Trumf americké armády. Letadlová vzducholoď měla měnit dějiny, skončila katastrofou

Psala se 20. léta 20. století a letectví bylo stále ještě v začátcích. Věřilo se však v jeho zářnou budoucnost. Páteří letectev však neměla být podle odborníků letadla, ale vzducholodě. Ty měly zajistit nejen bombardování a dopravu velkých nákladu a cestujících na velkou vzdálenost ale i dálkový průzkum. Letadla měla zajišťovat obranu proti nim na krátkou vzdálenost.

Americké námořnictvo si brzy uvědomilo potenciál, který by mělo spojení obou strojů. Vzducholoď s velkým doletem měla zajistit dálkový průzkum a informovat flotilu o pohybu lodí nepřítele a v případě nouze vypustit na svou obranu stíhačky, které nesla na palubě. Ty mohly být využity i k průzkumu na menší vzdálenost nebo k útoku. Do budoucna se počítalo i s tím, že by stíhačky nahradily střemhlavé bombardéry nebo torpédová letadla. Hlavním prosazovatelem celé koncepce ses stal viceadmirál William Adger Moffett.

Nové letadlové vzducholodě měřily 293,3 metru, průměr trupu měly 40,5 metru a měly osmdesátičlenné posádky. To, jak byly stroje ohromné podtrhuje, že jen na potah trupu bylo potřeba 3100 metrů čtverečních bavlněného materiálu o váze 5 tun.  Trup zkonstruovaný Arnsteinem měl tři kýly a byl složen z 12 hlavních přepážek a 33 pomocných přepážek. Kostra byla z tehdy supermoderního materiálu – duralu.

V trupu se nacházelo 12 oddílů s plynem vyrobených z nové želatino latexového materiálů. Každý oddíl měl obsah 15 388 metrů kubických plynu. Celkem se do vaků vešlo 193 970 kubických metrů plynu. Vzducholodě byly místo vodíku plněny tehdy drahým héliem.

Pohon zajišťovalo 8 vodou chlazených motorů Maybach o výkonu 560 koňských sil. Stroje mohly nést až 78000 litrů benzínu ve 110 separátních nádržích rozmístěných v kýlu. Úbytek váhy během letu kompenzoval speciální systém, který kondenzoval vodní páry z motorů. Takto získaní voda byla skladována ve 44 nádržích. Vzducholodě díky systému měly zůstat stabilní a v rovnováze i bez upouštění vzácného hélia.

 Vzducholodě měly při ekonomické rychlosti 102 kilometrů v hodině dolet 11 000 kilometrů. Maximální rychlost byla 169 kilometrů v hodině. Dostup byl pouhých 1500 metrů. Hlavní rozdíl oproti jiným vzducholodím byl hangár, do kterého se vešlo pět malých stíhacích dvojplošníků Curtiss F9C Sparrowhawk.

Stroje nebyly vybrány kvůli svým výkonům, ale především velikosti. Rozpětí měly pouhých 7,7 metrů, délku 6,1 metru a prázdný vážil 978 kilogramů. Maximální rychlost byla 247 kilometrů v hodině. Stroj byl vyzbrojen dvěma kulomety Browning ráže 7,62. Později byl strojům kvůli snížení váhy ještě odstraněn podvozek a pod stroj byla podvěšena přídavná nádrž.

První vzducholoď byla hotova v létě 1931 a manželka tehdejšího amerického prezidenta Herberta Hoovera Lou ji 8. srpna 1931 pokřtila jménem Akron, na počest města, kde byly postavena.  Námořnictvo převzalo stroj do činné služby v říjnu 1931. Již v lednu 1932 se USS Akron (ZR-4), jak byla vzducholoď oficiálně označena, zúčastnila manévrů u Guantanáma na Kubě. Podařilo se jí vystopovat a několik hodin sledovat svaz nepřítele, což byl výkon, který v té době nezvládl žádný stroj.

USS Akron provedla také propagační let od „Pobřeží k pobřeží USA“. Při přistání u San Diega došlo k tragédii. Při pokusu o přistání došlo k poryvům větru. Tři námořníci, kteří se snažili ukotvit kotvící lano vzducholodi, se jej nestačili pustit a byli náhle stoupající vzducholodí vyneseni do vzduchu. Než se podařilo lano dostat na palubu, dva z nich spadli a zahynuli. Celé drama bylo zaznamenáno kamerou filmového týdeníku a promítáno po celém světě. Veřejnost také zaznamenala průlet Akronu nad Washingtonem při inauguraci prezidenta Franklina Delano Roosevelta.

Kariéra USS Akron nebyla dlouhá. Již 3.dubna 1933 se u pobřeží Nové Anglie dostala vzducholoď do silné bouře a vzducholoď se roztříštila o rozbouřený oceán. Z 80 členů posádky se zachránil jen čtyři muži. Na palubě zahynul i viceadmirál Moffett, který stavbu obou lodí tolik prosazoval. Je to dosud největší katastrofa vzducholodi v historii. Pozdější vyšetřování ukázalo, že loď se nad rozbouřený oceán neměla vůbec vydat, neboť se jednalo o prototyp a vzducholoď nebyla na pohyb nad rozbouřeným oceánem připravena. Na palubě navíc nebylo ani dost plovacích vest a ani jeden záchranný člun.

Související

Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

historie Vzducholodě

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 1 hodinou

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 6 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy