Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Od soboty se vrací roušky na akce. Kapacita se omezí do 500 lidí

V Jeruzalémě se koná další protivládní protest

Před jeruzalémskou rezidencí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes lidé sešli k dalšímu protivládnímu protestu. Akce stejně jako několik předchozích souvisí s tím, jak vláda řeší další vlnu epidemie koronaviru, a také s Netanjahuovým korupčním procesem. Podle izraelských médií na dnešní shromáždění přišla také početná skupina premiérových zastánců a mezi oběma tábory nastaly potyčky.

Hygienici ukončili dětský tábor u Tábora,jedno dítě mělo covid-19

Jihočeští hygienici dnes ukončili dětský tábor na Táborsku, kde se u jednoho dítěte prokázala nemoc covid-19. Na táboře bylo asi 50 dětí, většina ze Středočeského kraje. Už se vrátily do rodin. Organizátoři tábora jeho konání hygienikům nenahlásili. ČTK to dnes řekla ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová. V jižních Čechách se dnes zatím objevily tři nově potvrzené případy nákazy koronavirem.

Žádosti v COVID nájemné za necelý měsíc přesáhly miliardu korun

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)k dnešní 18:30 eviduje u programu COVID nájemné žádosti za více než miliardu korun. Příjem žádostí spustilo 26. června. Podnikatelé do dneška dokončili přes 1300 žádostí za zhruba 167 milionů korun, dalších více než 3800 žádostí za asi 628 milionů korun je v systému rozpracovaných. K proplacení bylo zatím schváleno 1049 žádostí za 134,5 milionu korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí MPO Štěpánka Filipová.

V Praze přibylo za 24 hodin 52 případů covidu, nejvíce od dubna

V OKD už není ohnisko covidu, z 2700 testů bylo 60 pozitivních

Ohnisko koronaviru v těžební společnosti OKD je již vyhaslé, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Při posledním plošném testování pracovníků dolů bylo z 2700 vzorků pouze 60 pozitivních. Všechny potvrzené případy nákazy byly na Dole ČSM, na Dole ČSA nebyl žádný nakažený.

Ve Španělsku se opět zvýšil denní nárůst nakažených koronavirem

Ve Španělsku se za posledních 24 hodin potvrdilo dalších 971 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, je to o 241 více než o den dříve. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Nejvíce nových případů ze Španělska za poslední den zaznamenali v Aragonii (415) a sousedním regionu Katalánsko (182). Madridský region, který byl v této pandemii postižen nejvíce, zaznamenal za poslední den 102 nakažených.

Hokejisté Litvínova musí kvůli nákaze v týmu do karantény

Hokejisté Litvínova přerušili kvůli nákaze koronavirem v týmu přípravu na novou extraligovou sezonu. Klub dnes oznámil, že na covid-19 byl pozitivně testován hráč A-mužstva, jež musí z nařízení krajské hygienické stanice celé do karantény.

Reuters: V USA se koronavirem nakazily přes čtyři miliony lidí

Počet nákaz koronavirem v USA dnes podle statistiky agentury Reuters přesáhl čtyři miliony. Každou hodinu přibývá v průměru 2600 případů, což je nejvíc na světě. Údaje z jiných zdrojů zatím tuto hranici nepřekračují, v těch Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) do čtyř milionů chybí zhruba 26.000 nakažených.

Jak nosit roušku, aniž by se zamlžily brýle? Odborníci poskytli pár dobrých rad

Pro řadu lidí je nošení roušek nepohodlné. Zejména pro ty, kteří nosí i brýle a každé vydechnutí znamená, že se brýle zamlží, musí si je sundat z očí, očistit, a tak pořád dokola. Nejen, že se snižuje viditelnost, ale tímto se lidé vystavují se větší hrozbě nákazy covid-19. Pro pracovníci v oblasti zdravotnictví je nošení roušek každodenním chlebem a poskytli pár užitečných rad, jak zamlžování brýlí zabránit a jak bojovat s úzkostí.

Nemocnice mohou testovat nejčastěji 100 až 300 vzorků za den

Fakultní nemocnice mohou za den otestovat na covid-19 většinou mezi 100 až 300 vzorků denně, v Olomouci ale až 2500 vzorků. ČTK to dnes zjistila od tiskových mluvčích nemocnic. Celkem má v Česku povolení testovat 106 laboratoří, kromě nemocnic a zdravotních ústavů jde většinou o soukromá zařízení. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měl stát mít nad testováním větší kontrolu a mít vlastní síť laboratoří. V současné době se testuje asi 4000 vzorků za den, o víkendu méně. V době největšího náporu na začátku května bylo přes 9000 testů. Opozice mluví o tom, že kapacita by měla být až 30.000 testů za den.

