Washington – Bude to už téměř 50 let, kdy NASA vyhrála vesmírný závod proti Sovětskému svazu. V roce 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce, americké společnosti by se tam rádi vrátily a tentokrát po boku Rusů a možná i bez NASA.
Spolupráce mezi Ruskem a USA není zase tak překvapivá, od roku 1993 spolupracují na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). V roce 2024 se ale plánuje, že ISS nechají pohřbít a americká kosmický agentura se chce soustředit na jiné projekty.
Hlavní cíl NASA je dostat na Mars do roku 2040 lidi, tím dali jasně najevo, že nemají v dohledné době vrátit se na Měsíc. Takže je to na ruské vesmírné agentuře Roskosmos nebo na Evropské kosmické agentuře.
Ale i když NASA neplánuje vrátit se na Měsíc, v oblasti kolem budou hodně aktivní. Například jeden z plánů je zachytit asteroid a dostat ho na oběžnou dráhu Měsíce, aby je tak mohla posádka kosmické lodi Orion zkoumat. A pokud se má zkoumat na oběžné dráze Měsíce, je mnohem lepší mít základnu přímo na něm.
Dva velcí američtí letečtí giganti Boeing a Lockheed Martin by v blízké budoucnosti rádi zřídily lunární základnu. Začaly už nadhazovat nápady pro NASA. A aby měly větší šanci na úspěch, domluvily se s ruskými firmami v kosmickém průmyslu jako RKK Energia a GKNPTs Khrunichev, aby se podílely na projektu. Mohla by tak po ISS vzniknout i společná lunární základna.
Argumentují tím, že by se jejich základna mohla stát zastávkou na cestě na Mars. Anatoly Zak vysvětlil, že by to mohlo fungovat následovně. Rusové zajistí techniku a potřebné know how k vybudování vesmírných modulů.
Američané naopak budou mít na základně svůj Space Launch System (SLS). Neskutečně drahé zařízení, které NASA vyvíjí pro svou misi na Mars. Jedná se o technologii, kterou Rusko potřebuje, pokud chtějí mít vesmírnou základnu mimo Zemi.
Na základně by se mohla také simulovat výprava na Mars, kdy by byli astronauti 400 dní na povrchu Měsíce. NASA momentálně návrhy zkoumá, ale William Gerstenmaier dal jasně najevo, že NASA tento projekt nezadala, takže není vůbec jisté, že se do toho pustí. „Mohl by to být začátek cestování na Mars," dodal ale Gerstenmaier z NASA.
Související
USA postaví na Měsíci jaderný reaktor, ISS nahradí nové stanice, plánuje Trumpův muž
Čínská sonda Čchang-e 6 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce
měsíc , vesmír, Měsíc , vesmír, Mars
Aktuálně se děje
před 42 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák