V Rumunsku rekordně vzrostl počet nakažených, Nizozemci houfně odjíždějí z Chorvatska

Rumunsko zaznamenalo už druhý den po sobě rekordní nárůst počtu nakažených koronavirem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tamní vlády. Za uplynulých 24 hodin v balkánské zemi přibylo 1112 infikovaných, celkový počet nemocných tak vzrostl na 41.275.

Místní úřady v této souvislosti uvažují o přísné karanténě pro desítky malých měst. Celkem země v souvislosti s covidem-19 hlásí 2126 úmrtí.

Opětovný nárůst počtu nemocných jak v balkánských zemích, tak i ve státech jižní Evropy znepokojuje i Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). V Rumunsku za nárůstem podle všeho stojí chybějící zákon, který umožnil, že tisíce nakažených mohly v červenci opustit nemocnici nebo nebyly vůbec vyšetřeny. Nový zákon byl již schválen parlamentem. Dalším důvodem je fakt, že Rumuni příliš nedodržují společenský odstup a rovněž nenosí roušky v uzavřených prostorech.

Již ve středu zkritizoval nedodržování pravidel i rumunský ministr zdravotnictví Nelu Tataru. "Procházíme obtížným obdobím. A jestliže bude tento negativní trend pokračovat, bude to náročné i nadále," uvedl. Je podle něj třeba, aby se obyvatelé vrátili alespoň ke svému chování z předchozích tří až čtyř měsíců, kdy určitá pravidla dodržovali.

Koronavirus kazí lidem dovolenou

Náhlé odjezdy nizozemských hostů zaznamenali chorvatští provozovatelé ubytování zejména v Istrii poté, co nizozemské ministerstvo zahraničí v úterý přesunulo Chorvatsko do rizikovější kategorie z hlediska nákazy koronavirem. Jak píše web jutarnji.hr, oranžová kategorie pro Nizozemce znamená, že by po návratu domů měli zůstat dva týdny v izolaci, do "oranžové země" by navíc měli cestovat jen v případě nutnosti.

"Mnoho nizozemských turistů odjelo podle našich členů už v noci. Nizozemci také začali odhlašovat objednané pobyty na další období. Pro istrijský i chorvatský turistický průmysl to znamená velkou ránu, protože hosté z Nizozemska se začali vracet teprve začátkem července a uplynulý víkend byl první, kdy jich dorazilo větší množství," postěžoval si serveru šéf Chorvatského sdružení kempů Adriano Palman.

Chorvatsko, které za poslední dva týdny zaznamenává až více než sto nových případu covidu-19 denně, se tak z nizozemského pohledu zařadilo na stejnou úroveň jako Srbsko nebo Bosna. Do nižší žluté kategorie, kde ale také platí určité riziko, řadí nizozemské úřady Slovinsko, Itálii ale i většinu Španělska.

Nizozemští turisté patří mezi deset nejpočetnějších kategorií návštěvníků Chorvatska, loni jich dorazilo téměř 490.000 (Čechů bylo podle oficiálních údajů přes 740.000). Důležití jsou zejména pro kempy, kam přijíždějí s karavany a obytnými vozy. Tvoří také velkou část obratu firem pronajímajících lodě.

V Belgii budou od soboty platit zpřísněná karanténní opatření včetně rozšířených pravidel o nošení roušek. Oznámila to belgická premiérka Sophie Wilmèsová poté, co denní počty infekcí v zemi narostly nad úroveň registrovanou v červnu. Mezi 13. a 19. červencem tam průměrná 24hodinová bilance činila 193 nových případů nákazy koronavirem.

Zakrývání úst a nosu je už nyní v Belgii povinné v prostředcích hromadné dopravy, v obchodech, v kinech, v muzeích i v kostelech. Od víkendu se má povinnost rozšířit na "veškerá silně navštěvovaná místa", přičemž o přesném výčtu rozhodnou místní samosprávy. Agentura AFP předpokládá, že nařízení se dotkne tržnic, obchodních ulic či hotelů. V restauracích a kavárnách budou moci lidé sedět u stolů bez obličejových pokrývek.

Kromě zpřísnění pravidel kolem roušek vláda zakazuje noční prodej v obchodech, Wilmèsová také oznámila pokračování zákazu veletrhů a konferencí. Podle agentury Reuters budou moci nově lokální úřady v případě výrazného zhoršení situace obnovovat omezení pohybu obyvatel.

Po velkých problémech v jarních měsících Belgie karanténní režim uvolňuje poměrně opatrně, obyvatelé mají například stále nařízené, aby limitovali své společenské kontakty na nejvýše 15 lidí týdně. Vláda původně plánovala, že dnes opatření přijatá v boji s epidemií zmírní, nepříznivý vývoj statistik ji ale donutil k opačnému kroku.

Na přelomu června a července se denní počty nákaz pohybovaly maximálně okolo stovky, v pondělí ale v zemi přibylo 388 známých nakažených, v úterý 164 a ve středu znovu více než 350.

#BREAKING Belgium orders masks worn in outdoor markets, busy areas: PM pic.twitter.com/iB0Jzz31qm

— AFP news agency (@AFP) July 23, 2020

"Nejnovější čísla by nás neměla uvrhnout do paniky, ale musíme je brát vážně," řekla premiérka Wilmèsová. "Oznámení zpřísněných pravidel je tvrdou ranou pro naši morálku, ale radši budeme dnes přijímat opatření než abychom zítra litovali," vzkázala.

Od počátku šíření viru SARS-CoV-2 zaznamenala Belgie skoro 65.000 případů nákazy a místní úřady spojují s nemocí covid-19 na 9800 úmrtí. Na 100.000 obyvatel v západoevropské zemi připadá 85 mrtvých, což je jeden z nejhorších poměrů na celém světě. To je ovšem pravděpodobně dáno i metodikou evidence obětí, neboť v Belgii jsou mezi ně započítáváni i zemřelí, u nichž nákaza koronavirem nebyla laboratorně potvrzena.

Související

Více souvisejících

Rumunsko Nizozemí Chorvatsko cestování Belgie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy