Firmu Google Inc. si nechali zaregistrovat 4. září 1998 Sergey Brin a Larry Page, dva studenti americké Stanfordovy univerzity. Oba mladíci již dříve spolupracovali při práci na programu BackRub, s jehož pomocí chtěl Page zmapovat odkazy mezi webovými stránkami a vytvořit tak jakousi mapu tehdejšího internetu. V jisté fázi vylepšování programu si Page s Brinem uvědomili, že analýzou vztahů mezi stránkami lze podstatně zvýšit relevanci výsledků internetového vyhledávání.
BackRub běžel na serverech Stanfordovy univerzity teprve krátce, když se jeho tvůrci rozhodli změnit název programu na Google. Dnes notoricky známá značka vznikla mírnou úpravou pojmu googol, jímž se v matematice označuje číslo skládající se z jedničky následované stovkou nul.
Své první sídlo nalezla společnost Google v garáži v kalifornském Menlo Parku. Nezůstala v ní však dlouho. Už v prosinci 1998 zařadil časopis PC Magazine Google na svůj seznam sta nejlepších webů. Navíc tak učinil s dovětkem, že Google má "tajný recept na zobrazení extrémně relevantních výsledků". Graficky minimalistická stránka Googlu si díky tomu rychle získala množství příznivců a vyhledávač nakonec počtem uživatelů pokořil takové giganty jakými byly Yahoo!, Excite či AltaVista.
Spolu s počtem návštěvníků Googlu rostl také zájem inzerentů, a z vyhledávače se stal dobře fungující stroj na peníze. Podstatnou zásluhu na tom měl zkušený manažer Eric Schmidt, který po svém příchodu do firmy v roce 2001 zprofesionalizoval její řízení.
Část vydělaných prostředků použil Google, který je podle žebříčku BrandZTop 100 z letošního května nejhodnotnější firmou světa, na svůj další rozvoj. V dubnu 2004 například spustil vlastní e-mailovou službu Gmail, v témže roce také vstoupil na burzu a firma přesídlila do Mountain View v Kalifornii, v únoru následujícího roku se zrodil mapový server Google Maps a v roce 2006 koupil za 1,65 miliardy USD populární server pro sdílení videí YouTube. Z dílen Googlu kromě toho vzešel v současnosti světově nejpoužívanější internetový prohlížeč Chrome, operační systém Android pro chytré telefony a tablety či počítačové brýle Google Glass.
Google měl k březnu letošního roku zhruba 85.000 zaměstnanců a od svého založení investoval asi do dvou stovek začínajících firem. Nejdražší dosavadní akvizicí se v roce 2011 stal nákup amerického výrobce Motorola Mobility za 12,5 miliardy dolarů, tři roky nato ho pak Google prodal.
V říjnu 2015 dokončil Google reorganizaci a stal se součástí holdingu Alphabet, do jehož vedení se postavil spoluzakladatel Googlu Page. Novým výkonným ředitelem Googlu byl jmenován Sundar Pichai, který se v roce 2016 stal nejlépe placeným generálním ředitelem v USA.
Společnost Alphabet měla loni příjmy 110,9 miliardy USD a čistý zisk 12,6 miliardy USD. Google má na výsledcích Alphabetu většinový podíl. V letošním roce podle listu The Wall Street Journal analytici čekají růst příjmů Alphabetu na 136 miliard USD, z toho příjmy z mobilní reklamy mají činit více než 60 miliard USD. Tržní kapitalizace Alphabetu, mateřské firmy společnosti Google, činí zhruba 860 miliard USD a spolu s Amazonem a Applem patří mezi tři největší firmy z USA, jejichž akcie jsou obchodovány na burze.
Googlu se však nevyhýbají ani problémy. Již v listopadu 2010 začala Evropská komise (EK) oficiálně prošetřovat podezření, zda Google nezneužívá svého dominantního postavení v internetovém vyhledávání. První pokuta, kterou Google dostal, se týkala obvinění z dubna 2015, podle kterého Google ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňoval vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek. V červnu 2017 dostal Google od EK za zneužití dominantního postavení na trhu pokutu 2,42 miliardy eur (přes 62 miliard Kč). Letos v červenci EK vyměřila Googlu rekordní pokutu 4,34 miliardy eur (112,2 miliardy Kč). Google podle ní zneužíval dominantního postavení mobilního operačního systému Android a od roku 2011 omezoval výrobce těch zařízení, která systém využívala. Google uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Související
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 1 hodinou
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 2 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 3 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 3 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 3 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 5 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 6 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 6 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 7 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
včera
Ceny paliv na benzinkách prudce rostou. Vláda k zastropování zatím nepřistoupí, potvrdil Babiš
včera
S Mladićem se loučí tisíce lidí. Srbsko vystavilo ostatky válečného zločince navzdory varování EU
včera
Vítězná buňka AfD je podle rozvědky extremistická. Tusk si po volbách nebral servítky
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo získala ve volbách v německém Sasku-Anhaltsku 43,8 procenta hlasů a připsala si tak historické vítězství. Podle předběžných výsledků obsadí v zemském sněmu 39 křesel z celkových 83, což znamená, že jí k absolutní většině chybějí pouhé tři mandáty. Vedení uskupení nyní usiluje o získání podpory od ostatních stran či jednotlivých poslanců, aby mohlo sestavit novou vládu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu strany Beatrix von Storchová prohlásila, že demokracie vyžaduje spolupráci a ostatní političtí aktéři nemohou ignorovat vůli voličů.
Zdroj: Libor Novák