jednotlivých okresech zveřejní ministerstvo zdravotnictví 3. srpna, následně ji bude v týdenních intervalech aktualizovat. Dnes to uvedl vedoucí epidemiologické pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Rastislav Maďar. Takzvaný semafor bude rozdělen na čtyři stupně rizika označené šedou, zelenou, žlutou a červenou.

Pandemie sílí v Katalánsku. Premiér Torra nevylučuje restrikce, dal lhůtu 10 dní

Katalánsko by mohlo opět zpřísnit opatření proti šíření koronavirové nákazy, pokud se situace do deseti dnů nezlepší. Řekl to dnes šéf vlády regionu na severovýchodě Španělska Quim Torra. Regionální premiér varoval, že v mnoha částech Katalánska jsou koronavirová data podobná těm z doby před březnovým vyhlášením omezení pohybu ve Španělsku.

Začne pouť do Mekky. Povolení má jen 10 tisíc muslimů, loni jich dorazilo 2,5 milionu

Do saúdskoarabské Mekky začali přijíždět účastníci letošní muslimské poutě. Místo obvyklých více než dvou milionů účastníků dostalo letos kvůli koronaviru povolení jenom 10.000 lidí, kteří v království žijí. Saúdská Arábie v regionu patří co do epidemie ke značně postiženým zemím, má přes 266.000 nakažených a 2733 mrtvých.

Na Prachaticku budou povinné roušky ve všech vnitřních prostorách

Na Prachaticku budou kvůli šíření koronaviru povinné roušky ve všech veřejných vnitřních prostorách. Platit to bude od středy. V úterý začne platit na Prachaticku zákaz návštěv v nemocnicích a sociálních zařízeních. V Jihočeském kraji budou od středy povinné roušky v nemocnicích, domovech pro seniory i na úřadech.