Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Francie hlásí největší nárůst hospitalizovaných s covidem od jara

Koronavirem se do června nakazilo 13,9 procenta zubních lékařů

Koronavirem se podle průzkumu České stomatologické komory (ČSK) do konce letošního června nakazilo asi 13,9 procenta zubních lékařů. Vyplývá to z dotazníkového šetření komory, které vyplnilo přes 2700 stomatologů. Z běžné populace do konce června onemocnělo 15,6 procenta. Podle aktuálních dat k neděli 28. listopadu bylo pozitivně testovaných už zhruba 2,1 milionu osob, tedy skoro pětina.

WHO: Omikron se začne šířit v mezinárodním měřítku a představuje "velmi vysoké" riziko

Varianta koronaviru označovaná jako omikron se pravděpodobně začne šířit v mezinárodním měřítku a představuje "velmi vysoké" riziko, oznámila dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). V některých oblastech může mít nárůst případů nákazy nemoci covid-19 "vážné následky," dodala WHO v technické zprávě zaslané 194 členským státům, z níž dnes citovala agentura Reuters. Šéfové farmaceutických společností Pfizer a Moderna dnes řekli, že potřebují několik týdnů na zjištění, zda nová varianta do určité míry neobchází ochranu poskytovanou jejich preparáty.

Omikron se začíná šířit Evropou. Potvrzen v Česku, další země zachytávají první případy

Žena z Liberce, která se nakazila koronavirem, má variantu omikron. Definitivní výsledek testu dnes oznámila liberecká nemocnice. Jde o první potvrzený případ varianty v republice. Nebezpečná varianta viru se ale šíří i v dalších evropských zemích.

Lékařka, která upozornila na omikron: Příznaky se od varianty delta liší

Příznaky lidí infikovaných variantou koronaviru omikron se liší od těch nakažených variantou delta. Sdělila to předsedkyně jihoafrického zdravotnického svazu Angelique Coetzeeová. Má vlastní praxi a jako první upozornila úřady na to, že se může jednat o novou variantu, informovala dnes agentura Bloomberg.

Se ženou nakaženou variantou omikron letěli další Češi, hygiena je prověřuje

Liberečtí hygienici prověřují kvůli variantě omikron dalších sedm lidí z Libereckého kraje, kteří letěli s nakaženou ženou letadlem z Dubaje. Odběry na PCR testy u nich zajistí mobilní odběrový tým, stejně jako u všech ostatních rizikových kontaktů. Skupina letěla z Namibie složitou cestou přes Johannesburg a Dubaj, řekl po dnešním jednání krajského krizového štábu novinářům krajský hygienik Vladimír Valenta.

Povinné testování zaměstnanců na Slovensku se potýká s problémy

Na Slovensku se dnes v plné míře nepodařilo zavést do praxe testování zaměstnanců na koronavirus, kteří se při vstupu na pracoviště neprokázali covidovým certifikátem. Jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, slovenská divize automobilky Volkswagen, na dotaz ČTK uvedl, že testy uskuteční v nejbližší možné době. Zaměstnavatelské svazy i samotné firmy upozornily, že úřady pozdě vydaly příslušné rozhodnutí a podklady, což podnikům zkomplikovalo přípravu.

Zeman se domnívá, že povinné očkování je jedinou cestou z krize

Země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) by měly podle prezidenta Miloše Zemana uvažovat o povinném očkování proti onemocnění covid-19. Zdá se, že je to jediná cesta z krize, řekl dnes Zeman na summitu zemí visegrádské čtyřky. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Německo hlásí dalších 29.364 nakažených, sedmidenní incidence je rekordní

Německo za uplynulý den zaznamenalo 29.364 nově potvrzených případů koronavirové nákazy a 73 s ní spojených úmrtí. Sedmidenní incidence vystoupila na 452,4 nakažených na 100.000 obyvatel, což je dosavadní maximum. Dnes brzy ráno o tom informoval Institut Roberta Kocha (RKI).

Některé školy hlásí z dnešního testování podobné výsledky jako minulý týden

Dnešní kolo testování na covid-19 v základních a středních škol opět prokázalo další možné případy nákazy. Některé školy podle zjištění ČTK hlásí podobné výsledky jako před týdnem. Například na Gymnáziu Žďár nad Sázavou je počet pozitivních testů stejný jako před týdnem, na liberecké základní škole 5. května je o něco nižší, údaje za všechny třídy tam zatím ale nejsou.

Myslel jsem si, že mě se nemoc netýká, říká hospitalizovaný čtyřicátník

Petr Valenta z Markvartovic na Opavsku se už měsíc léčí v Městské nemocnici Ostrava (MNO) z těžkého průběhu covidu-19. Dva týdny z letošního roku si vůbec nepamatuje. O život totiž otec dvou dětí bojoval na ARO. Až na vyšší tlak zdravý čtyřicátník nebyl očkovaný.

Kontakty ženy s variantou omikron se trasují prioritně, uvedl Hamáček

Hygienické stanice budou prioritně trasovat kontakty v okolí ženy, u níž se potvrdila varianta covidu omikron. Po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl novinářům jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD). Všichni lidé, kteří byli spolu s touto ženou v Africe, jsou v izolaci, doplnil.

Austrálie kvůli obavám z omikronu zatím neotevře hrancie

Austrálie kvůli obavám z nové varianty koronaviru omikron odložila plán, který počítal s částečným znovuotevřením hranic 1. prosince. Podle agentury AFP to dnes oznámil australský premiér Scott Morrison.

Varianta omikron zřejmě nepochází z JAR, jak se původně tvrdilo

Jihoafrická republika připravuje svá zdravotnická zařízení na zvládnutí důsledků šíření nové varianty koronaviru omikron. Její ministr zdravotnictví Joe Phaahla dnes řekl, že vláda jedná se státy, jež zavedly cestovní omezení pro země z jižní části Afriky, a bude usilovat o zrušení těchto restrikcí. Podle šéfa poradní komise pro covid jihoafrické vlády Salima Abdoola Karima byla varianta omikron poprvé identifikována v Botswaně a až pak v JAR.

Zhoršená epidemická situace na Slovensku: Zemřelo nejvíc lidí od jara

Po zhoršení epidemické situace zemřelo v říjnu na Slovensku nejvíce obyvatel od letošního jara, onemocnění covid-19 bylo čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad. Šíření koronavirové infekce pak zrychlilo v listopadu.

Japonsko se bojí varianty omikron, zakáže vstup do země cizincům

Japonsko od 30. listopadu zakáže vstup do země cizincům. Důvodem jsou obavy spojené s novou variantou koronaviru omikron. S odkazem na dnešní oznámení japonského premiéra Fumia Kišidy o tom informuje agentura Reuters.

Nedělní počet nově nakažených v Česku opět pokořil rekord

V neděli v Česku přibylo 9292 potvrzených případů koronaviru, což je dosud nejvyšší nedělní nárůst od začátku epidemie. Po dvou dnech, kdy v mezitýdenním srovnání počty nově nakažených klesly, byl tentokrát přírůstek proti minulé neděli zhruba o 1000 případů covidu-19 vyšší.

ROZHOVOR: Pandemie bude mít hluboké dopady, skutečné riziko ale leží jinde, míní věhlasný ekonom Desmond Lachman

Pandemie urychlí celkovou proměnu ekonomiky a způsobu práce, předvídá jihoafrický ekonom a finanční analytik Desmond Lachman v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Analytik think tanku American Enterprise Institute, který dříve působil jako a hlavní poradce a posléze náměstek ředitele Mezinárodního měnového fondu, rovněž prozradil, co aktuálně nejvíce ohrožuje světovou ekonomiku.

WHO zatím nemá indicie, zda omikron způsobuje vážnější onemocnění

Zatím není jasné, zda nová varianta koronaviru nazvaná omikron je ve srovnání s jinými variantami viru SARS-CoV-2 nakažlivější nebo způsobuje závažnější onemocnění. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Vyzvala, aby proto "hranice zůstaly otevřené". Uzavírání hranic a rušení leteckého spojení s jeho zemí kritizoval také jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa.

Konečný výsledek u ženy s podezřením na omikron bude znám v pondělí

Definitivní výsledek koronavirové varianty omikron, který měl být znám dnes, Krajská nemocnice Liberec oznámí v pondělí. ČTK to dnes večer řekl její mluvčí Václav Řičář. Šlo by o první potvrzený výskyt této varianty v ČR. Mutaci u pacientky na základě sekvenční analýzy liberecká nemocnice v sobotu potvrdila na 90 procent.