Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zoufalost z nedostatku práce: Přistěhovalci převážejí těla zemřelých.

Ekonomika v Česku: Ekonom varuje před kolapsem autoprůmyslu a strojírenství

Národní ekonomická rada vlády (NERV) usiluje o oživení ekonomiky, které spočívá především v podpoře firem, inovacích a vývozu. Alespoň na to by se chtěla do roku 2030 zaměřit. Český premiér Andrej Babiš (ANO) už avizoval, že by Česko nemělo být příliš závislé na automobilovém průmyslu, který byl epidemií koronaviru postižen snad nejvíc.

Koronavirus: V Rusku je téměř 800 tisíc nakažených, rekordní počet úmrtí hlásí JAR

Rusko dnes oznámilo 5848 nových případů nákazy koronavirem a 147 úmrtí během uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 5862 případů a 165 úmrtí.

Lze si navodit lucidní snění? Při karanténě to může lidem pomoci, prokázala studie

Slyšeli jste někdy o lucidním snění? Jedná se o situaci, kdy se spáč probudí ve snu, jehož dění může sám svým chováním ovlivňovat. Kdo by si to, pokud nemá zrovna noční můru, býval nepřál zažít? Příslušná studie zabývající se tímto fenoménem přišla doslova jako na zavolanou, jelikož by lucidní sny mohly být nápomocné lidem, kteří se kvůli koronaviru ocitli v karanténě.

Covid-19 trhl v Brazílii nový rekord, Kalifornie v počtu nakažených překonala stát New York

Brazílie zaznamenala za posledních 24 hodin rekordních 67.860 nových případů nákazy koronavirem. V úterý ohlásily brazilské úřady 41.008 nových infekcí, v pondělí jich bylo 20.257.

Z nemocnic propustili už tři čtvrtiny lidí léčených s covidem

V Česku bylo od začátku epidemie covidu-19 v souvislosti s touto nemocí hospitalizováno přibližně 1630 lidí. Téměř tři čtvrtiny z nich už se uzdravily, nebo byly propuštěny z nemocnice do domácí izolace.

Hamáček opět v červeném svetru? Vláda projedná případné obnovení krizového štábu

Vláda se bude v pondělí zabývat tím, za jaké situace by byla obnovena činnost Ústředního krizového štábu. Na twitteru to dnes na dotaz uživatele sociální sítě uvedl ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který štábu předsedal. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes novinářům řekl, že není potřeba obnovit činnost štábu.

Počet lidí s covidem-19 ve Vlčnově nevzrostl, zdroj nákazy zůstává nejasný

Ve Vlčnově na Uherskohradišťsku nepřibyl od středečního rána žádný člověk, u něhož by testy potvrdily onemocnění covidem-19. Hygienici k dnešním 08:45 evidovali v obci nadále 26 pozitivně testovaných. Na dotaz ČTK to uvedla Vendula Ševčíková z Krajské hygienické stanice ve Zlíně. Ve Vlčnově platí od soboty zpřísněná hygienická opatření.

Covid-19: Stáří není jediný rizikový faktor. Restrikce mohou být i kontraproduktivní, varuje lékař

Koronavirus opět nabírá na síle a ve hře je vzhledem ke stále rostoucímu počtu nově nakažených a potenciálnímu riziku druhé vlny epidemie další zpřísňování opatření. Gastroenterolog Julius Špičák ale v souvislosti s tím varuje před možnými vedlejšími následky v podobě obezity, ischemických srdečních chorob, cévních mozkových příhod a cukrovky. Řešení by viděl v ošklivých obrázcích tlouštíku s rakovinou jater na potravinách s vysokou energetickou hodnotou podobně jako je tomu například u tabákových výrobků.

Roušky se vrací do Ústeckého kraje, budou povinné v ambulancích či lékárnách

V Ústeckém kraji budou od pátku od 7:00 opět povinné roušky v ambulancích například praktických lékařů, v sociálních zařízeních a lékárnách. V nemocnicích jsou roušky povinné z důvodu nařízení vlády v polovině března.

