Washington - Posílat astronauty na Mars superrychlou kosmickou lodí, kterou pohání jaderná fúze, se může zdát vědeckofantastickým snem, podle odborníků je to však zcela reálné. Vědci, kteří tuto technologii vyvíjejí, totiž tvrdí, že fyzika spojená s raketami vybavenými fúzními motory již byla laboratorně demonstrována, takže takové zařízení může během několika desetiletí dopravovat lidi k rudé planetě za 90 dní.
"V podstatě je to realita," říká Anthony Pancotti ze společnosti zabývající se vývojem vesmírných pohonů MSNW. "K fúzi dochází ve slunci a také v našich laboratořích," citoval jej server Space.com.
S použitím tradičních chemických pohonných systémů trvá cesta na Mars a zpět 500 dní. Strávit tak dlouhou dobu v hlubokém vesmíru představuje pro astronauty vážné zdravotní riziko, protože by byli vystaveni velké radiaci a museli by také hodně cvičit, aby minimalizovali řídnutí kostí a svalovou atrofii.
Vyvinout rychlejší pohon je proto jedním z hlavních cílů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který chce dostat lidi do blízkosti rudé planety v polovině třicátých let. Pancottiho "fúzní" tým (vedený Johnem Sloughem z Washingtonské univerzity) financuje NASA prostřednictvím svého Programu pokročilých novátorských konceptů (NIAC).
Výzkumníci svůj vývoj zaměřují na potenciální misi na Mars s lidskou posádkou, která by trvala celkem 210 dní - 83 dní cesta tam, 30 dní pobyt na planetě a 97 dní cesta zpět na Zem.
Slough a jeho tým budují vybavení a provádějí experimenty s cílem pomoci přiblížit tuto technologii realizaci. Doufají, že velkého milníku dosáhnou někdy v roce 2014. "Jsme v laboratoři, stavíme cívky, vykazujeme pokrok a příští rok budeme produkovat neutrony, abychom ukázali, že k fúzi dochází a že k ní dochází v měřítku potřebném k tomu, aby bylo možné postavit raketu s fúzním pohonem," říká Pancotti.
Navrhovaná fuzí poháněná raketa (označená FDR) je 150tunový systém, který využívá magnetismus ke kompresi kapslí z lithia o velikosti broků, v nichž je deuterium a tritium, aby spustil fuzní reakci – sloučení atomových jader za současného uvolnění obrovské energie. Ta se převede částečně na elektřinu a částečně na tepelnou energii, která roztaví kapsle na proud superhorkých ionizovaných částic,které vyletí z trysek.
Vznikne tak puls, který udělí lodi rychlost, která by mohla dosáhnout přes 300 000 kilometrů v hodině. Pulsy se pak mají opakovat každých 10 sekund nebo v delší periodě podle potřeby. Ačkoli tvůrci pohonu ještě nespustili fúzní reakci, prohnali tryskami ionizovanou horkou masu.
Fúzní pohon by našel široké využití, ale především pro vesmírné lety je ideální, protože potřebné palivo vzhledem k výkonu má sedmimilionkrát vyšší hustotu než konvenční raketové palivo. To mimo jiné znamená, že zásoby paliva a náklady na jejich vynesení do vesmíru jsou násobně nižší, napsal national-geographic.cz.
Hlavním problémem nyní zůstává ono bezpečné spuštění a udržení fúze. K tomu je zatím potřeba ohromné množství energie, ktetrá udržuje potřebné magnetické pole a silné lasery, které zažehnou reakci.
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
před 24 minutami
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
před 1 hodinou
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
před 1 hodinou
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno před 2 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 2 hodinami
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
před 3 hodinami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 4 hodinami
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 5 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 6 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 7 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 8 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 9 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
včera
Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?
včera
Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci
Svět je stále méně odolný vůči epidemiím infekčních chorob. Ve své pondělní zprávě před tím varoval Nezávislý panel pro monitorování globální připravenosti (GPMB). Odborníci upozorňují, že s rostoucí frekvencí výskytu těchto onemocnění se zvyšují i škody, které způsobují. Riziko vzniku nové pandemie podle nich v současnosti roste rychleji než investice do připravenosti, kvůli čemuž svět stále není bezpečnějším místem.
Zdroj: Libor Novák