Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko a Slovensko stále patří z hlediska nakažených mezi nejhorší státy světa

Ve Francii převezou na JIP jednoho nakaženého každých deset minut

Ve Francii zdravotníci převezou na jednotku intenzivní péče jednoho nakaženého každých deset minut, uvedl dnes ráno francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. Vyzval Francouze, aby se nechali očkovat a omezili sociální kontakty. Ve Francii se potvrdilo devět případů varianty omikron v pěti různých regionech, vždy u cestujících z Afriky. Hlavním nepřítelem ale nadále zůstává varianta delta, dodal Véran v rozhovoru se stanicí Franceinfo.

JAR se potýká se čtvrtou covidovou vlnou, nemocnice zatím příliv pacientů zvládají

Jihoafrická republika se potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19, nemocnice zatím příliv pacientů zvládají, řekl dnes novinářům tamní ministr zdravotnictví Joe Phaahla. Ministr doufá, že nová varianta koronaviru omikron se bude nadále projevovat mírnými příznaky. Vyzval rovněž k širšímu očkování, které podle něj brání vážnému průběhu nemoci i u této varianty. Informovala o tom agentura Reuters.

V Česku ve čtvrtek přibylo více než 18 tisíc nových případů covidu

Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání podruhé v tomto týdnu klesl. Ve čtvrtek testy odhalily 18.582 nakažených, zhruba o 9300 méně než před týdnem. Minulý čtvrtek byl počet nově nakažených za jeden den nejvyšší od začátku epidemie. Hospitalizovaných s onemocněním covid-19 bylo ve čtvrtek 6683 lidí, v těžkém stavu více než tisícovka.

V Česku se objevilo už 2,2 milionu případů covidu, posledních 100.000 za šest dní

V ČR se od začátku koronavirové epidemie loni v březnu laboratorně prokázalo přes 2,2 milionu případů nákazy. Od loňského září tempo růstu nákazy rychle stoupalo, nejvíce rostlo loni na podzim, na přelomu roku 2020 a 2021 a pak letos v březnu, kdy počty prokázaných případů stoupaly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy.

V Německu přibylo 74.352 nově nakažených

V Německu přibylo během uplynulého dne 74.352 nových případů nákazy koronavirem a 390 úmrtí pacientů s covidem-19, uvedly tiskové agentury s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). O týden dříve to bylo 76.414 nově potvrzených případů nákazy a 357 úmrtí.

Hygienici zatím neodhalili další nemocné koronavirovou variantou omikron

Hygienici zatím neodhalili žádného dalšího nakaženého koronavirovou variantou omikron, který by měl souvislost s nakaženou ženou v letadle z Dubaje. Kontakty ženy z Liberce, která přicestovala z Namibie a byla prvním potvrzeným případem omikronu v ČR, prověřovali ještě hygienici nejen v Libereckém, ale i v Moravskoslezském a Středočeském kraji.

Vojtěch chce s Anticovid týmem řešit budoucnost pandemického zákona

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce v pátek ráno s Anticovid týmem budoucí vlády probrat další osud pandemického zákona. Bavit se budou i o naplněnosti nemocnic a omezování plánované a zbytné zdravotní péče.

Další státy hlásí první výskyt koronavirové varianty omikron

Varianta koronaviru nazvaná omikron se nově potvrdila i v metropolitní Francii, oznámily dnes místní úřady s tím, že nakažený muž se před týdnem vrátil z Nigérie, žije nedaleko Paříže a nebyl očkovaný. Dosud Francie zaznamenala jen jeden případ varianty omikron, a to v zámořském území Réunion v Indickém oceánu. První případ varianty omikron dnes oznámilo také Řecko, Indie a Finsko.

Omikron může brzy představovat víc než polovinu případů v Evropě

Varianta koronaviru omikron může během několika měsíců představovat více než polovinu všech případů nákazy v Evropě. Uvedlo to dnes Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

V JAR zaznamenali opakování nákazy koronavirovou variantou omikron

Jihoafrická republika zaznamenala od pondělka zdvojnásobení rychlosti denních případů koronaviru. Podle Michelle Groomeové z tamního institutu nakažlivých chorob (NICD) je patrný exponenciální růst infekcí už dva týdny. NICD zjistil také opakované nákazy variantou omikron, což nebyl případ předchozích variant. JAR jako první v listopadu upozornila na novou variantu koronaviru omikron.

Slovensko už eviduje trojciferný přírůstek úmrtí na covid-19

Slovensko ve středu poprvé od letošního března zaznamenalo trojciferný denní přírůstek úmrtí na covid-19. Této nemoci v pětimilionové zemi podlehlo dalších 103 lidí a od propuknutí koronavirové krize to bylo celkově přes 14.600 osob. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací.

Lidé, kteří přežili těžký covid, mají dvakrát vyšší šanci, že příští rok zemřou, tvrdí studie

U pacientů, kteří přežili těžký průběh onemocnění covid-19, existuje podle studie asi dvakrát vyšší riziko, že zemřou v následujícím roce, než u lidí, kteří se koronavirem nenakazili vůbec nebo měli jen mírný průběh nemoci.

Německo eviduje 73.200 nově nakažených

V Německu testy za poslední den koronavirovou infekci prokázaly u dalších 73.209 lidí, před týdnem jich bylo skoro 76.000. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Takzvaná sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených na 100.000 obyvatel v týdenním úhrnu, k dnešku činí 439,2 a třetí den v řadě mírně klesla.

Jižní Korea hlásí rekordní počet nově nakažených koronavirem

V Jižní Koreji za středu přibylo 5266 nově nakažených koronavirem, což je nejvíce od začátku nynější pandemie. Jde o rekordní počet druhý den v řadě, za úterý poprvé bylo více než 5000 infikovaných. Podle agentury Reuters se nemocnice rychle plní pacienty s těžkým průběhem covidu-19.

Ve středu přibylo dalších 21.126 nakažených koronavirem

V Česku ve středu přibylo 21.126 potvrzených případů koronaviru, víc než před týdnem. Po úterním mezitýdenním poklesu, byl tentokrát přírůstek proti minulé středě asi o 3100 vyšší. V nemocnicích bylo ve středu s koronavirem 6561 pacientů, z nich 1064 bylo v těžkém stavu.

Spojené státy hlásí první případ nákazy variantou omikron

Spojené státy dnes oznámily první případ nákazy novou variantou koronaviru omikron. Jde o člověka v Kalifornii, který se 22. listopadu vrátil z Jihoafrické republiky a o týden později měl pozitivní test na koronavirus, informuje agentura AP s odvoláním na vrchního epidemiologa americké vlády Anthonyho Fauciho.

WHO očekává nové informace o nakažlivosti omikronu v následujících dnech

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že během několika dní bude mít více informací o nakažlivosti nové varianty koronaviru omikron. Prohlásila to dnes podle agentury Reuters epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová. Další zástupkyně WHO uvedla, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by omikron snižoval účinnost dostupných vakcín proti covidu-19.

Ministerstvo připravilo vyhlášku o odškodnění za povinná očkování

Ministerstvo zdravotnictví připravilo vyhlášku k zákonu o odškodnění za povinná očkování. Obsahuje seznam deseti nemocí, proti kterým jsou vakcíny povinné, například spalničky, tetanus nebo pneumokoky. S povinnou vakcinací na covid-19, kterou pro některé profese a lidi nad 60 let končící vláda zvažuje, však vyhláška zatím nepočítá.

Korea hlásí rekordní počet nově nakažených a pacientů v těžkém stavu

Jižní Korea poprvé od začátku pandemie zaznamenala více než 5000 nových případů nákazy koronavirem za den, rekordní jsou nyní v zemi i počty pacientů s těžkým průběhem covidu-19 na jednotkách intenzivní péče. Stoupající trend infekcí země zažívá od začátku listopadu, kdy vláda zrušila většinu protiepidemických opatření.