Čínský ekonomický růst skončil, tvrdí analytik. Vysvětlil, proč přijde stagnace

Papírový tygr

Jde o hlavní motiv současné americko-čínské obchodní války, což Lachmana přivádí k otázce, zda mají Spojené státy výraznější důvod obávat se čínské ekonomické dominance než dříve v v případě Sovětského svazu či Japonska.

Dnes víme, že obavy Spojených států v 60. a 70. letech minulého století ze sovětské a japonské ekonomické dominance byly nepodložené, zdůrazňuje analytik. Připomíná, že spektakulární sovětský ekonomický úpadek v 80. letech vydláždil cestu k rozpadu tohoto státního útvaru na počátku další dekády, kdy vzal za své i japonský ekonomický zázrak, načež se Japonsko po splasknutí úvěrové a realitní bubliny ponořilo do dvou ekonomicky ztracených desetiletí.

"Velmi podobně, jako se někdejší americké obavy z ruské a japonské ekonomické dominance ukázaly coby neopodstatněné, existuje dobrý důvod domnívat se, že jako další papírový tygr se ukáže i nedávný rapidní ekonomický vzestup Číny," píše autor komentáře. Domnívá se, že podobně jako v případě Japonska se velmi rychlý ekonomický růst Číny z posledních třiceti let zřejmě změní v dlouhé období praktické ekonomické stagnace.

Stane se tak v důsledku toho, že čínská ekonomika se potýká se "zombie firmami" a čínský bankovní systém je přehlcen nesplácenými úvěry, deklaruje odborník. Za jeden z hlavních důvodů, proč se ukáže, že čínská ekonomika stojí na vratkých nohou, označuje skutečnost, že nedávný rychlý ekonomický růst živí úvěrová bublina epických rozměrů.

Podle Mezinárodního měnového fondu se od roku 2008 zadlužení čínského soukromého sektoru přiblížilo 100 % ročního HDP země, což v historii nemá příliš obdoby, poukazuje Lachman. Vysvětluje, že to vede k hrubým chybám při ukládání kapitálu, na které poukazují například prázdné byty - v zemi jich je dle odhadů na 65 milionů -, města duchů a masivně přemrštěné průmyslové kapacity.

Letos, kdy v důsledku koronavirové pandemie, dochází ke zpomalování čínského ekonomického růstu, na což tamní vláda reaguje dalším poskytováním úvěrů, které mají ekonomiku nastartovat, uvádí analytik. Domnívá se, že toto ještě více nafoukne čínskou úvěrovou bublinu, která bude dále umrtvovat budoucí potenciál hospodářského růstu země.

Konec Tengova modelu  

"Čína velmi potřebuje rychlý, dlouhodobý ekonomický růst, pokud má vyrůst ze své úvěrové bubliny," pokračuje Lachman. Upozorňuje, že to může být velmi obtížné, protože někdejší politika jednoho dítěte v následujících třiceti letech omezí čínskou pracovní sílu o zhruba 30 % a stávající prezident Si Ťin-pching se v rámci snahy o konsolidaci politické moci uchyluje k rozšiřování veřejného sektoru.

Existuje tedy riziko, že budou umrtveny reformy, které realizoval Teng Siao-pching, když v 80. letech otevřel čínskou ekonomiky právě soukromému sektoru, obává se ekonom. Zdůrazňuje, že v posledních třiceti letech byly Tengovy reformy základním kamenem čínského pozoruhodného hospodářského růstu.

Jedním z hlavních pilířů čínského ekonomického vzestupu v posledních třiceti letech byl silný export, podotýká Lachman. Soudí však, že v nadcházejících období existuje reálné riziko, že bude docházet k postupnému oslabování globalizace, která byla hlavní hnací silou čínské ekonomiky.

"Nejde jen to, že na obou stranách amerického politického spektra roste podpora restriktivnější americké obchodní politiky vůči Číně. Spíše jde také o to, že v důsledku koronavirové pandemie budou chtít americké firmy zřejmě obecně méně záviset na globálních dodavatelských řetězcích a především na čínském dodavatelském řetězci," nastiňuje analytik. To podle něj naznačuje, že podobně jako dříve Japonsko míří Čína k dlouhodobé ekonomické stagnaci.

Takový vývoj může mít hluboký dopad na výhled globální ekonomiky, jelikož Čína byla donedávna hlavním motorem jejího růstu a také primárním zákazníkem na mezinárodním trhu s komoditami, upozorňuje expert. Dodává, že Washington se zároveň již nemusí obávat, že by americkou ekonomiku zastínil vzestup Číny.