Evropská kosmická agentura EUSPA v uplynulých týdnech zprovoznila ve vesmíru další dva satelity, od kterých si slibuje další zpřesnění evropského navigačního systému Galileo. Systém, který má po celém světě přes tři miliardy uživatelů, tak nyní využívá už celkem 28 družic. Na dotaz ČTK to uvedla agentura EUSPA. Ta v tomto týdnu oslavila deset let od svého umístění v Praze.
Zatím nejnovější družice Galilea ve vesmíru je v provozu od 29. srpna, další funguje už od května. Oba nové satelity obíhají asi 23.000 kilometrů nad Zemí. Podle agentury by měly dál zpřesňovat a zároveň zrychlovat data v navigačním systému. "Větší počet satelitů znamená nejen větší dostupnost, ale také robustnost navigace. Lepší uživatelský zážitek přinese také více tržních příležitostí pro evropské společnosti, malé a střední podniky a podnikatele,“ řekl výkonný ředitel agentury Rodrigo da Costa.
Evropský globální satelitní systém Galileo je v provozu od roku 2016. Jeho fungování zajišťuje právě EUSPA, která je zároveň jedinou agenturou EU se sídlem v Praze. Vedle toho agentura sdružuje mimo jiné také řízení všech dalších kosmických programů EU. EUSPA se 6. září 2012, tehdy ještě pod názvem Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), přestěhovala z Bruselu do Prahy, v tomto týdnu tak oslavila deset let v Česku.
Agenturu ovšem v příštích letech čeká další stěhování, tentokrát ovšem pouze v rámci české metropole. Během tří let by agentura měla postupně opustit své současné sídlo v pražských Holešovicích, které je po loňském rozšíření agentury už kapacitně nedostatečné. Novým sídlem by se měl po dostavbě stát dosud nedokončený objekt Nová Palmovka, k čemuž na konci srpna podepsali zástupci EUSPA, státu a hlavního města smlouvu o budoucí nájemní smlouvě. Komplex objekt Nová Palmovka začala před osmi lety stavět Praha 8, ale nedokončila jej. Loni stavbu převzal magistrát, který plánuje na Palmovce také obytnou čtvrť.
Navigační systém Galileo je v testovacím provozu od prosince roku 2016, v plném provozu je od roku 2019. Je obdobou amerického navigačního systému GPS, k provozu by měl postupně využívat více než tři desítky satelitů. Vlastní družicový polohovací systém známý pod jménem BeiDou buduje také Čína.
Související
Ministerstvo financí plánuje pronajmout datové centrum pro kosmickou agenturu EU
Navigační systém Galileo, jehož fungování řídí EUSPA z Prahy, využívají čtyři miliardy lidí
Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 1 hodinou
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 1 hodinou
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena šířením ptačí chřipky (H5N1) na nové živočišné druhy a lidi. Podtyp H5N1 vedl v posledních čtyřech letech k úmrtí desítek milionů kusů drůbeže, přičemž nakaženo bylo i volně žijící ptactvo a suchozemští či mořští savci.
Zdroj: Lucie Podzimková