Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu přibylo přes 67.000 nově nakažených

Monoklonální protilátky zřejmě nebudou účinné proti variantě omikron

Současné léky na covid-19, takzvané monoklonální protilátky podle imunologa Zdeňka Hela zřejmě nebudou účinné proti variantě koronaviru omikron. Uvedl to na twitteru. Už v minulých dnech například šéf firmy Moderna řekl, že méně účinné budou na tuto variantu pravděpodobně také vakcíny. Nová varianta se zatím prokázala v Česku u jedné ženy cestující z Namibie.

Panel expertů při FDA doporučil nasazení pilulky od firmy Merck

Nezávislý panel expertů při americkém Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v úterý jen váhavě doporučil nasazení pilulky proti covidu-19 od společnosti Merck. Poradci, jejichž verdiktem se FDA nemusí řídit, se vyslovili poměrem 13 ku deseti hlasům pro schválení léčiva molnupiravir pro osoby s mírnými příznaky, u nichž však hrozí riziko těžkého covidu-19.

USA zřejmě kvůli šíření nové varianty koronaviru zpřísní podmínky pro vstup do států

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zřejmě kvůli šíření nové varianty koronaviru omikron zpřísní podmínky pro vstup do USA. S odkazem na svoje vládní zdroje o tom informoval list The Washington Post (WP).

Reprodukční číslo kleslo poprvé od konce srpna pod hodnotu jedna

Reprodukční číslo, které udává, kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, kleslo poprvé od konce srpna pod hodnotu jedna, což naznačuje zpomalování epidemie.

Británie hlásí už 22 případů varianty omikron, očekává se odhalení dalších

V Británii je celkem 22 potvrzených případů koronavirové varianty omikron a čeká se odhalení dalších, řekl dnes britský ministr zdravotnictví Sajid Javid televizi Sky News. Ještě v úterý odpoledne měla přitom Británie 14 případů, z toho devět ve Skotsku. Kvůli obavám z nové varianty koronaviru, která se poprvé objevila minulý týden na jihu Afriky, vláda zpřísnila pravidla pro cestování a zavedla povinné roušky v obchodech a veřejné dopravě v Anglii.

V listopadu mělo Česko nejvíc nakažených koronavirem

Od loňského března, kdy se v ČR potvrdily první nákazy novým typem koronaviru, se nemoc covid-19 prokázala u 2,172.084 lidí, přičemž nejhorší situace panovala v právě skončeném měsíci listopadu. Celkový počet pozitivních testů dosáhl v uplynulém měsíci epidemie přes 405.000.

Brazílie a Nigérie ohlásily první případy nákazy variantou omikron

Brazílie potvrdila výskyt prvních dvou případů varianty omikron na svém území. Informovaly o tom zahraniční agentury. Jedná se rovněž o první dva případy v Latinské Americe. Několik dalších možných případů výskytu varianty omikron brazilské úřady prošetřují.

V úterý přibylo 21.973 nakažených, pátý nejvyšší nárůst od začátku epidemie

Denní přírůstek případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání klesl. V úterý testy odhalily 21.973 nakažených, zhruba o 3900 méně než před týdnem. I tak je to ale pátý nejvyšší nárůst od začátku epidemie. Počty hospitalizovaných s covidem zůstávají nad 6000, v úterý evidovalo ministerstvo zdravotnictví v nemocnicích 6527 pacientů s onemocněním covid-19, v těžkém stavu bylo 1069 z nich. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Vysoce nakažlivá, ale s menšími následky? Varianta omikron pod drobnohledem vědců

První případy nákazy omikronem naznačují, že tato potenciálně vysoce nakažlivá varianta koronaviru by mohla způsobovat lehčí onemocnění covidem-19 než doposud známé koronavirové varianty.

Švýcarsko plánuje zpřísnit opatření proti šíření koronaviru

Švýcarsko chce po dlouhém váhání poprvé od začátku čtvrté vlny pandemie covidu-19 zpřísnit opatření na celostátní úrovni. Vláda dnes podle agentury DPA oznámila, že hodlá omezit platnost testů či rozšíří povinnost nošení roušek.

Šéf WHO varoval před přehnanými reakcemi na koronavirovou variantu omikron

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes uvedl, že nejsou nezbytné plošné restrikce, ke kterým se nyní uchylují některé země ve snaze zamezit šíření nové varianty koronaviru známé jako omikron. Opatření by podle něj měla být racionální, informovala agentura Reuters.

Varianta omikron je potvrzena už v deseti státech EU, celkem 42 případů nákazy

V deseti státech Evropské unie je potvrzeno celkem 42 případů nákazy variantou koronaviru omikron. Oznámila to dnes šéfka Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) Andrea Ammonová. Podle ní jsou nakažení lidé v mladší věkové skupině a projevují se u nich jenom mírné příznaky nebo je průběh zcela asymptomatický. To, zda tato varianta dokáže obejít nabytou imunitu, bude podle ní jasné až za pár týdnů.

Řecko zavede povinné očkování pro lidi starší 60 let. Za nedodržení budou padat pokuty každý měsíc

Řecko zavede povinné očkování proti covidu-19 pro lidi starší 60 let a za nedodržení této povinnost bude od poloviny ledna vybírat měsíční pokutu 100 eur (asi 2500 Kč). Informoval o tom dnes místní deník Kathimerini. Podle něj toto opatření oznámil na zasedání vlády řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Ten připustil, že jde o přísné opatření, které ale podle něj "zachrání životy". Vláda k němu sahá mimo jiné v souvislosti s šířením nové varianty koronaviru zvané omikron, která se zatím v Řecku nepotvrdila.

Čína nepovažuje šíření nové varianty koronaviru omikron za ohrožení olympiády

Čína nepovažuje šíření nové varianty koronaviru omikron za ohrožení pořádání zimních olympijských her v Pekingu. Tamní představitelé uvedli, že jsou navzdory očekávaným výzvám přesvědčeni o hladké a úspěšné organizaci únorových her.

Japonsko se dnes přiřadilo k zemím, které zaznamenaly výskyt varianty omikron

Japonsko se dnes přiřadilo k zemím, které na svém území zaznamenaly výskyt koronavirové varianty omikron. Nakažený ve věku mezi 30 a 40 lety přiletěl z Namibie, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Japonsko dnes v obavách z varianty omikron minimálně na měsíc uzavřelo hranice pro cizince.

Vakcíny budou proti variantě omikron zřejmě zabírat méně, obává se šéf Moderny

Šéf americké farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel se na základě předběžných zjištění domnívá, že nynější vakcíny proti covidu-19 budou zřejmě méně účinné v boji s novou variantou koronaviru označovanou omikron. Řekl to v rozhovoru s listem Financial Times. Dodal však, že na průkazná data je potřeba počkat ještě asi dva týdny. Vývoj a výroba upravené vakcíny šité na míru omikronu podle něj bude trvat řadu měsíců.

V Německu přibylo za den 45.753 infikovaných koronavirem a 388 úmrtí

Německo zaznamenalo za uplynulý den 45.753 nových případů koronavirové nákazy a 388 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 45.326 nových infekcí a 309 zemřelých. Poprvé po více než třech týdnech se oproti předchozímu dni mírně snížila celostátní sedmidenní incidence, uvedla agentura DPA.

Přibylo přes 17 tisíc nově nakažených. Zemřelých s covidem je už přes 33.000

V Česku počet zemřelých s prokázaným onemocněním covid-19 přesáhl 33.000, ministerstvo zdravotnictví eviduje k pondělí 33.069 obětí. Od poloviny listopadu umírá s covidem kolem stovky pacientů denně. Dál rostou i počty nově nakažených, v pondělí testy odhalily 17.599 nových případů covidu, asi o 3100 víc než před týdnem.

Ministerstvo chce od března povinnou vakcínu. Očkovaní budou muset po kontaktu na test

Ministerstvo zdravotnictví bude platnost vyhlášky o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let proti covidu-19 navrhovat od 1. března 2022. Lidé očkovaní proti covidu-19 po významném kontaktu s nakaženým, například v domácnosti, také budou muset pátý až sedmý den po kontaktu na PCR test.