Nebuď zlý: Porušuje Google vlastní heslo? Jeho dvacetileté výročí se odehrává ve stínu řady skandálů

Google Inc. Byl založen 4. září 1998 dvěma doktorskými studenty z prestižní Stanfordovy univerzity, Sergejem Brinem a Larry Pagem. Ačkoliv se prý zprvu příliš „nemuseli“ oba mladíci začali pracovat na internetovém vyhledávači BackRub. Jméno Google přišlo později – a bylo skutečně prorocké. Vzniklo mírnou úpravou pojmu googol, který v matematice označuje číslo skládající se z jedničky následované stovkou nul. Google tím naznačoval, že dokáže v rekordně krátkém čase prozkoumat více než tisíce internetových odkazů, nyní platí, že Google je tak profitabilní, že svým akcionářům v rekordně krátkém čase přináší více než tisíce dolarů.

Není snad výstižnějším vyjádřením úspěšnosti firmy, když se jméno její značky stane součástí každodenního života. „Vygoogluj si to“, je fráze, kterou většina lidí bere jako samozřejmost. Ukazuje však na to, jak důležitým se stal Google pro náš svět. Dnes si bez něj nelze vůbec představit způsob, jak zpracováváme informace, jak čteme média, uskutečňujeme nákupy, hledáme pracovní nabídky i jak navazuje osobní vztahy.

Jeho všudypřítomnost a z ní vyplívají ohromný vliv je předmětem silných kritik a velké nedůvěry. Google je podezírán – zvláště mezi konspiračními teoretiky, podle kterých je to v podstatě už uzavřená věc – že se postupně stává internetovým Velkým bratrem, který má všechny své uživatele – okolo 1, 2 miliard lidí – pod neustálým dohledem. Je tato paranoia oprávněná?

(Ne)buď zlý?

Když Google začínal, Brin a Page do jeho etického kodexu dali na první stránku jednoduché heslo „Don't be evil" (Nebuď zlý.). Jak vysvětluje server Quartz, heslo vyjadřuje provázanost etického a obchodního přístupu Googlu, který zákazníkům slibuje "nestranný přístup k informací" a který má sloužit "uživatelům, ne webovým stránkám". Jinými slovy, to, co je je špatné pro uživatele Googlu, je i v obchodní etice Googlu „zlé.“

Quartz ale poukazuje na jistou dvojznačnost tohoto postoje – Google funguje jako jakýsi samozvaný lidový soud, který ve jménu lidu rozhoduje, co je pro něj dobré, aniž by bral v potaz jeho skutečné touhy a ohlížel se na jiné firmy s odlišnými představami o tom, co by zákazník chtěl. Jsou skutečně všechny praktiky firmy – jeho dominance na trhu, daňové úlevy – skutečně dobré? „Zlo je to, co Sergej [Brin] říká, že je zlo," sdělil bývalý šéf Googlu Eric Schmidt v roce 2003 časopisu Wired.

Schmidt považoval heslo Googlu za „nejstupidnější pravidlo vůbec.“ Zdá se, že i zbytek Googlu se přiklonil k jeho počáteční reakci (Schmidt později tvrdil, že názor změnil). Server Gizmodo v květnu přinesl překvapivou informaci, že Google odstranil heslo ze svého etického kodexu.  Respektive, přesunul jej na konec (a nikoliv na začátek) a dal mu poněkud jiný kontext. Nyní Google vyzývá své zaměstnance, aby „nebyli zlí“ a když uvidí něco, co není dobré, aby „promluvili.“

Podle serveru The Futurism je odstranění hesla známkou, že Google se postupně ale jistě přiklání na „temnou stranu“. Podle interních informací Google takto reagoval na stížnosti svých zaměstnanců, kteří nesouhlasili se spoluprací firmy s ministerstvem obrany USA na tzv. Projektu Maven, iniciativě na vybudování inteligentních dronů pro použití ve válce.

Jiným znepokojivým znamením, že se Google namísto „nebuď zlý“ se začíná řídit maximou „buď zlý“, je uniklé video s názvem The Selfish Ledger, které zobrazuje temnou budoucnost, v které Google nejenom shromažďuje informace o svých uživatelích, ale prakticky je používá k tomu, aby změnil jejich myšlení podle hodnot, které vyznává. Mluvčí Google vysvětlil, že žádný projekt ve stylu The Selfish Ledger není produkováno a že cílem video bylo prozkoumat „nepříjemné ideje a koncepty“ a vyvolat o nich diskuzi. Nicméně, jak podotýká The Futurism, jakou má člověk záruku, že Google se nerozhodne k takovému kroku k budoucnu?

Výročí ve stínu skandálů

Google nyní čelí množství kritiky. Bývalý zaměstnanec jej nařkl, že preferuje „tmavé“ zaměstnance a naopak diskriminuje bílé konzervativce. V podobném politickém duchu americký prezident Donadl Trump nařkl Google, že cíleně zobrazuje jen výsledky k němu kritických „levicových“ médií a opomíjí ty pravicové, konzervativní a k Trumpovi příznivá média.

Google je však kritizován i z levého břehu politického břehu. Podle řady politiků nedělá Google dostatečně mnoho, aby odstranil rasistický obsah. Problémem je též otázka zdanění. Řadě států v čele s EU jako celkem se nelíbí, že společnost vydělává milióny dolarů, daní však jen minimum. EU též dala internetovému gigantovi rekordní pokutu za zneužívání dominantního postavení operačního systému Androidu k tomu, aby jeho uživatelé byli nuceni používat produkty společnosti jako vyhledávač Google či prohlížeč Chrome.  

20leté výročí Googlu je tak poznamenáno řadou skandálů, které jej staví do nepříznivého světla. Google se stal především obětí vlastní velikosti. Ačkoliv existuje několik lokálních konkurentů internetového gigantu (mimo jiné i v Česku v podobě Seznamu), Google v praktickém ohledu nemá žádného protivníka. Je svým způsobem jakousi přírodní silou, vlastním ekosystémem, který možná už je mimo hranice dobra a zla. Google prostě je a my žijeme v něm se strachem, že z utopistického snění se stane noční můra.