Ukradnou nám roboti práci? Robotizace se projevuje hlavně na platech, tvrdí nová studie

V roce 1994 instalovalo Německo téměř dva průmyslové roboty na tisíc pracovníků, což je čtyřikrát více než tomu bylo v USA. Za deset let počet stoupl na 7,6 robotů na tisíc německých pracovníků. Pro porovnání, v USA připadalo 1,6 robotů na tisíc pracovníků. V 2014 bylo v Německu instalováno 60-100 dalších robotů na tisíc pracovníků.

Výzkumní pracovníci z Universität Würzburg a Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf prozkoumali údaje o zaměstnanosti během posledních 20 let, aby zjistili, jak velký vliv má růst průmyslové výroby na německý trh práce. Došli k závěru, že pokud se vezmou v úvahu průmyslové struktury a demografie, pak je tento efekt téměř nulový.

Dle jejich studie v průměru jeden robot nahrazuje zhruba dvě pracovní místa. V letech 1994 až 2014 proto nebylo kvůli robotům vytvořeno zhruba 275 000 pracovních míst na plný úvazek. Nicméně, celkový počet pracovních míst v německé ekonomice se následkem industriální robotizace nezmenšil.

„Není to, jako by byly práce zničeny v tom smyslu, že je instalován výrobní robot a poté jsou pracovníci propuštěni kvůli robotům - to se v Německu nikdy nestalo," vysvětluje spoluautor studie Jens Südekum z Düsseldorfského institutu pro hospodářskou soutěž. „Co se stalo, je to, že v průmyslových odvětvích, kde měli více robotů, vytvořili pro uchazeče o práci méně pracovních míst."

Tento pokles ale neznamená, že uchazeči o práci v průmyslu skončí na pracovních úřadě. Spíše se mění skladba jejich práce. Südekum vysvětluje, že obvykle do výroby šlo přibližně 25% mladých pracovníků na trhu práce a zbytek dělal něco jiného. Nyní však stále větší počet pracovníků vstupuje do služeb následkem toho, že je roboti nahradily v jejich potencionálních pracovních místech.

Negativní důsledky robotizace

Podle studie ti, kteří pracovali v odvětví více vystavěné automatizaci, si z větší části udrželi svou práci, ačkoliv někteří získali odlišné role než předtím. Spíše než ztrátou práce z důsledku robotizace někteří středně kvalifikovaní dělníky, kteří dělali ruční, rutinní práci, trpěli snížením platů. Zhruba 75% pracovníků ve výrobě je středně kvalifikovaných. Škrty v platech ale zatím byly velmi mírné, dodává Südekum.

Významný vliv na tom, že robotizace neměla významné sociální dopady, mají dle autorů studie mocné německé odbory. Ty jsou více než odbory v jiných zemích ochotny přijmout škrty v platech, pokud to zajistí uchování pracovních míst.

Právě z důvodu snižování platů není robotizace pro tzv. modré límečky, tj. manuální pracovníky, dobrou zprávou. „Roboti opravdu poháněly (zvyšování) nerovnosti, protože zvýhodňovaly na platech vysoce kvalifikované lidí, jako jsou manažeři a vědci, lidé s vysokoškolským vzděláním – ti dokonce získali vyšší platy kvůli robotům, ale většina středně kvalifikovaných výrobních pracovníků utrpěla."

Wolgang Wahlster, šéf Německého výzkumného centra umělé inteligence a zakladatel konceptu průmyslu 4.0, vidí budoucnost průmyslu v hybridních týmech složených jak z lidí, z robotů. Roboti podle něj budou spíše jakými domácími mazlíčků. „ S nimi také běžně koexistuje, nemámě s nimi žádné problémy, pomáhají nám. A podobně to bude i v průmyslové produkci,“ vysvětluje Wahlster, jenž nedávno přijel do Prahy, aby se zúčastnil slavnostního otevření Národního centra Průmyslu 4.0 při pražském ČVUT.

 Výrazná orientace ČR ji činí obzvláště zranitelnou vůči negativním důsledkům robotizace. Některé politické strany proto navrhují věnovat této otázce zvýšenou pozornost. Piráti i Zelení mají ve svých programech návrhy na zdaňování práce robotů.