S nočním klubem v Praze souvisí už 98 případů koronaviru, lidé pili jedním brčkem

S nočním klubem Techtle Mechtle v Praze souvisí podle hygieniků už 98 případů nákazy covidem-19. Do karantény kvůli nim hygienici poslali již více než 270 lidí.

V Rumunsku rekordně vzrostl počet nakažených, Nizozemci houfně odjíždějí z Chorvatska

Rumunsko zaznamenalo už druhý den po sobě rekordní nárůst počtu nakažených koronavirem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tamní vlády. Za uplynulých 24 hodin v balkánské zemi přibylo 1112 infikovaných, celkový počet nemocných tak vzrostl na 41.275.

Změna plánu: Opatření proti covidu-19 budou již od pátku, avizuje Babiš

Vzhledem k horšící se epidemiologické situaci v České republice by některá preventivní opatření proti šíření covidu-19 měla v zemi platit už od pátku. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO) během návštěvy na Královéhradecku. Detaily odmítl novinářům říct s tím, že je vpodvečer zveřejní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

USA registrují kolem 70.000 nových případů koronaviru, počet obětí dál roste

Epidemie nemoci covid-19 ve Spojených státech ani ve středu nejevila známky ústupu, když úřady v zemi ohlásily kolem 70.000 nových případů nákazy koronavirem a zhruba 1150 obětí. Čísla z různých zdrojů se mírně rozcházejí, podle analytiků z Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se počet nových infekcí devátým dnem v řadě držel nad hranicí 60.000. Kalifornie se po rekordním přírůstku nakažených stala státem s nejvyšší bilancí v USA.

Celé Česko zřejmě čekají nová opatření proti covidu. Od pondělí, oznámil Vojtěch

Pokud budou v Česku zavedena nová plošná opatření kvůli zvyšování počtu nových případů nákazy koronavirem, budou platit od pondělí. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O případných opatřeních diskutuje s epidemiology, rozhodnutí oznámí v pátek. Podle Vojtěcha nehrozí vyhlášení nouzového stavu nebo podobně restriktivní opatření. Není potřeba ani obnovit činnost Ústředního krizového štábu, uvedl.

V Moravskoslezském kraji budou opět kulturní akce, roušky povinné

Moravskoslezští hygienici rozvolní od pátečních 06:00 protiepidemická opatření. Kulturní akce do 1000 lidí se budou moci konat v celém kraji, návštěvníci budou muset mít roušky, výjimkou je Bruntálsko, kde to lze bez nich. Po jednání Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje to dnes uvedli zástupci hygieniků a kraje. Hygienici v kraji rozšířili minulý pátek nečekaně a s okamžitou platností na celý kraj protiepidemická opatření, která platila na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. To vyvolalo vlnu kritiky.

Zoufalost z nedostatku práce: Přistěhovalci převážejí těla zemřelých.

Po Brazílii je Peru druhou nejvíce zasaženou zemí virem SARS-CoV-2 v Jižní Americe. Země oficiálně registruje přes 300 tisíc nakažených a přes 13 tisíc zemřelých, a to i přes to, že vláda zavedla přísnou karanténu. Počty pozitivních případů i úmrtí budou ještě pravděpodobně narůstat hlavně kvůli nedostatečné úrovni zdravotnictví a nerovnosti ve společnosti, protože většina Peruánců nemá ani přístup k tekoucí vodě. CNN vykreslilo příběh dvou přistěhovalců z Venezuely, kteří přišli o svou práci kvůli karanténním opatřením a nyní se dobrovolně vystavují infekci, aby uživili své rodiny. Vyzvedávají těla zemřelých na covid-19 z jejich domovů v peruánském hlavním městě Lima.

Ekonomika v Česku: Ekonom varuje před kolapsem autoprůmyslu a strojírenství

Národní ekonomická rada vlády (NERV) usiluje o oživení ekonomiky, které spočívá především v podpoře firem, inovacích a vývozu. Alespoň na to by se chtěla do roku 2030 zaměřit. Český premiér Andrej Babiš (ANO) už avizoval, že by Česko nemělo být příliš závislé na automobilovém průmyslu, který byl epidemií koronaviru postižen snad nejvíc.

Koronavirus: V Rusku je téměř 800 tisíc nakažených, rekordní počet úmrtí hlásí JAR

Rusko dnes oznámilo 5848 nových případů nákazy koronavirem a 147 úmrtí během uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 5862 případů a 165 úmrtí.