Naděje jménem interferon beta-1a. Expertka promluvila o možném léku na covid-19

Průlomové oznámení?

Vakcína, kterou testuje například Oxfordská univerzita, snad eliminuje dopad viru, přesto bude potřeba léčba pro ty, jejichž stav se v důsledku nákazy zhorší, deklaruje lékařka. Upozorňuje, že po objevu efektivní vakcíny bude trvat nejméně měsíce, ne-li roky, než bude zajištěna její výroba a distribuce ve světě. Léčit pouze část světové populace by podle Summersové nebylo etické ani vhodné z vědeckého hlediska.  

Nákaza virem Sars-CoV-2 způsobuje spektrum zdravotních problémů, z nichž nejběžnější je zápal plic, který vede k obtížnému přenosu kyslíku ze plicních sklípků do krve, což se označuje jako respirační selhání nastiňuje odbornice. Poukazuje, že v pondělí společnost Synairgen napojená na Univerzitu v Southamptonu oznámila, že omezené klinické testy inhalace interferonu beta-1a ukazují, že tento lék by mohl být efektivní pro hospitalizované pacienty s covidem-19.

"Ale již přišla podobná prohlášení o lécích na nemoc, která se následně ukázala jako nepodložená. Liší se toto?" táže se expertka. Vysvětluje, že interferon beta-1a je látka, kterou přirozeně produkuje tělo v rámci imunitní reakce na virové nákazy, přičemž laboratorní data naznačují, že může ochránit buňky, včetně těch v plicích, před jistými koronavirovými infekcemi, například MERS a SARS.

Proto se začalo prověřovat, zda by nemohlo jít o efektivní lék na nákazu virem Sars-CoV-2, shrnuje Summersová. Dodává, že Synairgen již dříve vyvinul inhalační interferon beta-1a jako léčivo pro pacienty s astmatem a chronickou obstrukční plicní chorobou, a tak měl dobré podmínky pro jeho klinické testy na pacientech s covidem-19.

V pondělí oznámené výsledky pocházejí ze studie, které se účastnilo zhruba sto pacientů v devíti britských nemocnicích a která měla zjistit, zda pacienti léčivo dobře snášejí a zda může urychlit zotavení z onemocnění působeného virem Sars-CoV-2, nastiňuje lékařka. Dodává, že všichni účastníci byli pozitivně testováni na tento virus a následně hospitalizováni, přičemž tisková zpráva tvrdí, že počet těch, jejichž klinický stav se zhoršoval do fáze, že potřebovali plicní ventilaci, případně zemřeli, poklesl o 79 %.

Synairgen také tvrdí, že pacienti, kteří lék dostali, měli větší pravděpodobnost zotavení během čtrnáctidenní léčebné kůry než ostatní pacienti, poukazuje Summersová. Klade tedy otázku, zda jsme skutečně nalezli kýžený lék.

Je důvod slavit

"Možná ano. Možná ne," dává nejednoznačnou odpověď. Zdůrazňuje, že klinická studie byla malá - pouze polovina ze stovky účastníků dostala lék, druhá placebo - a měla za cíl určit, zda pacienti přijímají lék dobře a zda může být účinný.

Zatím máme pouze tiskové prohlášení, které naznačuje, že tomu tak může být, ale potřebujeme skutečná data z výzkumu, vyzdvihuje odbornice. Přesto tvrzení, že lék může snižovat riziko napojení na plicní ventilaci o 79 % považuje za skvělé a jako specialistka na intenzivní péči dobře ví, jak je takové léčivo potřeba.

Podle statistik potřebovalo v poslední době více než 7 tisíc britských pacientů s covidem-19 plicní ventilaci a na 4 tisíc z nich zemřely, upozorňuje lékařka. Zdůrazňuje však, že lék zatím dostalo jen 50 pacientů, navíc tisková zpráva říká, že ze skupiny, která dostala placebo, zemřelo 6 %, tedy 3 lidé, ale již neuvádí, kolik jich skončilo na plicní ventilaci, a proto nelze odhadnout, jaký je skutečný efekt tohoto léku, který bude zřejmě nižší než úchvatných 79 %.      

Pokud by celková výzkumná studie vykázala dobré výsledky, léčba interferonem beta-1a by mohla být vyzkoušena v rámci velkých randomizovaných klinických testů, naznačuje Summersová další postup. Konstatuje, že mnozí budou sice doporučovat, aby byl lék okamžitě zaveden do klinické praxe bez dalšího testování, ale je třeba být opatrný, jelikož známe případy léků, které vypadaly v první fázi zkoušek nadějně, ale ve větších studiích se jejich pozitivní efekt nepotvrdil, nebo vyšly najevo negativa.

"Ačkoliv vznáším varovnou poznámku, je zde také důvod slavit," pokračuje Summersová. Deklaruje, že uvedená studie byla dalším úspěchem infrastruktury budované britským Národním ústavem pro zdravotnický výzkum (NIHR), který se během pandemie velmi osvědčil a vede k tomu, že země vykazuje vůbec největší pokrok v léčbě covidu-19.

Zkoušky například ukázaly, že lék dexametazon funguje u hospitalizovaných pacientů, kteří potřebují kyslík či plicní ventilaci, a že hydroxychlorin a lopinavir/ritonavir naopak nefungují, uvádí odbornice. Dodává, že NIHR podporuje mnoho klinických testů dalších léčiv v různých fázích a spolu s tím i zkoušky různých typů vakcín. Covid-19 tak ukázal, že ústav dokáže provádět výzkum, který svým rozsahem a svou rychlostí nemá ve světě obdoby, což je velmi potěšující, uzavírá Summersová.