Hitler ve snaze podrobit si hrdý Albion volil různé prostředky. Letecká invaze je dobře známou skutečností, i chystaná invaze na Britské ostrovy. Stejně jak do historie vešly i jeho pokusy s raketami typu V-1 a V-2. Ale kolik lidí ví o existenci V-3?
Psal se rok 1940 a Hitlerova skrytá snaha dohodnout s Británií separátní mír. Tuto variantu ale rozhodně zhatil britský premiér Winston Churchill, který nějaké pakty s Německem kategoricky odmítal. Führer se proto rozhodl zničit Británii stůj co stůj. Jednou z variant mělo být i využití teroru civilního obyvatelstva, zvláště když Hitler bral jako symbol hlavní město Londýn.
Hermann Göring sice disponoval značnou silou luftwaffe, ale britské letectvo, posílené dalšími piloty z okupovaných území německou armádou kladlo tuhý odpor. V dostřelu konvenčních děl, která se dala umístit do okupované Francie, Londýn nebyl, nějakých sto mil byla vzdálenost pro konvenční artilerii příliš velká.
V německé zbrojní historii najdeme mnoho ojedinělých pokusů. Nejznámější je určitě obrovské dělo zvané Tlustá Berta z I. světové války, případně další obr zvaný Gustav, což byl ovšem obrovský ekonomický neúspěch – monstrum vážící 1300 tun pořízené za miliony říšských marek vypálilo během své existence pouhých 25 ran.
Vysokotlakové dělo vypadalo jako instalatérská stoupačka. K hlavni bylo po stranách připojeno několik odpalovacích komor, které byly určeny ke zvýšení rychlosti samotné střely, postaral se o to stlačený plyn. Dostalo se mu označení V-3 (Vergeltungs-3), Britové mu se směsicí obav a zloby říkali Busy Lizzie. Tato bizarní zbraň se vymykala všem představám děla jako takového – šlo o nekonvenční monstrum, postavené v kopci na betonových podstavcích, nebylo možné s ním hýbat a tudíž ani zaměřovat.
První exemplář se začal připravovat v září 1943 a Němci ho instalovali za velice přísných utajovaných opatření v pečlivě vybrané lokalitě severně od lomů Hidrequent u francouzského Mimoyecques, starala se o to nechvalně známá Todtova pracovní organizace. Tady začala práce na dělech 127 metrů dlouhých, uložených zhruba v kilometrové vzdálenosti paralelně vedle sebe, schopných vypálit za hodinu čtyři náboje o váze 200 kg. O celý komplex se měla starat jednotka Artilerie Abteilung 705 o síle 1000 mužů.
Britové pochopitelně nespali, neunikl jim čilý ruch v dané oblasti, a tak se rozhodli ji intenzivně bombardovat. Při jednom takovém náletu nešťastnou náhodou zahynul Joseph Kennedy, starší bratr pozdějšího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a senátora Roberta Kennedyho. Jejich stroj nesoucí 10 tun výbušnin explodoval předčasně nad kanálem La Manche – nikdy se nezjistilo proč.
Britská 617. bombardovací squadrona (známá především jako „Ničitelé přehrad“ – Dambusters) základnu v Mimoyecques rozhodujícím způsobem poškodila hned při prvním náletu proslulými bombami zvanými „tallboy“ (dlouhý chlapec) o váze 5.400 kg. Podle německých plánů měla tato zvláštní dělostřelecká jednotka být připravena ke své ničivé akci v březnu 1944 s chystanými pěti hlavněmi, jenže docházelo k častým potížím, takže se odstřílelo jen 25 pokusných ran.
Podobné zařízení, ale podstatně kratší (dlouhé cca 50 metrů), bylo na sklonku války vybudováno v zalesněné roklině řeky Ruwer u Lampadenu, který se nachází nějakých 13 kilometrů jihovýchodním směrem od Trieru. Snaha zabránit ardenské ofenzívě ale vyšla naprázdno, přestože první ze zařízení začalo ostřelovat pozice Spojenců v předposlední den roku 1944, druhé pak 11. ledna. Poslední rána padla 22. února, ze 183 vypálených ran jich pouze čtyřicet nemířilo do Lucemburska – celkem si v této oblasti kanóny na své konto si připsaly 10 mrtvých a 35 raněných.
Na francouzské půdě u Mimoyecques je dnes možné vidět pozůstatky celého komplexu s galeriemi v různém stavu, celé dělo V-3 ve formě modelu a nechybí ukázka vybavení včetně příkladů, jak mělo všechno fungovat. Připomínají se i dělníci, kteří pod dozorem nacistů základnu stavěli, nechybí symbolické pomníky i zmínka o britských pilotech, kteří přišli o život při náletech zaměřených na zničení areálu. Podobně pojaté muzeum je k vidění i u polského města Międzyzdroje.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , zbraně , Německo , Francie , V-3 kanon
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
před 1 hodinou
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
před 2 hodinami
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
před 3 hodinami
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
před 3 hodinami
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
před 4 hodinami
Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti
před 6 hodinami
Počasí o víkendu bude teplé, místy ale může ještě nasněžit
včera
Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve
včera
Tentokrát to na rychlobruslařském oválu necinklo. Zdráhalovou může přesto těšit TOP 10
včera
Europoslankyně Nikola Bartůšek opustila frakci Patrioti pro Evropu. Důvod nevysvětlila
včera
Český curlingový smíšený pár se rozloučil výhrou, týmová kombinace se českým lyžařům hrubě nevyvedla
včera
Po nevydařeném finiši ve štafetách se Davidová neukáže v individuálním závodě
včera
V Miláně nejsou s olympiádou spokojeni všichni. Proti sportovnímu svátku se tam i demonstrovalo
včera
OSN i EU ostře odsoudily rozsudek nad Jimmym Laiem
včera
Brexit obráceně. Sadiq Khan chce vrátit Británii do Evropské unie
včera
Britská policie opět vyšetřuje Andrewa. Měl předávat informace Epsteinovi
včera
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
včera
Evropská komise zasáhla proti WhatsAppu. Populární aplikaci zřejmě čeká zásadní změna
včera
USA se bouří proti závěrům MSC: Nechceme rozbít NATO ani podkopat světové uspořádání. Pak zaútočily na EU
včera
Olympiáda bez umělého sněhu? Kvůli globálnímu oteplování prakticky nemožné
Oteplující se klima a masivní využívání umělého sněhu mění podobu zimních olympijských her. V italských Dolomitech se v těchto dnech připravují sněžná děla, která mají vyprodukovat 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Cílem je zajistit perfektní podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny nadcházejících her v roce 2026. Přestože Cortina d'Ampezzo leží ve výšce 1 816 metrů a má přirozených srážek dostatek, organizátoři potvrzují, že umělý sníh bude tvořit 85 % povrchu tratí.
Zdroj: Libor Novák