Lze si navodit lucidní snění? Při karanténě to může lidem pomoci, prokázala studie

Slyšeli jste někdy o lucidním snění? Jedná se o situaci, kdy se spáč probudí ve snu, jehož dění může sám svým chováním ovlivňovat. Kdo by si to, pokud nemá zrovna noční můru, býval nepřál zažít? Příslušná studie zabývající se tímto fenoménem přišla doslova jako na zavolanou, jelikož by lucidní sny mohly být nápomocné lidem, kteří se kvůli koronaviru ocitli v karanténě.

Snění je neoddělitelnou součástí našich životů, ale málokdo z nás si je pamatuje, a ještě menší část si je během nich vědomá, že se nenachází v reálném světě. Veškeré dosavadní metody, jak si vytvořit lucidní sny, kdy si je dotyčný vědom, že sní, a tudíž může zasahovat do jejich dění, se setkaly spíše s neúspěchem.

Doktor Denholm Aspy z adelaidské univerzity se proto rozhodl v roce 2018 začít se studií zaměřenou na komparaci několika pokusů o navození lucidního snění. Zde zjistil, že se u lidí, kteří se rozhodli pro mnemonickou neboli paměťovou metodu (Mnemonic Induction of Lucid Dreamsse - MILD), dostavily ihned u prvního tréninku jasné sny, a to u 17 % strávených nocí. Jednalo se o jeden z nejlepších výsledků, jichž se podařilo dosáhnout, aniž by musely být nasazovány doplňky v podobě léků na Alzheimerovu chorobu.

Příslušná studie se uskutečnila na reprezentativním vzorku 355 dobrovolníků, jež vyzkoušeli pět různých technik nebo jejich různých kombinací, mezi nimiž nechyběl ani pokus o iniciaci smyslů (Senses Initiated Lucid Dream - SSILD), jehož součástí je probuzení po pěti hodinách a následná intenzivní koncentrace po dobu 20 sekund před opětovným návratem ke spánku,

V odborném magazínu Frontiers in Psychology potvrdil Aspy své dřívější úspěchy s MILD a SSILD, které se u většiny dobrovolníků skutečně osvědčily. Kombinace obou metod měla za následek plus mínus stejný počet snů u všech jednotlivců. 

Většina lidí, kteří se "probudili" ve snu, má s tímto typem snění dobré zkušenosti, zejména třetina sledovaných. Více než polovina účastníků Aspyho výzkumu se nechala slyšet, že už lucidní sny měla, a že by je chtěla mít častěji. 

Podle lékaře spočívá výhoda lucidního snění i v následné schopnosti umět se postavit čelem svým problémům nebo zvládnout náročné životní situace, jimž spící lidé kolikrát čelí. To by mohlo být pomyslným lékem na vedlejší účinky restriktivních opatření, která byla přijatá v souvislosti s epidemií koronaviru.

"Díky lucidnímu snění se lidem dostavují živé zážitky, kterých se mohou nabažit dosyta, a které jim jsou za bdělého stavu nedostupné," Denholm Aspy.

Pandemie covid-19 navíc měla za následek větší počet živých snů, včetně nočních můr. "Některým se zdálo o nemocnicích, jiným o svých infikovaných blízkých a v některých případech šlo i o mnohem symboličtější sny," nastínil doktor v interview pro server Ilfscience.com s dodatkem, že lucidní snění pomáhá lidem, kteří trpí nočními můrami, neboť si mohou rychle uvědomit, že nejde o realitu.

"Lidé, kteří jsou v domácí izolaci by si mohli mít nový koníček, a to přímo v peřinách," Denholm Aspy.

Doktor i nadále vyhledává dobrovolníky, kteří by byli ochotní se zapojit do jeho studií, a kteří by dodržovali jím doporučovanou techniku, a následně jej informovali o jejím případném osvědčení. 

Související

Ilustrační foto

Podivný fenomén. Proč máme sny o rozbitém mobilu?

Dokonce i v noci je spáč připoután ke svému mobilnímu telefonu. Až do chvíle, kdy se přístroj roztříští na tisíc kousků. Dospělý člověk se denně podívá na svůj telefon dvěstějedenadvacetkrát. V posteli, ve vlaku, na pláži a dokonce i tam, kde bychom to nečekali: v náručí Morfeově.

Více souvisejících

sny spánek Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy