K Jupiteru odstartovala návštěva. Sonda Juno

Sonda Juno odstartovala z mysu Canaveral na Floridě ve 12.25 východoamerického času, to je v 18.25 SELČ. Do vesmíru ji vynesla raketa Atlas V. Záběry NASA TV ukázaly burácející raketu, která mizela v téměř bezoblačné obloze a zanechávala za sebou bílý sloup dýmu. Třiapadesát minut po startu se Juno oddělila od rakety. Poté se vydala na let kolem Slunce, odkud se po dvou letech vrátí k Zemi. Zemská gravitace ji pak "vystřelí" k Jupiteru. "Vše ukazuje na to, že Juno je na plánované dráze," oznámil devadesát minut po startu projektový ředitel letu Jan Chodas z řídicího centra v kalifornské Pasadeně.

Krátce nato zachytil signál z antény sondy radar v australské Canbeře. Sondou Juno, vypuštěnou dva týdny poté, co se uzavřela éra raketoplánů, otevřela NASA novou etapu vesmírných expedicí, které se zaměří na odlehlejší končiny vesmíru. Tyto mise jsou nazvány New Frontiers Class Missions. Zatím jsou omezeny na lety bez lidské posádky. Juno urazí trasu k Jupiteru (s "objížďkou" ke Slunci) dlouhou 3,2 miliardy kilometrů za pět let. Poté, od července 2016, bude kroužit kolem Jupitera, největší a patrně nejstarší planety naší sluneční soustavy, a zkoumat jeho složení. Juno má obíhat Jupiter rok. Potom ji NASA navede do atmosféry planety, kde zanikne.

Jupiter pokládají astronomové za jednu z nejzáhadnějších planet, jež může poskytnout odpovědi na některé otázky týkající se vzniku sluneční soustavy. Je to třetí nejjasnější objekt na noční obloze po Měsíci a Venuši. Tvoří ho shluk plynů. Astronomové proto Jupiter řadí mezi "plynné obry". Dodnes není jasné, zda má pevné nebo plynné jádro. Juno bude pátrat na Jupiteru po vodě a zmapuje jeho magnetické pole. Právě z jeho rozboru by mělo vyplynout, jaké skupenství má jádro planety. Kamery sondy budou na Zemi vysílat podrobné snímky Jupitera. "Chceme zjistit, co skrývá závoj plynů, které planetu obklopují a tvoří. Tento poznatek nám pomůže poznat první fáze vzniku sluneční soustavy," řekl vědecký ředitel letu Scott Bolton. Na rozdíl od většiny dřívějších sond NASA, Juno nepohání plutoniové baterie, ale solární panely.

"Tento způsob pohonu znamená, že Juno musí letět vystavena slunečnímu záření. Nemůže být ve stínu," řekl vědecký šéf letu Scott Bolton. Rozpočet mise je 1,1 miliardy dolarů, to je téměř 19 miliard korun. Sonda, která je pojmenovaná podle manželky římského boha Jupitera, se svými třemi křídly (solárními panely) připomíná větrný mlýn.

Její start byl opožděn o 49 minut. NASA zatím důvod zdržení neoznámila.