Nová statistika pandemie: MZ očekává pokles počtu hospitalizovaných s covidem-19

Ministerstvo zdravotnictví očekává v nejbližších dnech snížení vykazovaného počtu hospitalizovaných lidí nakažených koronavirem. Audit skutečného stavu ukázal, že by se počet měl snížit zhruba na 90 osob, přitom podle posledních zveřejněných údajů je v nemocnicích asi 150 lidí s covidem-19. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Ministerstvo už o víkendu snížilo vykazovaný počet nemocných o třetinu na zhruba 3500.

Podle Duška se v nemocnicích uskutečnil audit lidí léčených kvůli koronaviru. Při něm se ukázalo, že desítky z nich jsou nadále vykazovány jako nakažení covidem-19, přestože už tuto nemoc překonali a v nemocnici zůstávají kvůli jiným chorobám. Definitivní výsledky auditu podle Duška budou známy za několik dnů.

Počet hospitalizovaných patří mezi kritéria, na jejichž základě chce ministerstvo zdravotnictví vyhodnocovat epidemiologické riziko v jednotlivých okresech.

Dušek dnes také znovu obhajoval výraznou úpravu vykazovaného počtu aktuálně nakažených. Podle něj to byla čistě administrativní záležitost, kdy hygienici nestíhali aktualizovat seznamy, dotyční lidé ale přitom již byli propuštěni z karantény. Dušek řekl, že hygienici zejména v Moravskoslezském kraji upřednostnili hledání nových nakažených, starší údaje potom aktualizovali s asi třítýdenním zpožděním. Za problém to nepovažuje.

Vojtěch chce zvýšit kapacitu testování

Kapacita testování na covid-19 by se v nemocnicích přímo zřízených ministerstvem zdravotnictví měla zvýšit na 15.000 vzorků denně. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého je nyní kapacita v těchto zařízeních zhruba 4000 vzorků denně. V úterý o tom bude jednat s řediteli těchto organizací.

"Dnes je celková kapacita našich organizací kolem 4000 vzorků denně, to nepovažuji za úplně optimální a dostatečné," řekl Vojtěch. Testovací kapacity by se podle něj měly výrazně rozšířit a organizace přímo zřízené ministerstvem zdravotnictví by měly tvořit páteřní síť pro provádění testů na koronavirus. Další místa by podle něj stát do testování zapojoval až při vyčerpání této páteřní kapacity.

Vojtěch uvedl, že dnes o rozšíření odběrových míst a posílení testovací kapacity jednal s představiteli pražských nemocnic, protože v hlavním městě je zvýšený výskyt nákazy. Na úterý plánuje podobnou schůzku s šéfy všech zdravotnických zařízení zřizovaných ministerstvem. Ve čtvrtek by chtěl představit celkovou strategii pro testování.

Vojtěch v neděli v České televizi řekl, že část pacientů by měla na podzim směřovat na odběry k praktikům, kteří by měli posílit síť odběrových míst. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky, který dnes o podobě podzimního testování jednal na ministerstvu zdravotnictví, by sice lékaři měli mít možnost testovat pacienty, neměla by na nich ale ležet hlavní tíha systému. Testování přímo v ordinacích lékařů by podle něj bylo také neekonomické a neefektivní.

Lékaři mají podle něj mít spíše roli v "managementu" pacienta - měli by vystavovat e-neschopenky a elektronické žádanky na testování. Ty by také měly v budoucnu fungovat tak, aby se jejich prostřednictvím lékař dozvěděl o výsledku testu. Podle Šonky také z dnešního jednání vyplynulo, že by na každý okres mělo být alespoň jedno testovací místo na koronavirus. Další jednání na ministerstvu zdravotnictví se uskuteční 17. srpna.

Ministerstvo zdravotnictví zřizuje devět fakultních nemocnic a další dvě nemocnice v Praze - Nemocnici Na Homolce a Nemocnici Na Bulovce. Bulovka, jako nemocnice zaměřená dlouhodobě na infekční choroby, testovala v době největšího náporu epidemie asi 670 vzorků denně. Podle zjištění ČTK z minulého týdne fakultní nemocnice mohou za den otestovat na covid-19 většinou mezi 100 až 300 vzorky denně, ale v Olomouci až 2500 vzorků.

Celkem má v Česku povolení testovat 106 laboratoří, kromě nemocnic a zdravotních ústavů jde většinou o soukromá zařízení.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Vlastimil Válek (TOP 09)

Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel

Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách ve středu schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek Zdravotnictví nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 42 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy