Panel expertů při FDA doporučil nasazení pilulky od firmy Merck

Nezávislý panel expertů při americkém Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v úterý jen váhavě doporučil nasazení pilulky proti covidu-19 od společnosti Merck. Poradci, jejichž verdiktem se FDA nemusí řídit, se vyslovili poměrem 13 ku deseti hlasům pro schválení léčiva molnupiravir pro osoby s mírnými příznaky, u nichž však hrozí riziko těžkého covidu-19.

Pokud dá FDA léčivu zelenou, mohlo by být ve Spojených státech k dispozici za několik týdnů, píše list The New York Times.

Ústně podávaná antivirotika by mohla být podle řady expertů účinnou zbraní v boji s pandemií, protože snižují riziko hospitalizace či úmrtí a lze je podávat v domácích podmínkách na rozdíl od jiných v současnosti používaných látek na léčbu covidu-19, jež se aplikují převážně nitrožilně.

Merck původně uváděl, že jeho látka s komerčním názvem Lagevrio, má 50procentní účinnost při předcházení hospitalizaci. Později však na základě širšího vzorku dat upřesnil, že je účinnost spíše kolem 30 procent.

K tomu se připojily zprávy o obavách z možných nežádoucích vedlejších účinků, jež by podle některých testů mohly například negativně ovlivňovat schopnost reprodukce.

"Účinnost tohoto výrobku není nesmírně dobrá," řekl jeden ze členů panelu expertů David Hardy. I tak však hlasoval pro její doporučení s odůvodněním, že je podobný lék v USA nyní velmi potřebný. Další odborník Michael Green doporučení rovněž podpořil, označil to však za těžké rozhodnutí. "Pokud by se objevila alternativní orálně podávaná látka s lepším profilem bezpečnosti a stejnou nebo podobnou účinností, mohl by úřad (FDA) své povolení ještě přehodnotit," řekl.

Experti, kteří hlasovali proti, přitom zmiňovali zejména příliš málo prozkoumané vedlejší účinky léku. "Riziko rozsáhlých dopadů na možné vývojové vady plodu, zejména opožděné dopady u mužů, nebyly dostatečně prostudovány," řekl specialista na infekční choroby Sankar Swaminathan k tomu, proč schválení nedoporučil.

Společnost Merck panelu sdělila, že nedoporučuje nasazovat molnupiravir u těhotných žen právě kvůli obavám z možných dopadů na plod. Mezi experty panují rovněž obavy z toho, že by léčivo mohlo teoreticky zapříčinit vznik nových a nebezpečných mutací koronaviru. Funguje totiž tak, že napadne virus, do jehož genetického kódu pak zanáší chyby, jež mu mají zabránit v množení v těle nakaženého.

FDA se nyní zabývá ještě dalším lékem na covid-19 ve formě pilulky, který vyvinula firma Pfizer. Ten má podle předběžných výsledků testů téměř 90 procentní účinnost při předcházení hospitalizaci a úmrtí. Podle expertů se s ní rovněž nespojují podobná rizika nežádoucích účinků.

U molnupiraviru podle expertů zřejmě nehrozí, že by jeho účinnost ještě snížila nová varianta omikron. Léčivo se totiž nezaměřuje jako vakcíny na takzvaný hrotový protein viru (spike protein), kde má nová varianta největší počet mutací. Změny na dvou proteinech, které pilulka k poražení viru využívá, jsou malé a zřejmě nebudou mít na účinnost vliv.

Americká vláda si již od Mercku objednala množství léku, které vystačí pro 3,1 milionu lidí. Očekává se, že firma pilulky doručí do konce ledna. Pfizer oznámil, že je schopen vyrobit zásoby svých pilulek jen pro 300.000 pacientů do konce února.

Molnupiravir schválila jako první země na světě Británie a to již na začátku listopadu. Tamní úřady však doporučily, aby se léčivo nepodávalo těhotným nebo kojícím ženám. Ženy, které se pokouší otěhotnět, by podle doporučení britské vlády při braní léku a čtyři dny po jeho dobrání měly používat antikoncepci.

Související

Léky, ilustrační foto

V USA začíná jít do tuhého. Trump může zapříčinit akutní nedostatek antibiotik, následky mohou být fatální

Spojené státy americké čelí stále větší závislosti na čínských dodávkách léčiv a farmaceutických surovin, což se stalo středem pozornosti poté, co prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na dovoz léků. Tento krok má za cíl omezit americkou závislost na Číně, avšak odborníci varují, že by mohl přinést nežádoucí vedlejší účinky – především v podobě nedostatku léků a růstu cen pro americké pacienty. 

Více souvisejících

léky Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy