Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Muslimové budou brzy slavit významný svátek. Ruhání vyzval k dodržování rozestupů

Koronavirus je v Jižní Africe k nezastavení. Výrazně vzrostl počet přirozených úmrtí

Dalším epicentrem koronaviru se po Severní a Jižní Americe možná stane i Afrika. Jihoafrická republika (JAR) zaznamenala v poslední době až o 60 % vyšší nárůst přirozených úmrtí, což musí predikovat, že uváděný počet zemřelých s covidem-19 nemusí zdaleka odpovídat realitě, a že epidemiologická situace může být mnohem horší.

Renesanční malíř Raffael zemřel na chorobu koronavirového typu, tvrdí nová studie

Italský malíř Raffael Santi zemřel v důsledku "choroby koronavirového typu", svým lékařům se ale za horečnatých stavů nesvěřil, že za ledových nocí tajně navštěvoval své milenky. Ti mu tak mylně pouštěli žilou. Uvádí se to v nové studii, která je zasvěcena tomuto mistru renesance, píše agentura AFP.

Babiš už nechce vypínat ekonomiku. Vojtěcha zatím odvolávat nehodlá

Česko je momentálně 13. nejvíce zasaženou zemí Evropské unie z hlediska šíření nového typu koronaviru. Kvůli stále rostoucím číslům se opět přistoupilo k vydání plošných hygienických opatření spočívajících například v povinnosti nosit roušku v uzavřených prostorách, kde se sejde víc lidí, v lékárnách a nepobytových zdravotnických zařízeních, tedy i lékařských ambulancích. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ale vyloučil, že by došlo k opětovnému vypnutí ekonomiky.

Počty pacientů s těžkým průběhem covid-19 nerostou, nemocnice jich mají pár

Nemocnice v Praze hospitalizovaly v době vrcholící epidemie covidu-19 desítky nakažených. Například Nemocnice Na Bulovce měla najednou desítky pacientů. V Thomayerově nemocnici v Krči leželo naráz až 24 nemocných seniorů, kteří se tam nakazili. Nyní mají nemocnice do desítky pacientů, někde ani jednoho. ČTK to sdělily jejich mluvčí.

USA hlásí rekordní počet hospitalizovaných s koronavirem. Nemocnice nestačí

Počet nakažených koronavirem v USA oficiálně přesáhl 4 miliony. Nemocnice napříč státy hlásí rekordní počty hospitalizovaných. Docházejí lůžkové kapacity a personál. Kolaps hlásí i největší zdravotní středisko světa v texaském Houstonu. Mezi Američany navíc roste nedůvěra v úřady.

Diplomat u oběda s francouzským ministrem zjistil, že má covid-19

Vysoce postavený představitel libanonské diplomacie se dozvěděl, že je pozitivní na koronavirus při čtvrtečním obědě s francouzským ministrem zahraničí Jean-Yvesem Le Drianem, který byl v Bejrútu na návštěvě.

Průzkum CVVM: Většina Čechů pokládá opatření proti koronaviru za účinná

Tři čtvrtiny lidí považovaly podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) na přelomu června a července platná opatření státu proti epidemii koronaviru za potřebná a účinná. Pomoc vlády ekonomice byla potřebná i účinná podle názoru poloviny lidí.

V Anglii se po čtyřech měsících otevírají bazény a tělocvičny

V Anglii se dnes v rámci dalšího uvolňování pravidel přijatých v boji proti šíření koronaviru po více než čtyřměsíční přestávce otevírají kryté plavecké bazény, tělocvičny a sportovní haly.

Na západě Čech nechápou plošná opatření. Starosta se opřel do chytré karantény

Někteří karlovarští komunální politici se zlobí kvůli celorepublikovým restriktivním opatřením v souvislosti s hrozící druhou vlnou epidemie koronaviru. Nechápou, proč musí platit i v jejich regionu, který vykazuje pouze minimální počet nakažených. Za celý týden hlásí kraj pouze sedm nových případů.

Reuters: V USA čtvrtý den v řadě zemřelo přes 1000 lidí s covidem

Spojené státy zaznamenaly v pátek čtvrtý den v řadě více než 1000 úmrtí s koronavirem. Nakažených mezitím přibylo bezmála 73.400, což je druhá nejvyšší denní bilance od začátku pandemie. S odvoláním na své propočty to dnes uvedla agentura Reuters.

Jižní Korea hlásí 113 nových případů covidu-19, nejvíce od března

Jižní Korea dnes ohlásila 113 nových případů koronaviru, což je největší nárůst za jediný den od března. S odkazem na Jihokorejské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC) to napsala agentura Reuters. Vietnam dnes mezitím informoval o prvním lokálním přenosu koronaviru za více než tři měsíce.

Ode dneška jsou na vnitřních akcích nad 100 lidí povinné roušky

V celém Česku platí ode dneška povinnost nosit roušky na vnitřních hromadných akcích nad 100 lidí, jde o kulturní a sportovní akce, ale také svatby a pohřby uvnitř budov. Od pondělí pak bude omezena kapacita těchto akcí na 500 osob, nyní činí 1000 lidí. Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku od pondělí stoupá, v posledních třech dnech byl denní nárůst vyšší než 200.

Lotyšsko a Estonsko opět vyřadily ČR ze seznamu bezpečných zemí

Lotyšsko a Estonsko kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem opět vyřadily Českou republiku ze seznamu bezpečných zemí. Češi tak musí při cestě do těchto států do čtrnáctidenní karantény. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. Česká republika naopak od pondělí zařadí mezi země s nízkým rizikem nákazy Švédsko.

Naděje jménem interferon beta-1a. Expertka promluvila o možném léku na covid-19

NÁZOR - Podle aktuálních statistik britské vlády je ve Spojeném království evidováno téměř 300 tisíc případů nemoci covid-19, na kterou zemřelo 45 tisíc lidí, konstatuje Charlotte Summersová. Odbornice na intenzivní péči přednášející na Univerzitě v Cambridge dodává, že rozsah tragédie je obrovský.

Země, kde se v covid nevěří. 400 tisíc nakažených, přesto lidé opatření nedodržují

V současné době je v Mexiku detekováno téměř 400 tisíc potvrzených případů covid-19 a přes 40 tisíc úmrtí. Přesto někteří Mexičané nevěří, že covid-19 vůbec existuje, a proto neberou vážně ani ochranná opatření nařízená vládou. Ale proč je Mexiko zemí, která má nejvíce skeptiků ohledně nebezpečného viru SARS-CoV-2?

V Česku opět roste zájem o nanoroušky. Jak se liší od těch běžných?

Zájem o nanovlákenné roušky a respirátory podle asociace jejich výrobců v posledním týdnu roste. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Vysoký zájem o osobní ochranné prostředky byl zejména od ledna až do března, kdy se objevily v Česku první případy nákazy novým typem koronaviru. Větší zájem o ochranné pomůcky zaznamenávají v posledních dnech i lékárny.

Počet nových infekcí ve Francii druhý den v řadě překročil 1000

Francie za uplynulých 24 hodin zaznamenala 1130 nových případů nákazy koronavirem, hranici 1000 infekcí tak překročila již druhý den za sebou. Podobných denních přírůstku země dosahovala na začátku května, kdy začala uvolňovat restriktivní opatření zavedená v boji s nákazou, píše agentura AFP.

Na mapě zemí s nízkým rizikem nákazy bude od pondělí Švédsko

Česká republika od pondělí zařadí Švédsko na seznam zemí s nízkým rizikem nákazy covidem-19. Lidé přijíždějící z této země do Česka tak už nebudou muset dokládat negativní test na koronavirus. Naopak zahraniční pracovníci ze Švédska tuto povinnost nově mít budou, stejně jako zahraniční pracovníci z Lucemburska. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Koronavirus překonal nový rekord. 284 000 nakažených za den

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) za uplynulý den přibylo na celém světě rekordních více než 284.000 nových případů nákazy koronavirem.