Za co lidstvo utratilo miliardy? Deset nejdražších lidských výtvorů v dějinách

Lidstvo každým rokem investuje miliardy dolarů do vojenského, technického a vědeckého rozvoje a pokroku. Ve většině případů ale není na první pohled viditelný, a proto není překvapením, že z deseti nejdražších věcí světa je velká část z nich veřejnosti prakticky neznámá. Ta známější část je naopak mnohdy lidským očím doslova skryta. Podívejte se s námi na přehled deseti nejdražších lidských výtvorů v dějinách.

10. Öresundský most

Ačkoliv by málokdo tipoval, že desátou nejdražší stavbou světa bude most, opak je pravdou. Most přes Öresund je druhým největším mostem na světě a měří 16 kilometrů, jeho unikátnost ale spočívá v tom, že jej tvoří 430 metrů dlouhý uměle vytvořený poloostrov, tunel měřící přes 3,5 kilometrů ležící 10 metrů pod vodou, 4 kilometry dlouhý další umělý ostrov a necelých osm kilometrů dlouhý most. Celá stavba je navíc dvoupatrová a využívají ji jak automobily, tak vlaky.

Cena: 6 miliard dolarů

9. Velký hadronový urychlovač

Největší urychlovač částic na světě se nachází v podzemí na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Na jeho návrhu se podílelo přes 2000 vědců ze 34 zemí světa a je uložen v kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů v hloubce 50-150 metrů pod zemí. Jde o stavbu, kterou běžný smrtelník prakticky nemá šanci spatřit na vlastní oči, přesto je to devátý nejdražší výtvor v dějinách.

Cena: 6 miliard dolarů

8. ITER

International Thermonuclear Experimental Reactor neboli Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor je považován za předstupeň ke komerčnímu využití termonukleární fúze v energetice. Jeho stavba začala v roce 2007 a naplno nezačne pracovat ještě dlouhých deset let. Podle plánů by totiž měl první plazmu vyrobit až v roce 2025, jeho spuštění je plánováno na rok 2035. I přesto jde o osmý nejdražší výtvor lidstva a druhý nejnákladnější vědecký projekt v dějinách.

Cena: 6,5 miliardy dolarů

7. Jaderná elektrárna Olkiluoto

Jediný zástupce jaderných elektráren v našem žebříčku se nachází ve Finsku jeho minulost doprovází řada komplikací. První dva reaktory jsou funkční, třetí a čtvrtý se ale potýkají s problémy. Ačkoliv měly fungovat už v roce 2009, následná odkládání a arbitráž vedly k tomu, že třetí reaktor dodnes nepracuje a ze čtvrtého provozovatel energetického jaderného kolosu ustoupil.

Cena: 7,2 miliardy dolarů

6. Aljašský ropovod

Hlavní ropovod Spojených států amerických přepravuje ropu z ropných polí na severu Aljašky do přístavu na jejím jihu. Dokončen byl v roce 1977 a denně přepraví až 330 000 metrů krychlových ropy. Jeho délka dosahuje téměř 1300 kilometrů a vzhledem k obtížím, se kterými se bylo nutno potýkat při stavbě, se právem řadí na šestou pozici našeho žebříčku.

Cena: 8 miliard dolarů

5. CVN-78 Gerald R. Ford

První a poslední zástupce armádní techniky je letadlová loď amerického námořnictva. Její stavba byla zahájena v roce 2009 a uvedení do služby se očekávalo loni, kvůli zpoždění se tak ale zřejmě stane až letos. Na stavbě aktivně pracují loděnice Northrop Grumman v Newport News ve státě Virginie, které mají za sebou všechny americké letadlové lodě s jaderným pohonem. CVN-78 je první lodí nové třídy letadlových lodí Gerald R. Ford a prakticky se jedná o první novou americká konstrukci v této kategorii za posledních 40 let.

Cena: 8,1 miliardy dolarů

4. Projekt James Bay

Čtvrtým nejdražším projektem na světě je systém hydroelektráren postavených na Velké řece v Kanadě. Soustava nese název Projekt James Bay a tvoří jej kaskáda elektráren na severozápadu kanadské provincie Quebec. Jedná se o nejrozsáhlejší hydroenergetický systém na světě, který disponuje výkonem 16 tisíc megawattů, a také čtvrtou nejdražší stavbou v historii.

Cena: 13,8 miliard dolarů

3. Přehrada Tři soutěsky

Tři soutěsky je přehradní hráz s největší elektrárnou na světě vybudovanou na řece Jang-c’ v provincii Chu-pej v Čínské lidové republice. Při plném spuštění by měla pokrývat až desetinu čínské spotřeby elektrické energie a její napouštění si vynutilo přestěhování asi 1,3 milionů lidí. Pod přehradou, která je veliká jako třetina Libereckého kraje, zmizela dvě velká města a stovky menších vesnic. Odborníci se navíc domnívají, že oficiálně udávaná cena projektu je nedostačující a tvrdí, že skutečné náklady na stavbu obřího kolosu jsou mnohem větší.

Cena: 25 miliard dolarů

2. Přehrada Itaipú

I druhý nejnákladnější projekt na světě je přehrada, a konkrétně druhá nejvýkonnější vodní elektrárna na světě. Leží na hranicích Brazílie a Paraguaye na řece Paraná. Hráz má délku 7,6 kilometrů a výšku 196 metrů. Hydroelektrárna dokáže pokrýt až 90 procent spotřeby veškeré elektrické energie v Paraguaji.

