Myslel jsem si, že mě se nemoc netýká, říká hospitalizovaný čtyřicátník

Petr Valenta z Markvartovic na Opavsku se už měsíc léčí v Městské nemocnici Ostrava (MNO) z těžkého průběhu covidu-19. Dva týdny z letošního roku si vůbec nepamatuje. O život totiž otec dvou dětí bojoval na ARO. Až na vyšší tlak zdravý čtyřicátník nebyl očkovaný.

Nepatří mezi klasické odpůrce vakcinace, ale myslel si, že jeho se nemoc netýká. Dnes už ví, že se mýlil a pevně doufá, že Vánoce prožije se svou rodinou.

"Skoro po dvou letech home office jsem začal zase chodit do kanceláře, byl jsem neočkovaný a bral jsem to tak, že se mě ta nemoc ani netýká, protože jsem byl vždycky tak nějak izolovaný. A když to tak řeknu, dveře byly zavřené a ono to přišlo oknem. Dcerka covid přinesla domů ze školní družiny, takže jsme si to doma krásně předali," vzpomíná na začátek svého boje o život Valenta. Žena i dcera měly lehký průběh nemoci a syn koronavirus podle výše protilátek zřejmě prodělal zcela bez příznaků, tehdy ho u něj testy ani nepotvrdily.

"Musel jsem na test a už před ním jsem tušil, že jsem pozitivní, protože se dostavovaly první příznaky, 21. října jsem měl pozitivní test, pak už to nabralo rychlý spád," uvedl Valenta. Nejprve se léčil doma, ale onemocnění kromě dušnosti provázely zažívací potíže spojené se zvracením a průjmy. "Tímto způsobem došlo vlastně ke kolapsu celého metabolismu. Museli jsme pak už volat sanitku, protože to nešlo ani udýchat," řekl Valenta.

Přesně před měsícem tak skončil v městské nemocnici. Převoz a následující dva týdny, z nichž část byl v umělém spánku, si nepamatuje, "Od cesty do nemocnice jsem si toho moc nepamatoval, musel jsem se později ptát ženy, v čem jsem vlastně přijel oblečený. Úplně čisté vzpomínky mám až na to, jak jsem se probral na ARO a byl pak převezen na JIP. Žena tehdy do nemocnice volala lékařům i třikrát denně. Zpočátku byli zdrženliví, protože ten stav byl opravdu těžký a nikdo asi nechtěl rodině dávat falešné naděje. Byl jsem na plicní ventilaci, museli mě polohovat a vše ostatní, co k léčbě na ARO patří," řekl Valenta, který to, že přežil, považuje za zázrak. Prý mu to často říkali i samotní lékaři.

Z oddělení ARO putoval na JIP a v současnosti mu s návratem k běžnému životu pomáhá personál rehabilitačního oddělení. Za měsíc Valenta zhubnul 13 kilogramů a zpět do normálu se vracel doslova po krůčcích. K první skutečné stravě patřila výživa pro miminka. "Když jsem snědl půl lahvičky dětské výživy, byl to pro mě velký úspěch a obrovský gastronomický zážitek," líčí Valenta. Dnes už se dokáže sám pohybovat a je bez kyslíku, přesto přiznává, že pouhá procházka po chodbě je fyzicky nesmírně náročnou záležitostí.

V budoucnu je určitě připraven se dát očkovat. "Škoda, že si tady lidé nemohou udělat exkurzi, třeba na JIP nebo ARO, protože tam by každý změnil názor. Je depresivní, co se tam děje. Nebudu nikoho přemlouvat, ať se jde očkovat, je to každého rozhodnutí, jsme svobodná země. Všichni se ohání tím, že je to experimentální látka, když se ale dostanete do stavu, v jakém jsem byl, tak jste rád, když vám třeba podají experimentální lék, abyste se z toho dostal. Kdyby se dalo na hromadu to, co do mě lékaři vpravili, tak by si to každý rozmyslel a dal by si tu jednu dvě tři injekce," míní Valenta. Zdůraznil, že všichni, kdo o něj pečovali, odvedli skvělou práci.

Primář interny Jan Šmíd potvrdil, že Valentův stav byl opravdu velmi vážný. Muž měl oboustranný zápal plic a selhávaly mu dýchací orgány. "V naší nemocnici se dostal na to nejšpičkovější pracoviště, tedy ARO. Respirační selhání u pacientů s covidem při oboustranném zápalu plic je vážnější než u ostatních zápalů plic. Vyžaduje to častěji jakési rescue postupy, tedy postupy, které jsou na hraně možného. Očkování, jak je známo, snižuje riziko toho, že pacient se dostane do toho nejvážnějšího stavu. Neočkovaní pacienti jsou daleko rizikovější," uvedl Šmíd, který v nemocnici rovněž vede dvě covidové jednotky.

Přiznává, že nynější přírůstky nemocných mu nahánějí hrůzu. "Hodnotit tuto vlnu je ještě brzy. To, že to v současné době s vypětím všech sil ještě zvládáme, neznamená, že to za týden či 14 dní nemůže být jinak. Tato vlna ještě neřekla své poslední slovo. Všichni neočkovaní, ať se zamyslí a zajdou na očkování, protože si mohou zajistit menší riziko nákaz,y a pokud už se nakazí, tak menší riziko toho těžkého průběhu. A to pro ně může být životně významné," míní Šmíd.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy