Tajemná V-3: Mohl s ní Hitler ovlivnit konec války?

Hitler ve snaze podrobit si hrdý Albion volil různé prostředky. Letecká invaze je dobře známou skutečností, i chystaná invaze na Britské ostrovy. Stejně jak do historie vešly i jeho pokusy s raketami typu V-1 a V-2. Ale kolik lidí ví o existenci V-3?

Psal se rok 1940 a Hitlerova skrytá snaha dohodnout s Británií separátní mír. Tuto variantu ale rozhodně zhatil britský premiér Winston Churchill, který nějaké pakty s Německem kategoricky odmítal. Führer se proto rozhodl zničit Británii stůj co stůj. Jednou z variant mělo být i využití teroru civilního obyvatelstva, zvláště když Hitler bral jako symbol hlavní město Londýn.

Hermann Göring sice disponoval značnou silou luftwaffe, ale britské letectvo, posílené dalšími piloty z okupovaných území německou armádou kladlo tuhý odpor. V dostřelu konvenčních děl, která se dala umístit do okupované Francie, Londýn nebyl, nějakých sto mil byla vzdálenost pro konvenční artilerii příliš velká.

V německé zbrojní historii najdeme mnoho ojedinělých pokusů. Nejznámější je určitě obrovské dělo zvané Tlustá Berta z I. světové války, případně další obr zvaný Gustav, což byl ovšem obrovský ekonomický neúspěch – monstrum vážící 1300 tun pořízené za miliony říšských marek vypálilo během své existence pouhých 25 ran.

Vysokotlakové dělo vypadalo jako instalatérská stoupačka. K hlavni bylo po stranách připojeno několik odpalovacích komor, které byly určeny ke zvýšení rychlosti samotné střely, postaral se o to stlačený plyn. Dostalo se mu označení V-3 (Vergeltungs-3), Britové mu se směsicí obav a zloby říkali Busy Lizzie. Tato bizarní zbraň se vymykala všem představám děla jako takového – šlo o nekonvenční monstrum, postavené v kopci na betonových podstavcích, nebylo možné s ním hýbat a tudíž ani zaměřovat.

První exemplář se začal připravovat v září 1943 a Němci ho instalovali za velice přísných utajovaných opatření v pečlivě vybrané lokalitě severně od lomů Hidrequent u francouzského Mimoyecques, starala se o to nechvalně známá Todtova pracovní organizace. Tady začala práce na dělech 127 metrů dlouhých, uložených zhruba v kilometrové vzdálenosti paralelně vedle sebe, schopných vypálit za hodinu čtyři náboje o váze 200 kg. O celý komplex se měla starat jednotka Artilerie Abteilung 705 o síle 1000 mužů.

Britové pochopitelně nespali, neunikl jim čilý ruch v dané oblasti, a tak se rozhodli ji intenzivně bombardovat. Při jednom takovém náletu nešťastnou náhodou zahynul Joseph Kennedy, starší bratr pozdějšího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a senátora Roberta Kennedyho. Jejich stroj nesoucí 10 tun výbušnin explodoval předčasně nad kanálem La Manche – nikdy se nezjistilo proč.

Britská 617. bombardovací squadrona (známá především jako „Ničitelé přehrad“ – Dambusters) základnu v Mimoyecques rozhodujícím způsobem poškodila hned při prvním náletu proslulými bombami zvanými „tallboy“ (dlouhý chlapec) o váze 5.400 kg. Podle německých plánů měla tato zvláštní dělostřelecká jednotka být připravena ke své ničivé akci v březnu 1944 s chystanými pěti hlavněmi, jenže docházelo k častým potížím, takže se odstřílelo jen 25 pokusných ran.

Podobné zařízení, ale podstatně kratší (dlouhé cca 50 metrů), bylo na sklonku války vybudováno v zalesněné roklině řeky Ruwer u Lampadenu, který se nachází nějakých 13 kilometrů jihovýchodním směrem od Trieru. Snaha zabránit ardenské ofenzívě ale vyšla naprázdno, přestože první ze zařízení začalo ostřelovat pozice Spojenců v předposlední den roku 1944, druhé pak 11. ledna. Poslední rána padla 22. února, ze 183 vypálených ran jich pouze čtyřicet nemířilo do Lucemburska – celkem si v této oblasti kanóny na své konto si připsaly 10 mrtvých a 35 raněných.

Na francouzské půdě u Mimoyecques je dnes možné vidět pozůstatky celého komplexu s galeriemi v různém stavu, celé dělo V-3 ve formě modelu a nechybí ukázka vybavení včetně příkladů, jak mělo všechno fungovat. Připomínají se i dělníci, kteří pod dozorem nacistů základnu stavěli, nechybí symbolické pomníky i zmínka o britských pilotech, kteří přišli o život při náletech zaměřených na zničení areálu. Podobně pojaté muzeum je k vidění i u polského města Międzyzdroje.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.
Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Více souvisejících

II. světová válka zbraně Německo Francie V-3 kanon

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy