Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

WHO vysvětlila, proč při pojmenovávání varianty omikron přeskočila dvě písmena

Nově nakažených je opět méně než před týdnem, ubylo i hospitalizovaných

Nových případů koronaviru v ČR v mezitýdenním srovnání podruhé po sobě ubylo. Za sobotu jich bylo 12.514, zhruba o desetinu méně než před týdnem. Opět se ale snížil také počet testů. K dnešku na 100.000 obyvatel za sedm dní připadá 1191 nově potvrzených nákaz, incidence tak klesla z pátečních 1209.

Česko má podezření na výskyt varianty omikron, analýza ji potvrdila na 90 procent

Sekvenační analýza v liberecké nemocnici u ženy, která se vrátila z africké Namibie, na 90 procent potvrdila koronavirovou variantu omikron. Výsledek ještě bude potvrzovat Národní referenční laboratoř. České televizi (ČT) to dnes večer řekl mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. Šlo by o první potvrzený výskyt této varianty v ČR.

Německo a Itálie potvrdily první nákazy koronavirovou variantou omikron

V Německu byly potvrzeny první dva případy nákazy koronavirovou variantou omikron. Nakažení přiletěli 24. listopadu do Mnichova z jihu Afriky a jsou nyní v izolaci, informovalo podle agentury DPA ministerstvo zdravotnictví spolkové země Bavorsko. Varianta omikron byla odhalena rovněž v Itálii, a to u cestujícího, který se vrátil z Mosambiku, sdělil Italský zdravotnický ústav (ISS). Podezření na výskyt omikronu prověřuje také Rakousko.

V JAR končí s variantou omikron v nemocnicích častěji i mladí lidé

Odborníci v Jihoafrické republice upozornili, že nová varianta koronaviru omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) označila za znepokojivou, postihuje často mladé lidi. Někteří z nich přitom končí i na jednotkách intenzivní péče, upozornila agentura AP.

Někteří cestující z JAR do Nizozemska jsou zřejmě nakaženi novou variantou

Mezi více než 60 cestujícími nakaženými koronavirem, kteří v pátek přiletěli ve dvou letadlech z Jihoafrické republiky do Amsterodamu, jsou pravděpodobně i případy varianty omikron. Podle agentury Reuters o tom dnes informovaly nizozemské zdravotnické úřady.

Británie odhalila dva případy nové mutace koronaviru, zpřísňuje pravidla

Británie dnes zpřísnila opatření týkající se nošení roušek a příjezdů do země poté, co byly v zemi potvrzeny dva případy nové varianty koronaviru zvané omikron. Případy jsou spolu propojené a mají souvislost s cestováním na jih afrického kontinentu, uvedl ministr zdravotnictví Sajid Javid podle agentury Reuters.

V Česku za pátek přibylo méně případů nákazy než před týdnem

Denní přírůstek případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání poprvé po dvou měsících klesl. Pátečních 20.315 nově potvrzených nákaz bylo o desetinu méně než před týdnem. Méně se ale i testovalo, ubylo zejména antigenních testů. Poprvé od konce září se snížila také týdenní incidence, k dnešku na 100.000 obyvatel připadalo za posledních sedm dní 1207 případů koronaviru.

Jihoafrická varianta covidu: Proč se svět bojí mutace omikron a co o ní zatím víme?

Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila dnes novou variantu koronaviru B.1.1.529 mezi znepokojivé. Organizace to dnes oznámila po konzultacích s experty. Znepokojivé varianty jsou prokazatelně vysoce nakažlivé, hůře se s nimi bojuje nebo mají za následek těžký průběh nemoci. Patří mezi ně i nyní převládající varianta delta. Nejnovější variantě přiřadila WHO řecké písmeno omikron, u níž není jisté, jestli vůči ní bude aktuální očkování fungovat tak, jako na mutace předchozí. Co vše o jihoafrické variantě zatím víme?

USA a Kanada kvůli omikronu uzavřou svoje hranice pro cestovatele z jihu Afriky

Spojené státy a Kanada dočasně uzavřou svoje hranice pro cestovatele, kteří v poslední době pobývali v několika jihoafrických zemích, kde se šíří nová varianta koronaviru označovaná řeckým písmenem omikron. Tu dnes Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila do kategorie znepokojivých.

Obavy z nové mutace koronaviru tlačí ceny ropy dolů

Ceny ropy se dnes kvůli obavám z nové mutace koronaviru propadly zhruba o deset dolarů za barel, zaznamenaly tak nejprudší pokles od loňského dubna. Severomořská ropa Brent zlevnila o 11,6 procenta a uzavřela na 72,72 dolaru, cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o 13,1 procenta na 68,15 dolaru za barel.

Pilulka proti covidu-19 od Mercku není tak účinná, jak se předpokládalo

Antivirotikum americké firmy Merck určené pro léčku covidu-19, jež se podává ve formě pilulky, je méně účinné, než se původně předpokládalo. Podle agentury Reuters to ukazují nová data z klinických výzkumů, které dnes firma zveřejnila. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) látku nicméně ve své dnešní předběžné zprávě označil za účinnou.

Státy EU kvůli mutaci omikron omezují vstup na své území, ruší lety z jihu Afriky

Řada států dnes reagovala na výskyt nové mutace koronaviru zpřísněním podmínek vstupu na svá území, případně zrušením letů z těch regionů nebo okolních zemí, kde se nová varianta už objevila. Například Nizozemsko zastavuje lety z jihu Afriky, zatímco Itálie zakáže vstup lidem, kteří v posledních 14 dnech byli v Jihoafrické republice (JAR) a dalších šesti afrických zemích. Obdobně podle médií zareagovaly i mnohé další státy, jako je Francie, Chorvatsko, Dánsko nebo Řecko.

Evropské akcie kvůli obavám z nové mutace utrpěly nejprudší pokles od loňského června

Evropské akcie dnes utrpěly nejprudší pokles od loňského června. Pod zvýšený tlak se dostaly kvůli obavám z hospodářských dopadů nové mutace koronaviru, která byla zjištěna v Jihoafrické republice. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 odepsal 3,67 procenta a obchodování uzavřel na 464,05 bodu. Za celý týden tak přišel asi o 4,5 procenta.

Zásoby testů pro 6. prosinec se začnou do škol rozvážet v úterý

Zásoby antigenních testů na covid-19 pro testování žáků 6. prosince se budou rozvážet do krajů příští úterý. Vyplývá to z informací, které dnes rozeslalo ministerstvo školství do škol. Materiál má ČTK k dispozici. Školy podle něj dostanou testy Genrui Biotech, které měly již dříve od dodavatele Batist Medical.

V Česku začala v 18:00 platit nová opatření proti covidu

V Česku dnes v 18:00 začala platit nová celoplošná opatření proti šíření nemoci covid-19. Například je nově zakázáno pořádání vánočních trhů, mezi 22:00 a 05:00 musí být uzavřeny restaurace, bary či kluby a na kulturní, sportovní či vzdělávací akce bude moci maximálně 1000 sedících lidí. Policie chystá namátkové kontroly nových omezení. Provozovatelé restaurací či obchodních center vládní opatření kritizují.

Komentář

Babiš se už nemůže dočkat, až předá moc. Fialovo avizované jmenování je malým světélkem v potemnělé zemi

Jeho agónie nemusí trvat věčně. Premiér Andrej Babiš v demisi si musí oddychnout, že prezident Miloš Zeman bude v sobotu propuštěný z Ústřední vojenské nemocnice, ačkoli jeho test po příjezdu do Lán byl pozitivní na covid. Současný ministerský předseda si se sílící koronavirovou pandemií už zjevně neví rady, opět kupí chaotická a nelogická opatření, a tak předání moci vítězům voleb a nedělní jmenování Petra Fialy premiérem jistě uvítá. Unikátní situaci, kdy hlava státu stonala sedm týdnů, aby se do nemocnice ve stejný den ještě vrátila, a nic se tak ohledně povolebního vyjednávání nedělo, není stále u konce. Nikdo neví, jak bude akt s infikovaným prezidentem probíhat. Jak příznačné pro odcházející exekutivu proslavenou zmatkem a chaosem. Avizované jmenování šéfa ODS je proto malým světélkem v potemnělé zemi.

V ČR ani Evropě zatím nebyla nová riziková varianta koronaviru zachycena

Laboratoře v Česku ani Evropě zatím nezaznamenaly potenciálně nebezpečnou variantu koronaviru, která se objevila v Jihoafrické republice. V mezinárodních databázích je zaznamenáno 66 případů, z nich 58 zachycených v JAR, šest v Botswaně a dva v Hongkongu.

Česko reaguje na novou mutaci z JAR, omezí vstup z osmi zemí

Od soboty nebudou moci do České republiky vstoupit občané třetích zemí, kteří byli v posledních 14 dnech více než 12 hodin v osmi afrických zemích - Jihoafrické republice, Namibii, Lesothu, Svazijsku, Zimbabwe, Botswaně, Mosambiku, Zambii. Občané ČR a EU a držitelé dlouhodobých pobytů v ČR tak budou moci učinit za přísných epidemiologických podmínek.

Za čtvrtek přibylo v Česku rekordních 27 717 nakažených

Koronavirová epidemie v Česku dál sílí. Ve čtvrtek přibylo 27.717 prokázaných případů onemocnění covid-19. Je to více než dvojnásobek oproti stejnému dni předchozího týdne a zároveň nové denní maximum od začátku epidemie. V nemocnicích je přes 6000 lidí nakažených novým typem koronaviru. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.