Propaganda nebo volání o pomoc? KLDR údajně covid-19 nemá, přesto prý vyvíjí vakcínu

Pchjongjang hlásí, že v Severní Korei není žádný potvrzený případ nákazy novým typem koronaviru, a že by mohl světu, který je zasažen pandemií, pomoct. Navzdory svému nekvalitnímu zdravotnictví hodlá vytvořit příslušný vědecký tým, který by vyvíjel příslušnou vakcínu. Otázkou zůstává, zda se severokorejský vůdce Kim Čong-un pouze snaží zabránit katastrofě, nebo jestli máme tu čest s propagandou.

Výrobci gumových rukavic mají žně. Akcie firem strmě rostou, překonaly i Teslu

Výrobci gumových rukavic v jihovýchodní Asii přitahují zájem investorů mnohem více než elektrická auta Elona Muska. Akcie firmy Top Glove na burze v Kuala Lumpur totiž od začátku roku přidaly asi 428 procent, což je nejvyšší růst z firem v indexu MSCI Asia Pacific.

Vědci zjistili, jak zastavit ohniska koronaviru. Stačí tři jednoduché věci

Od první detekce viru SARS-CoV-2 v Číně je téměř 15 miliónů lidí pozitivních na covid-19 a pandemie způsobila více než 600 tisíc úmrtí. Mnoho zemí světa zavedlo karanténní opatření, uzavřelo školy, restaurace, zakázalo veřejné shromažďování a žádalo občany o sociální distancování. Nová studie tvrdí, že pokud by lidé dodržovali vládní nařízení, nosili roušky a pravidelně si umývali ruce, tato jednoduchá opatření by mohla zastavit šíření viru i bez vakcíny.

Německo hlásí 569 nových případů nákazy koronavirem

V Německu vzrostl za poslední den počet potvrzených případů nákazy koronavirem o 569 a dosáhl 203.368. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

V Česku přibylo za středu skoro 250 případů nákazy koronavirem

Ve středu přibylo v Česku 247 prokázaných případů nemoci covid-19. To je o 36 více než v úterý a zároveň nejvíc od konce června. Od začátku epidemie se novým koronavirem v Česku nakazilo 14.570 lidí, z nichž se ale už více než tři pětiny uzdravily. V souvislosti s koronavirem zemřelo 364 lidí. Aktuálně nemocných tak je 5062. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Otevřou se na podzim školy? Přesedkyně amerických pediatrů má jasné doporučení

NÁZOR - Rozhodnutí, zda poslat děti na podzim zpět do škol, je mimořádně obtížné, tvrdí lékařka Lee Beersová v komentáři pro server CNN. Předsedkyně Americké akademie pediatrů soudí, že pediatři, rodiče i pedagogové chtějí návrat dětí do tříd v co nejvyšší míře, je ale třeba volit bezpečnou cestu.

Pokud se situace s covidem nezlepší, vrátí se celostátní opatření

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) podle vývoje epidemiologické situace do pátku zváží zavedení preventivních celostátních opatření proti šíření nového typu koronaviru. Novinářům to řekl po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

V Česku jsou nová ohniska koronaviru. Nemocné hlásí firmy i zdravotnická zařízení

Hygienici dnes zaevidovali onemocnění covid-19 v některých moravskoslezských zdravotnických zařízeních, například v Psychiatrické nemocnici v Opavě. Ohnisko našli také ve florbalovém klubu na Opavsku a testováním pendlerů i v dalších firmách. Krajská hygienická stanice (KHS) v Ostravě o tom informovala na svých internetových stránkách.

Některá francouzská města vyžadují nově roušku i pod širým nebem

V některých francouzských městech je nově povinné nosit kvůli šíření koronaviru roušku i pod širým nebem. Pravidla ode dneška zpřísnili například v La Rochelle či některých bretaňských letoviscích, informoval list Le Parisien. Už od pondělí po celé Francii platí povinnost zakrývat si ústa a nos v obchodech, restauracích, bankách, na úřadech či v uzavřených tržnicích.

Počet nakažených v Africe překonal hranici 750 000

Celkový počet případů nákazy koronavirem v afrických státech od počátku pandemie překonal hranici 750.000. Informovala o tom dnes podle vlastního výpočtu agentura Reuters, která se opírá o data afrických vlád a Světové zdravotnické organizace (WHO). Půl milionu případů kontinent evidoval 8. června.