Hitler ve snaze podrobit si hrdý Albion volil různé prostředky. Letecká invaze je dobře známou skutečností, i chystaná invaze na Britské ostrovy. Stejně jak do historie vešly i jeho pokusy s raketami typu V-1 a V-2. Ale kolik lidí ví o existenci V-3?
Psal se rok 1940 a Hitlerova skrytá snaha dohodnout s Británií separátní mír. Tuto variantu ale rozhodně zhatil britský premiér Winston Churchill, který nějaké pakty s Německem kategoricky odmítal. Führer se proto rozhodl zničit Británii stůj co stůj. Jednou z variant mělo být i využití teroru civilního obyvatelstva, zvláště když Hitler bral jako symbol hlavní město Londýn.
Hermann Göring sice disponoval značnou silou luftwaffe, ale britské letectvo, posílené dalšími piloty z okupovaných území německou armádou kladlo tuhý odpor. V dostřelu konvenčních děl, která se dala umístit do okupované Francie, Londýn nebyl, nějakých sto mil byla vzdálenost pro konvenční artilerii příliš velká.
V německé zbrojní historii najdeme mnoho ojedinělých pokusů. Nejznámější je určitě obrovské dělo zvané Tlustá Berta z I. světové války, případně další obr zvaný Gustav, což byl ovšem obrovský ekonomický neúspěch – monstrum vážící 1300 tun pořízené za miliony říšských marek vypálilo během své existence pouhých 25 ran.
Vysokotlakové dělo vypadalo jako instalatérská stoupačka. K hlavni bylo po stranách připojeno několik odpalovacích komor, které byly určeny ke zvýšení rychlosti samotné střely, postaral se o to stlačený plyn. Dostalo se mu označení V-3 (Vergeltungs-3), Britové mu se směsicí obav a zloby říkali Busy Lizzie. Tato bizarní zbraň se vymykala všem představám děla jako takového – šlo o nekonvenční monstrum, postavené v kopci na betonových podstavcích, nebylo možné s ním hýbat a tudíž ani zaměřovat.
První exemplář se začal připravovat v září 1943 a Němci ho instalovali za velice přísných utajovaných opatření v pečlivě vybrané lokalitě severně od lomů Hidrequent u francouzského Mimoyecques, starala se o to nechvalně známá Todtova pracovní organizace. Tady začala práce na dělech 127 metrů dlouhých, uložených zhruba v kilometrové vzdálenosti paralelně vedle sebe, schopných vypálit za hodinu čtyři náboje o váze 200 kg. O celý komplex se měla starat jednotka Artilerie Abteilung 705 o síle 1000 mužů.
Britové pochopitelně nespali, neunikl jim čilý ruch v dané oblasti, a tak se rozhodli ji intenzivně bombardovat. Při jednom takovém náletu nešťastnou náhodou zahynul Joseph Kennedy, starší bratr pozdějšího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a senátora Roberta Kennedyho. Jejich stroj nesoucí 10 tun výbušnin explodoval předčasně nad kanálem La Manche – nikdy se nezjistilo proč.
Britská 617. bombardovací squadrona (známá především jako „Ničitelé přehrad“ – Dambusters) základnu v Mimoyecques rozhodujícím způsobem poškodila hned při prvním náletu proslulými bombami zvanými „tallboy“ (dlouhý chlapec) o váze 5.400 kg. Podle německých plánů měla tato zvláštní dělostřelecká jednotka být připravena ke své ničivé akci v březnu 1944 s chystanými pěti hlavněmi, jenže docházelo k častým potížím, takže se odstřílelo jen 25 pokusných ran.
Podobné zařízení, ale podstatně kratší (dlouhé cca 50 metrů), bylo na sklonku války vybudováno v zalesněné roklině řeky Ruwer u Lampadenu, který se nachází nějakých 13 kilometrů jihovýchodním směrem od Trieru. Snaha zabránit ardenské ofenzívě ale vyšla naprázdno, přestože první ze zařízení začalo ostřelovat pozice Spojenců v předposlední den roku 1944, druhé pak 11. ledna. Poslední rána padla 22. února, ze 183 vypálených ran jich pouze čtyřicet nemířilo do Lucemburska – celkem si v této oblasti kanóny na své konto si připsaly 10 mrtvých a 35 raněných.
Na francouzské půdě u Mimoyecques je dnes možné vidět pozůstatky celého komplexu s galeriemi v různém stavu, celé dělo V-3 ve formě modelu a nechybí ukázka vybavení včetně příkladů, jak mělo všechno fungovat. Připomínají se i dělníci, kteří pod dozorem nacistů základnu stavěli, nechybí symbolické pomníky i zmínka o britských pilotech, kteří přišli o život při náletech zaměřených na zničení areálu. Podobně pojaté muzeum je k vidění i u polského města Międzyzdroje.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
II. světová válka , zbraně , Německo , Francie , V-3 kanon
Aktuálně se děje
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
včera
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
včera
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
včera
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
včera
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
včera
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
včera
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
včera
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
včera
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
včera
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
10. června 2026 21:57
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
10. června 2026 21:09
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
10. června 2026 20:20
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum.
Zdroj: Lucie Žáková