Arcibiskupství v Barceloně hrozí sankce. Konala se mše s víc než 10 lidmi

Barcelonskému arcibiskupství hrozí pokuta kvůli mši, kterou uspořádalo v neděli za oběti koronaviru v bazilice Sagrada Familia. Informují o tom dnes místní média. Mše se totiž účastnilo na 150 lidí, ačkoliv v Katalánsku je nyní kvůli zvýšenému výskytu nákazy koronavirem povoleno na veřejnosti shromažďování jen maximálně 10 osob.

Předseda katalánské regionální vlády Quim Torra dnes oznámil, že jeho vláda kvůli porušení pravidel zahájí sankční řízení proti barcelonskému arcibiskupství. Pravidla podle Torry platí "pro všechny", tedy "pro občany, podniky i církev". Podle deníku La Vanguardia katalánská vláda už v pátek arcibiskupství písemně upozornila, že mše s tolika lidmi se konat nesmí.

Kardinál Juan Josep Omella, který je barcelonským arcibiskupem i předsedou španělské biskupské konference, uspořádání mše hájí se zdůvodněním, že při ní byly dodrženy bezpečné rozestupy, všichni lidé měli na obličeji roušky a při vstupu jim byla měřena teplota. Omella už dříve kritizoval omezení účasti na náboženských obřadech, které 18. července kvůli koronaviru zavedla katalánská vláda a potvrdil je také soud.

Kardinál označil omezení pro náboženské obřady za diskriminační. Argumentoval mimo jiné tím, že na obřad bylo pozváno 500 lidí, což je asi čtvrtina kapacity prostoru, v němž se mše v bazilice Sagrada Familia konala. Například restaurace přitom podle nejnovějšího nařízení musí omezit návštěvnost jen na polovinu.

Kardinál také restrikce označil za "porušení náboženské svobody a svobody vyznání". "Je velmi pěkné, že Omella apeluje na svobodu náboženského vyznání, ale mrzí mě, že neřekl ani slovo proti represím v Katalánsku," reagoval Torra. "V těchto letech se zapomnělo na základní práva daná ústavou a lidská práva, která hájí svobodu vyjadřování a shromažďování," dodal katalánský premiér s odkazem na proces, v němž bylo loni odsouzeno devět členů bývalého katalánského vedení k vysokým trestům vězení za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska.

Katalánsko patří v nynější pandemii covidu-19 k nejhůře postiženým regionům Španělska a v posledních několika týdnech zaznamenalo opět vyšší výskyt nových případů nákazy. Proto tamní vláda od 18. července přijala zatím na dva týdny některá omezení, v Katalánsku byla uzavřena kina či divadla a je omezeno shromažďování více než 10 lidí. Už předtím zavedla regionální vláda povinnost nosit na veřejnosti roušky, což posléze udělaly téměř všechny španělské regiony.

Od tohoto víkendu katalánská vláda také na dva týdny nařídila uzavřít diskotéky a noční bary a v některých lokalitách, včetně Barcelony, musí restaurace zavírat o půlnoci. Toto omezení nicméně vedlo k nočnímu shromažďování a popíjení zejména mladých lidí na plážích či v parcích, napsal dnes deník La Vanguardia.

Související

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Španělé opět protestovali proti lockdownu, v Madridu zatčeno 32 osob

Španělé znovu protestovali proti uzávěře vyhlášené kvůli epidemii způsobené šířením nového koronaviru. V Madridu musela zasahovat policie a tři policisté byli zraněni. Zatčeno bylo podle deníku El País 32 lidí. Původní protest byl klidný a konal se v centru pod heslem Jdeme do ulic, lidé už jsou unavení.

Více souvisejících

Španělsko Barcelona Církev Sagrada Família (Barcelona) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 34 minutami

před 43 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy