Varování: Šíří se kyberchondrie, z bolesti hlavy je hned nádor

Tři čtvrtiny hypochondrů ve Francii hledá informace o své domnělé nemoci na internetu. Hodně se také radí se svými známými, často i s lékařem, někdy dokonce s více lékaři. Při pátrání po informacích s cílem se uklidnit se ale podle ankety podaří najít útěchu jen asi třetině z nich, u zbylých 64 procent se úzkost naopak zvyšuje.

Paradoxem je, že mnoho hypochondrů přitom odmítá hloubková vyšetření. "Tyto osoby, které se obávají o své zdraví, se vyhýbají testům ke zjištění případné rakoviny, nebo i krevním testům," uvádějí podle zpravodajského webu JOL Press autoři studie.

Hypochondrie je psychická porucha charakterizovaná přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní tělesnost a zejména přesvědčením o vlastním závažném (fakticky však neexistujícím) onemocnění. Příznaky tohoto fiktivního onemocnění však hypochondr skutečně subjektivně prožívá.

Hypochondrií trpí asi 1% populace, dalších 9% má slabší příznaky, ale až 20% z nás má nadměrné obavy o své zdraví. Hypochondrie se vyskytuje rovnoměrně u mužů i u žen. Příčiny jejího vzniku jsou neznámé. Může začít v každém věku, většinou se ale rozvíjí až v rané dospělosti, postiženy mohou být i významně starší ročníky. U mužů nastupuje zpravidla okolo třicítky, u žen o deset let později.

Spouštěcím mechanismem může být jiná nemoc. Typické pro hypochondrii je, že se poprvé projeví po prodělané nemoci, kdy nemocný místo toho, aby se cítil lépe, začne pociťovat zhoršení stavu a zvýšeně sleduje případné příznaky nemoci. Tento zvrat v úzdravě je připisován faktu, že se nemocný cítí dobře po dobu své nemoci, neboť je mu věnována větší pozornost a je často osvobozen od každodenních povinností. Pouze u malého procenta pacientů dojde z dlouhodobého hlediska k samovolnému uzdravení. Mnohem častěji se hypochondrie rozvine do mnohem složitějších a hůře léčitelných rozměrů.

Kořeny hypochondrie mohou pocházet už z dětství, proto odborníci varují rodiče, aby u dětí nespojovali nemoc s odměnou. Nemocné dítě pak mj. může začít zkoušet s rodiči manipulovat, dospělý hypochondr třeba zase svým zaměstnavatelem.

Mezi rizika tohoto onemocnění možno považovat fakt, že nemoc není po dlouhá léta rozpoznána a vlastně psychicky nemocný jedinec je opakovaně vyšetřován nejrůznějšími specialisty. Tato vyšetření, nejen že jsou ekonomicky náročná, ale zatěžují taktéž pacienta a podporují vývoj hypochondrie až do chronicity. Dalším možným rizikem může být skutečnost, že pacient navštěvující často ordinaci nějakého lékaře aniž by byla uzavřena konkrétní diagnóza může být časem zcela nezáměrně opomíjen a případné skutečné onemocnění může být přehlédnuto, informuje Vitalion.cz.

Jak vzniká kyberchondrie?

Někdo například nemůže spát, protože ho bolí hlava, má srdeční palpitace, zvoní mu v uchu. Vstane, sedne k počítači, který nabízí neomezené množství informací, a zadá heslo do vyhledávače. Hned v prvních odkazech narazí na informace, které ho vyděsí – nádor na mozku, srdeční infarkt, tinitus. Nebo se jen cítí „nepřirozeně" unavený: nabízí se počínající rakovina, dnes populární nákaza chlamydiemi či chronický únavový syndrom. Čím více čte, tím více chorob se mu nabízí k diagnóze.

Jaká jsou úskalí vyhledávání na internetu?

1. Zdravotnická osvěta na internetu zdůrazňuje zdraví jako prioritu v duchu hesla současné doby, které propaguje jako nejvyšší hodnoty dokonalý zdravotní stav, bezchybný výkon, rozvíjení osobního potenciálu. Vede lidi k tomu, že tato kritéria přejmou do svého hodnotového žebříčku a snaží se různými rychlými, někdy až údajně zázračnými prostředky získat zdraví a sílu.

2. Internet poskytuje nadměrnou četnost informací. Bombardují člověka ze všech stran a vytvářejí v lidech pocity úzkosti z toho, že v balastu nezachytí zásadní a pro ně důležité informace. Čím více je informací, tím horší je orientace v jejich významnosti a objektivnosti.

3. Internet poskytuje „všezahrnující" informace. Problém je diskutován ze všech možných úhlů pohledu a vzniká propast mezi tím, co je lidský mozek schopen pojmout, a tím, co je mu předkládáno. Laik bez lékařského vzdělání, ale i odborník, se dostává do stavu „informační exploze", kdy není schopen vyhodnotit všechny nabízející se možnosti.

4. Řazení informací o příznacích nemocí na webu se neuskutečňuje podle závažnosti (pravděpodobnosti) onemocnění, ale podle četnosti vyhledávání. Lidé mají tendenci zaměřit se na první zjištěné výsledky ve vyhledávači a dále nehledají. Nejčastěji otvírané odkazy se tak stanou prioritně se nabízejícími bez ohledu na jejich výpovědní hodnotu.

5. Informace nezohledňují osobní anamnézu člověka, jeho věk, zdravotní stav, dědičné předpoklady, životosprávu, pracovní zatížení. Mají obecný charakter. Je rozdíl mezi vyhledáváním informací pomocí zadaného hesla a lékařskou poradnou, která odpovídá na konkrétní dotaz konkrétního jedince.

6. Webové vyhledávání nutí člověka, aby si ověřil informace, které získal, zvyšuje se tak možnost návštěvy lékaře za účelem potvrzení zjištěných příznaků. Dalším problémem je, že „surfaři" po internetu se mnohdy dostanou na stránky, kde diskutují a radí podobně postižení. Rady v diskusích na téma „mám potíže s..." bývají četné a protikladné, zde již nemusí jít pouze o ohrožení psychiky, ale i zdraví. Výsledkem on-line diagnostikování je stav, kdy informace vyvolávají zvýšené znepokojení uživatelů bez lékařského vzdělání. U emočně labilnějších jedinců vyvolávají tendenci uvěřit v tu nejhorší variantu, kterou internet nabídne. A strach z nemoci se tak může sám stát nemocí, informuje server zdravi.e15.cz.