Cena: 27 miliard dolarů

1. ISS

Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší stavbou, jakou kdy lidstvo postavilo, a zároveň nenákladnějším vědeckým projektem v dějinách. V současnosti je to jediná trvale obydlená vesmírná stanice umístěná na orbitě a obíhá Zemi ve výšce kolem 400 kilometrů. Na její stavbě se podílí americká NASA, Ruská kosmická agentura, Japonská kosmická agentura, Kanadská kosmická agentura a Evropská kosmická agentura a vzhledem k tomu, že práce na ISS nejsou ani zdaleka hotové, její cena neustále roste.

Cena: 157 miliard dolarů

Související

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší

Ruská část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí vážným problémům. Únik tlaku a vzduchu z modulu Zvezda, který byl poprvé zaznamenán v roce 2019, se v posledním roce zhoršil a dosáhl nového maxima. Tento problém rozdělil názory odborníků z NASA a ruské vesmírné agentury Roskosmos na závažnost situace, uvedl server CNN.
Vesmírná loď Crew Dragon 2

NASA zahájila záchrannou misi pro posádku Starlineru

Odstartovala mise, která je důležitá pro uvízlou posádku lodi Starliner. Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon společnosti SpaceX, na jejíž palubě jsou Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Cílem je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). O zahájení mise informovala NASA. 

Více souvisejících

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) přehrady CERN Tři soutěsky

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump a Friedrich Merz

Bylo by lepší nechat Ukrajinu a Rusko bojovat, řekl Trump Merzovi

Americký prezident Donald Trump naznačil, že místo snahy o okamžité dosažení míru by možná bylo „lepší nechat Ukrajinu a Rusko chvíli bojovat“. Jeho výrok zazněl během schůzky v Oválné pracovně, kde jej německý kancléř Friedrich Merz vyzval, aby zvýšil tlak na Moskvu.

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Chaos a nesourodost: Trumpova administrativa si sama podráží nohy i vzájemně protiřečí

Chaotický a nesourodý přístup administrativy Donalda Trumpa opakovaně dokládá selhávání na nejvyšší úrovni státní správy. Případy, kdy ministr pro efektivitu vlády Elon Musk „omylem“ zruší program prevence eboly, či ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová obviní nesprávnou osobu z vyhrožování prezidentu Trumpovi, ilustrují chaotickou povahu rozhodování a neschopnost koordinace mezi jednotlivými složkami administrativy.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německý kancléř Merz míří do Trumpova "lvího doupěte"

Když se německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek posadí v Oválné pracovně ke schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, nebude to žádná běžná diplomatická návštěva. Vzhledem k napětí v minulosti, Trumpovu nelibosti vůči Německu a výbušným tématům, jako je AfD, NATO nebo cla na evropská auta, hrozí debata snadno sklouznout do nepříjemných výměn. Přesto však existují náznaky, že by si Merz a Trump – oba bohatí, protiimigrační golfisté – mohli lidsky sednout.

včera

Donald Trump

Musk mě zklamal. Nevím, jestli budeme mít ještě dobré vztahy, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil hluboké zklamání nad nedávnou kritikou, kterou na jeho legislativní návrh vznesl technologický magnát Elon Musk. V emotivním prohlášení pro novináře Trump uvedl, že Musk znal každý detail zákona, a přesto s ním veřejně vystoupil až poté, co se ukázalo, že balík zasáhne elektromobily a dotace spojené s jejich prodejem.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův zákaz cestování do USA: Proč vybral zrovna těchto 12 zemí?

Prezident Spojených států Donald Trump zavedl nový zákaz cestování, který má zasáhnout převážně africké a blízkovýchodní země. Dvanáct států bude čelit úplnému zákazu vstupu do USA, zatímco pro dalších sedm budou platit částečná omezení. Nové opatření vstoupí v platnost v pondělí a prezident ho označil za zásadní krok k zajištění národní bezpečnosti.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko vyhrožuje Ukrajině odvetou za útoky dronů

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou opět eskalovalo poté, co Moskva varovala, že na nedávné ukrajinské útoky bezpilotními letouny odpoví „jak a kdy uzná za vhodné“. Tato slova pronesl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a nepřímo tak potvrdil, že Vladimir Putin tlumočil prezidentu Donaldu Trumpovi své odhodlání k odvetné akci.

včera

virus HIV

Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV

Významný krok směrem k možnému vyléčení HIV učinili vědci z australského institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu v Melbourne. Ve výzkumu publikovaném v prestižním vědeckém časopise Nature Communications oznámili, že našli dosud nevídaný způsob, jak přimět virus HIV, aby se „odhalil“ uvnitř lidských bílých krvinek – tedy buněk, v nichž se doposud dokázal skrývat před imunitním systémem i dostupnými léky.

včera

Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023

Ukrajinci pouze poškodili naše bombardéry, tvrdí Moskva. Satelitní snímky ukazují opak

Ruské bombardéry byly při ukrajinském útoku poškozeny, nikoli zničeny, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Satelitní snímky však potvrzují vážné škody a devastaci. SBU tvrdí, že zničila 13 bombardérů, anonymní američtí činitelé hovoří o 20 zasažených a 10 zničených strojích. Podle nich byl útok „významný“ a mohl by přimět Moskvu k tvrdšímu postoji v jednáních.

včera

včera

včera

V Moskvě proběhla vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Rusko v závodě o nadvládu na nebi nad Ukrajinou spoléhá na Čínu

Rusko při výrobě nových dronů spoléhá na čínské dodavatele, kteří mu poskytují technologie a komponenty pro vojenské účely. Ukrajinská rozvědka upozorňuje na využívání skořápkových společností a obcházení sankcí. Zatímco Ukrajina stále dominuje v produkci dronů, Rusko rychle dohání technologický náskok a posiluje své kapacity.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

včera

včera

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

včera

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

včera

Středeční bouřky naplnily potenciál. Kroupy měly i čtyři centimetry

Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy