Hitler ve snaze podrobit si hrdý Albion volil různé prostředky. Letecká invaze je dobře známou skutečností, i chystaná invaze na Britské ostrovy. Stejně jak do historie vešly i jeho pokusy s raketami typu V-1 a V-2. Ale kolik lidí ví o existenci V-3?
Psal se rok 1940 a Hitlerova skrytá snaha dohodnout s Británií separátní mír. Tuto variantu ale rozhodně zhatil britský premiér Winston Churchill, který nějaké pakty s Německem kategoricky odmítal. Führer se proto rozhodl zničit Británii stůj co stůj. Jednou z variant mělo být i využití teroru civilního obyvatelstva, zvláště když Hitler bral jako symbol hlavní město Londýn.
Hermann Göring sice disponoval značnou silou luftwaffe, ale britské letectvo, posílené dalšími piloty z okupovaných území německou armádou kladlo tuhý odpor. V dostřelu konvenčních děl, která se dala umístit do okupované Francie, Londýn nebyl, nějakých sto mil byla vzdálenost pro konvenční artilerii příliš velká.
V německé zbrojní historii najdeme mnoho ojedinělých pokusů. Nejznámější je určitě obrovské dělo zvané Tlustá Berta z I. světové války, případně další obr zvaný Gustav, což byl ovšem obrovský ekonomický neúspěch – monstrum vážící 1300 tun pořízené za miliony říšských marek vypálilo během své existence pouhých 25 ran.
Vysokotlakové dělo vypadalo jako instalatérská stoupačka. K hlavni bylo po stranách připojeno několik odpalovacích komor, které byly určeny ke zvýšení rychlosti samotné střely, postaral se o to stlačený plyn. Dostalo se mu označení V-3 (Vergeltungs-3), Britové mu se směsicí obav a zloby říkali Busy Lizzie. Tato bizarní zbraň se vymykala všem představám děla jako takového – šlo o nekonvenční monstrum, postavené v kopci na betonových podstavcích, nebylo možné s ním hýbat a tudíž ani zaměřovat.
První exemplář se začal připravovat v září 1943 a Němci ho instalovali za velice přísných utajovaných opatření v pečlivě vybrané lokalitě severně od lomů Hidrequent u francouzského Mimoyecques, starala se o to nechvalně známá Todtova pracovní organizace. Tady začala práce na dělech 127 metrů dlouhých, uložených zhruba v kilometrové vzdálenosti paralelně vedle sebe, schopných vypálit za hodinu čtyři náboje o váze 200 kg. O celý komplex se měla starat jednotka Artilerie Abteilung 705 o síle 1000 mužů.
Britové pochopitelně nespali, neunikl jim čilý ruch v dané oblasti, a tak se rozhodli ji intenzivně bombardovat. Při jednom takovém náletu nešťastnou náhodou zahynul Joseph Kennedy, starší bratr pozdějšího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a senátora Roberta Kennedyho. Jejich stroj nesoucí 10 tun výbušnin explodoval předčasně nad kanálem La Manche – nikdy se nezjistilo proč.
Britská 617. bombardovací squadrona (známá především jako „Ničitelé přehrad“ – Dambusters) základnu v Mimoyecques rozhodujícím způsobem poškodila hned při prvním náletu proslulými bombami zvanými „tallboy“ (dlouhý chlapec) o váze 5.400 kg. Podle německých plánů měla tato zvláštní dělostřelecká jednotka být připravena ke své ničivé akci v březnu 1944 s chystanými pěti hlavněmi, jenže docházelo k častým potížím, takže se odstřílelo jen 25 pokusných ran.
Podobné zařízení, ale podstatně kratší (dlouhé cca 50 metrů), bylo na sklonku války vybudováno v zalesněné roklině řeky Ruwer u Lampadenu, který se nachází nějakých 13 kilometrů jihovýchodním směrem od Trieru. Snaha zabránit ardenské ofenzívě ale vyšla naprázdno, přestože první ze zařízení začalo ostřelovat pozice Spojenců v předposlední den roku 1944, druhé pak 11. ledna. Poslední rána padla 22. února, ze 183 vypálených ran jich pouze čtyřicet nemířilo do Lucemburska – celkem si v této oblasti kanóny na své konto si připsaly 10 mrtvých a 35 raněných.
Na francouzské půdě u Mimoyecques je dnes možné vidět pozůstatky celého komplexu s galeriemi v různém stavu, celé dělo V-3 ve formě modelu a nechybí ukázka vybavení včetně příkladů, jak mělo všechno fungovat. Připomínají se i dělníci, kteří pod dozorem nacistů základnu stavěli, nechybí symbolické pomníky i zmínka o britských pilotech, kteří přišli o život při náletech zaměřených na zničení areálu. Podobně pojaté muzeum je k vidění i u polského města Międzyzdroje.
Související
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
II. světová válka , zbraně , Německo , Francie , V-3 kanon
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.
Zdroj: Libor Novák