Za co lidstvo utratilo miliardy? Deset nejdražších lidských výtvorů v dějinách

Lidstvo každým rokem investuje miliardy dolarů do vojenského, technického a vědeckého rozvoje a pokroku. Ve většině případů ale není na první pohled viditelný, a proto není překvapením, že z deseti nejdražších věcí světa je velká část z nich veřejnosti prakticky neznámá. Ta známější část je naopak mnohdy lidským očím doslova skryta. Podívejte se s námi na přehled deseti nejdražších lidských výtvorů v dějinách.

10. Öresundský most

Ačkoliv by málokdo tipoval, že desátou nejdražší stavbou světa bude most, opak je pravdou. Most přes Öresund je druhým největším mostem na světě a měří 16 kilometrů, jeho unikátnost ale spočívá v tom, že jej tvoří 430 metrů dlouhý uměle vytvořený poloostrov, tunel měřící přes 3,5 kilometrů ležící 10 metrů pod vodou, 4 kilometry dlouhý další umělý ostrov a necelých osm kilometrů dlouhý most. Celá stavba je navíc dvoupatrová a využívají ji jak automobily, tak vlaky.

Cena: 6 miliard dolarů

9. Velký hadronový urychlovač

Největší urychlovač částic na světě se nachází v podzemí na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Na jeho návrhu se podílelo přes 2000 vědců ze 34 zemí světa a je uložen v kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů v hloubce 50-150 metrů pod zemí. Jde o stavbu, kterou běžný smrtelník prakticky nemá šanci spatřit na vlastní oči, přesto je to devátý nejdražší výtvor v dějinách.

Cena: 6 miliard dolarů

8. ITER

International Thermonuclear Experimental Reactor neboli Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor je považován za předstupeň ke komerčnímu využití termonukleární fúze v energetice. Jeho stavba začala v roce 2007 a naplno nezačne pracovat ještě dlouhých deset let. Podle plánů by totiž měl první plazmu vyrobit až v roce 2025, jeho spuštění je plánováno na rok 2035. I přesto jde o osmý nejdražší výtvor lidstva a druhý nejnákladnější vědecký projekt v dějinách.

Cena: 6,5 miliardy dolarů

7. Jaderná elektrárna Olkiluoto

Jediný zástupce jaderných elektráren v našem žebříčku se nachází ve Finsku jeho minulost doprovází řada komplikací. První dva reaktory jsou funkční, třetí a čtvrtý se ale potýkají s problémy. Ačkoliv měly fungovat už v roce 2009, následná odkládání a arbitráž vedly k tomu, že třetí reaktor dodnes nepracuje a ze čtvrtého provozovatel energetického jaderného kolosu ustoupil.

Cena: 7,2 miliardy dolarů

6. Aljašský ropovod

Hlavní ropovod Spojených států amerických přepravuje ropu z ropných polí na severu Aljašky do přístavu na jejím jihu. Dokončen byl v roce 1977 a denně přepraví až 330 000 metrů krychlových ropy. Jeho délka dosahuje téměř 1300 kilometrů a vzhledem k obtížím, se kterými se bylo nutno potýkat při stavbě, se právem řadí na šestou pozici našeho žebříčku.

Cena: 8 miliard dolarů

5. CVN-78 Gerald R. Ford

První a poslední zástupce armádní techniky je letadlová loď amerického námořnictva. Její stavba byla zahájena v roce 2009 a uvedení do služby se očekávalo loni, kvůli zpoždění se tak ale zřejmě stane až letos. Na stavbě aktivně pracují loděnice Northrop Grumman v Newport News ve státě Virginie, které mají za sebou všechny americké letadlové lodě s jaderným pohonem. CVN-78 je první lodí nové třídy letadlových lodí Gerald R. Ford a prakticky se jedná o první novou americká konstrukci v této kategorii za posledních 40 let.

Cena: 8,1 miliardy dolarů

4. Projekt James Bay

Čtvrtým nejdražším projektem na světě je systém hydroelektráren postavených na Velké řece v Kanadě. Soustava nese název Projekt James Bay a tvoří jej kaskáda elektráren na severozápadu kanadské provincie Quebec. Jedná se o nejrozsáhlejší hydroenergetický systém na světě, který disponuje výkonem 16 tisíc megawattů, a také čtvrtou nejdražší stavbou v historii.

Cena: 13,8 miliard dolarů

3. Přehrada Tři soutěsky

Tři soutěsky je přehradní hráz s největší elektrárnou na světě vybudovanou na řece Jang-c’ v provincii Chu-pej v Čínské lidové republice. Při plném spuštění by měla pokrývat až desetinu čínské spotřeby elektrické energie a její napouštění si vynutilo přestěhování asi 1,3 milionů lidí. Pod přehradou, která je veliká jako třetina Libereckého kraje, zmizela dvě velká města a stovky menších vesnic. Odborníci se navíc domnívají, že oficiálně udávaná cena projektu je nedostačující a tvrdí, že skutečné náklady na stavbu obřího kolosu jsou mnohem větší.

Cena: 25 miliard dolarů

2. Přehrada Itaipú

I druhý nejnákladnější projekt na světě je přehrada, a konkrétně druhá nejvýkonnější vodní elektrárna na světě. Leží na hranicích Brazílie a Paraguaye na řece Paraná. Hráz má délku 7,6 kilometrů a výšku 196 metrů. Hydroelektrárna dokáže pokrýt až 90 procent spotřeby veškeré elektrické energie v Paraguaji.

Cena: 27 miliard dolarů

1. ISS

Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší stavbou, jakou kdy lidstvo postavilo, a zároveň nenákladnějším vědeckým projektem v dějinách. V současnosti je to jediná trvale obydlená vesmírná stanice umístěná na orbitě a obíhá Zemi ve výšce kolem 400 kilometrů. Na její stavbě se podílí americká NASA, Ruská kosmická agentura, Japonská kosmická agentura, Kanadská kosmická agentura a Evropská kosmická agentura a vzhledem k tomu, že práce na ISS nejsou ani zdaleka hotové, její cena neustále roste.

Cena: 157 miliard dolarů

Související

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.
ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

Více souvisejících

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) přehrady CERN Tři soutěsky

Aktuálně se děje

před 29 minutami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

včera

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

včera

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy