Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko reaguje na novou mutaci z JAR, omezí vstup z osmi zemí

Za čtvrtek přibylo v Česku rekordních 27 717 nakažených

Koronavirová epidemie v Česku dál sílí. Ve čtvrtek přibylo 27.717 prokázaných případů onemocnění covid-19. Je to více než dvojnásobek oproti stejnému dni předchozího týdne a zároveň nové denní maximum od začátku epidemie. V nemocnicích je přes 6000 lidí nakažených novým typem koronaviru. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Zeman je zpět v nemocnici, nakazil se koronavirem. Příznaky nemá

Prezident Miloš Zeman byl dnes večer převezen do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) kvůli pozitivnímu testu na onemocnění covid-19. Podle ÚVN příznaky nemoci nemá, hospitalizován byl z preventivních důvodů kvůli podání monoklonálních látek. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ÚVN Jitka Zinke. Po aplikaci monoklonálních látek zůstane Zeman v ÚVN na pozorování.

V Česku bude od půlnoci znovu platit nouzový stav. Další opatření se zpřísňují

V Česku bude kvůli epidemii covidu-19 znovu platit nouzový stav. Vláda v demisi ho na dnešním jednání vyhlásila na 30 dní s platností od dnešní půlnoci, sdělil ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch následně na tiskové konferenci oznámil, že se mezi provozovny typu restaurací a barů musí mezi 22:00 a 4:59 zavřít. Vláda také zakázala provozování adventních trhů vyjma prodeje vánočních stromků a kaprů či konzumaci alkoholu na veřejných místech. Počet osob na hromadných akcích se nově omezuje na 100. Tato opatření vstoupí v platnost v pátek v 18:00.

Česko je v počtu nově nakažených druhý nejhorší stát světa, po Slovensku

Na nový rekord vystoupalo v ČR ve středu takzvané incidenční číslo. Na 100.000 obyvatel připadá 1097 nově nakažených za poslední týden, o 36 více než v pondělí. Ve světovém srovnání je ČR už na druhém místě za Slovenskem, od úterý přeskočila Rakousko.

V Rakousku ve druhém listopadovém týdnu zemřelo nejvíce lidí za letošní rok

Ve druhém listopadovém týdnu zemřel v Rakousku nejvyšší počet lidí za letošní rok a bylo jich přibližně o třetinu více než před začátkem pandemie covidu-19. Vyplývá to z údajů zveřejněných tamním statistickým úřadem.

V JAR se šíří nová varianta koronaviru, potvrdily tamní úřady

Jihoafrické úřady dnes potvrdily, že se v zemi šíří nová varianta koronaviru. Varianta vykazuje mutace, kvůli kterým by mohla být nakažlivější, její dopady ale epidemiologové ještě vyhodnocují, uvedla agentura Reuters. Po varování ze strany JAR svolala na pátek Světová zdravotnická organizace (WHO) poradu expertního týmu, který probere další postup.

Nová nařízení podle některých expertů nestačí a vlnu epidemie nezabrzdí

Za nedostatečná považuje nová vládní protiepidemická nařízení imunolog Václav Hořejší. Chybí mu mezi nimi zavedení povinného očkování proti koronaviru. Ke zlepšení situace v nemocnicích by mohlo přispět rychlé podání posilujících třetích dávek vakcíny. Hořejší to řekl ČTK.

Budoucí vláda bude respektovat nově vyhlášená opatření

Budoucí vláda Petra Fialy (ODS) bude respektovat opatření, která dnes kabinet v demisi pro brzdění epidemie covidu-19 přijal. Podle AntiCovid týmu koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a STAN jsou ale opatření přijímaná ve zmatku a nečekaně. AntiCovid tým to uvedl v prohlášení, které zaslal ČTK.

Epidemie se bude podle Vojtěcha zhoršovat, kulminaci očekává kolem Vánoc

Epidemie covidu se bude v dalších týdnech zhoršovat, kulminace se očekává kolem Vánoc. Na začátku prosince může být v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče v jeden den až 1100 lidí. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Nyní je v těžkém stavu hospitalizováno asi 850 pacientů.

Polsko za poslední den zaznamenalo 497 úmrtí spojených s covidem

Polsko za poslední den zaznamenalo 497 úmrtí spojených s covidem-19 a 28.128 nově nakažených koronavirem. Oznámilo to dnes polské ministerstvo zdravotnictví, podle nějž je dnešní bilance zemřelých nejvyšší v současné čtvrté vlně epidemie.

Na Slovensku opět přibylo více než 10 tisíc nakažených

Slovensko ve středu druhý den po sobě zaznamenalo prostřednictvím laboratorních testů přes 10.000 odhalených nových případů koronavirové nákazy. V přetížených nemocnicích nepatrně ubylo covidových pacientů.

Fénix odjel z Brna. Do Prahy míří 19 covidových pacientů

Záchranáři dnes kolem 10:00 vyjeli s pacienty s nemocí covid-19 z brněnských fakultních nemocnic do pražských. Celkem jich z Brna přepraví 19, řekla ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. S deseti pacienty vyjel z FN Brno velkokapacitní vůz Fénix pražské záchranky, další odvezou sanitky a dva vrtulník.

Ve středu přibylo přes 18 tisíc nově nakažených

Testy ve středu potvrdily 18.004 případů onemocnění covid-19 v Česku. Je to nejvyšší středeční hodnota od začátku epidemie. O týden dříve, ve státní svátek 17. listopadu, byl denní přírůstek nižší o 3859 případů. V nemocnicích je podle posledních údajů 5886 lidí s prokázanou koronavirovou nákazou. Počet pacientů v těžkém stavu se blíží 850, což je nejvíc za posledních sedm měsíců. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Rozhovor

Babišova vláda podcenila v létě očkování třetí dávkou. Nemocnice jsou zahlceny a personál je na limitu, říká Němeček

Šéf Bohumínské městské nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) se domnívá, že za opětovným zahlcením zdravotnických zařízení a rekordním nárůstu nakažených na covid-19 stojí liknavost a podcenění končící Babišovy vlády, která měla v létě iniciovat, aby se třetí dávkou očkovalo co nejvíce lidí. „Už jsme snad všichni zjistili, že koronavirus není žádná vyšší moc, s níž se nedá nic dělat a jedinou cestou je vakcinace. Současný resort zdravotnictví zase situaci nezvládl, pokračuje ve svém chaosu. Přitom kdyby na silnicích denně umíralo dvě stě lidí, jsem si jistý, že by se proti tak zneklidňující statistice bojovalo, například varujícími spoty. Mám pocit, že narůstající oběti na covid-19 dosluhující kabinet systémově neřeší,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Svatopluk Němeček.

Z přetížených brněnských nemocnic se ve čtvrtek přesune 19 pacientů do Prahy

Pacienti z přetížených brněnských fakultních nemocnic zamíří podle informací ČTK do šesti nemocnic v Praze, a to do Motola, na Bulovku, do ústřední vojenské, všeobecné fakultní, vinohradské a Na Homolku. Nejvíce pacientů by měla převzít motolská nemocnice, která dnes oznámila, že od pondělí zastaví veškeré plánované operace. Pacienty v nejtěžším stavu přepraví vrtulníky.

Covid v Evropě trhá rekordy. Maximum nově nakažených nehlásí jen Česko

Pandemie nemoci covid-19 v České republice a dalších evropských státech sílí, některé země ohlásily denní maxima nově nakažených od začátku pandemie. Rekordní denní přírůstky hlásí Německo, Nizozemsko, Slovensko i Maďarsko, zatímco Polsko má nejvyšší bilanci od předchozí jarní vlny.

V Rusku klesá počet nových případů nákazy koronavirem i úmrtí

Rusko během uplynulých 24 hodin zaznamenalo 33.558 nových případů nákazy koronavirem a 1240 úmrtí pacientů s covidem-19. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na vládní krizový štáb. O den dříve to bylo 33.996 nově nakažených a 1243 úmrtí.

Slovensko čeká dvoutýdenní lockdown, schválila ho vláda

Slovenská vláda dnes v souvislosti s nepříznivou epidemickou situací kolem nemoci covid-19 schválila celostátní uzávěru na dva týdny, řekl novinářům ministr hospodářství Richard Sulík.

Řídit epidemii podle obsazenosti JIP je hloupost, tvrdí experti

Řídit epidemii covidu-19 podle obsazenosti nemocnic a především jednotek intenzivní péče (JIP) je podle některých odborníků hloupost. Podle sociologa Daniela Prokopa a Jana Kulveita, který se věnuje modelování epidemií na univerzitě v Oxfordu, se epidemie na obsazenosti JIP projevuje s několikatýdenním zpožděním. Uvedli to na sociálních sítích.