Myslel jsem si, že mě se nemoc netýká, říká hospitalizovaný čtyřicátník

Petr Valenta z Markvartovic na Opavsku se už měsíc léčí v Městské nemocnici Ostrava (MNO) z těžkého průběhu covidu-19. Dva týdny z letošního roku si vůbec nepamatuje. O život totiž otec dvou dětí bojoval na ARO. Až na vyšší tlak zdravý čtyřicátník nebyl očkovaný.

Nepatří mezi klasické odpůrce vakcinace, ale myslel si, že jeho se nemoc netýká. Dnes už ví, že se mýlil a pevně doufá, že Vánoce prožije se svou rodinou.

"Skoro po dvou letech home office jsem začal zase chodit do kanceláře, byl jsem neočkovaný a bral jsem to tak, že se mě ta nemoc ani netýká, protože jsem byl vždycky tak nějak izolovaný. A když to tak řeknu, dveře byly zavřené a ono to přišlo oknem. Dcerka covid přinesla domů ze školní družiny, takže jsme si to doma krásně předali," vzpomíná na začátek svého boje o život Valenta. Žena i dcera měly lehký průběh nemoci a syn koronavirus podle výše protilátek zřejmě prodělal zcela bez příznaků, tehdy ho u něj testy ani nepotvrdily.

"Musel jsem na test a už před ním jsem tušil, že jsem pozitivní, protože se dostavovaly první příznaky, 21. října jsem měl pozitivní test, pak už to nabralo rychlý spád," uvedl Valenta. Nejprve se léčil doma, ale onemocnění kromě dušnosti provázely zažívací potíže spojené se zvracením a průjmy. "Tímto způsobem došlo vlastně ke kolapsu celého metabolismu. Museli jsme pak už volat sanitku, protože to nešlo ani udýchat," řekl Valenta.

Přesně před měsícem tak skončil v městské nemocnici. Převoz a následující dva týdny, z nichž část byl v umělém spánku, si nepamatuje, "Od cesty do nemocnice jsem si toho moc nepamatoval, musel jsem se později ptát ženy, v čem jsem vlastně přijel oblečený. Úplně čisté vzpomínky mám až na to, jak jsem se probral na ARO a byl pak převezen na JIP. Žena tehdy do nemocnice volala lékařům i třikrát denně. Zpočátku byli zdrženliví, protože ten stav byl opravdu těžký a nikdo asi nechtěl rodině dávat falešné naděje. Byl jsem na plicní ventilaci, museli mě polohovat a vše ostatní, co k léčbě na ARO patří," řekl Valenta, který to, že přežil, považuje za zázrak. Prý mu to často říkali i samotní lékaři.

Z oddělení ARO putoval na JIP a v současnosti mu s návratem k běžnému životu pomáhá personál rehabilitačního oddělení. Za měsíc Valenta zhubnul 13 kilogramů a zpět do normálu se vracel doslova po krůčcích. K první skutečné stravě patřila výživa pro miminka. "Když jsem snědl půl lahvičky dětské výživy, byl to pro mě velký úspěch a obrovský gastronomický zážitek," líčí Valenta. Dnes už se dokáže sám pohybovat a je bez kyslíku, přesto přiznává, že pouhá procházka po chodbě je fyzicky nesmírně náročnou záležitostí.

V budoucnu je určitě připraven se dát očkovat. "Škoda, že si tady lidé nemohou udělat exkurzi, třeba na JIP nebo ARO, protože tam by každý změnil názor. Je depresivní, co se tam děje. Nebudu nikoho přemlouvat, ať se jde očkovat, je to každého rozhodnutí, jsme svobodná země. Všichni se ohání tím, že je to experimentální látka, když se ale dostanete do stavu, v jakém jsem byl, tak jste rád, když vám třeba podají experimentální lék, abyste se z toho dostal. Kdyby se dalo na hromadu to, co do mě lékaři vpravili, tak by si to každý rozmyslel a dal by si tu jednu dvě tři injekce," míní Valenta. Zdůraznil, že všichni, kdo o něj pečovali, odvedli skvělou práci.

Primář interny Jan Šmíd potvrdil, že Valentův stav byl opravdu velmi vážný. Muž měl oboustranný zápal plic a selhávaly mu dýchací orgány. "V naší nemocnici se dostal na to nejšpičkovější pracoviště, tedy ARO. Respirační selhání u pacientů s covidem při oboustranném zápalu plic je vážnější než u ostatních zápalů plic. Vyžaduje to častěji jakési rescue postupy, tedy postupy, které jsou na hraně možného. Očkování, jak je známo, snižuje riziko toho, že pacient se dostane do toho nejvážnějšího stavu. Neočkovaní pacienti jsou daleko rizikovější," uvedl Šmíd, který v nemocnici rovněž vede dvě covidové jednotky.

Přiznává, že nynější přírůstky nemocných mu nahánějí hrůzu. "Hodnotit tuto vlnu je ještě brzy. To, že to v současné době s vypětím všech sil ještě zvládáme, neznamená, že to za týden či 14 dní nemůže být jinak. Tato vlna ještě neřekla své poslední slovo. Všichni neočkovaní, ať se zamyslí a zajdou na očkování, protože si mohou zajistit menší riziko nákaz,y a pokud už se nakazí, tak menší riziko toho těžkého průběhu. A to pro ně může být životně významné," míní Šmíd.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

před 3 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

před 5 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 9 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy