Musk věří, že se jeho Starship dostane ještě letos na oběžnou dráhu Země

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk řekl, že velká vesmírná loď Starship, která by podle jeho vize měla sloužit k cestám na Měsíc či dokonce na Mars, zřejmě poprvé vzletí na oběžnou dráhu Země v letošním roce. Zahraniční agentury nicméně poznamenávají, že neoznámil žádné nové vesmírné projekty a neuvedl ani přesné datum, kdy se Starship pokusí o pokoření hranice vesmíru.

Musk hovořil ve čtvrtek místního času s novináři na jedné ze základen SpaceX nazvané Starbase, která se nachází v jižním cípu Texasu. Miliardář uznal, že firma nyní čelí určitým technickým obtížím. Ty se týkají zejména motorů Raptor 2 pohánějících raketu Super Heavy, která by měla vynést Starship do vesmíru. Motory se podle něj potýkají s problémy s chlazením, kvůli silnému žáru se při provozu taví části spalovací komory.

SpaceX je však podle Muska velice blízko k vyřešení těchto komplikací a již v březnu chce zvýšit kapacitu výroby motorů na sedm až osm týdně. Do konce roku pak plánuje vyrábět jednu loď Starship a jednu nosnou raketu Super Heavy měsíčně.

"V tuto chvíli mám velkou důvěru v to, že se tento rok dostaneme (se Starship) na oběžnou dráhu," řekl miliardář Musk, který je mimo jiné šéfem automobilky Tesla. Jedinou větší novinkou, kterou na sledované tiskové konferenci oznámil, bylo plánované vytvoření odpalovací rampy pro Starship v Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě.

Středisko SpaceX u osady Boca Chica totiž ještě nedostalo povolení k vesmírným startům od Federálního úřadu pro letectví (FAA), které musí posoudit dopady zařízení na životní prostředí. Nedaleko základy se totiž nachází přírodní rezervace. FAA zveřejní koncem února svoje předběžné stanovisko, v němž však může dojít k názoru, že bude potřeba vypracovat podrobnou studii možných dopadů. Její dokončení by mohlo trvat i několik let a často se kolem podobných řízení vedou právní spory, poznamenala agentura Reuters.

"Ohledně toho, zda dostaneme toto povolení, jsem optimista," řekl Musk. SpaceX se však i tak připravuje na to, že Starship bude startovat z Floridy a ze Starbase se stane jen středisko pro vývoj a výzkum.

SpaceX provedla několik testů Starship, z nichž jich řada skončila explozí lodě při přistání. Před devíti měsíci plavidlo nicméně úspěšně přistálo poté, co vyletělo do výšky asi deseti kilometrů.

Loď Starship si vybrala americká vesmírná agentura NASA jako prostředek, pomocí nějž se dostanou astronauti na povrch Měsíce v rámci mise Artemis. Starship by se podle plánu měla dostat na oběžnou dráhu země, kde jí několik dalších vesmírných lodí postupně naplní palivem. Starship se pak přesune na oběžnou dráhu Měsíce, kde do ní vstoupí astronauti z lodi Orion, kterou vyvíjí NASA. Na palubě lodi Starship sestoupí na povrch Měsíce, kde budou několik dní a následně se vrátí zpět do Orionu, v němž zamíří na Zemi.

Starship je rovněž stěžejní součástí Muskových plánů na kolonizaci Marsu. Vesmírná loď i raketa Super Heavy by měly být znovu použitelné, čímž se podle plánu SpaceX podaří dostat náklady na jeden vesmírný let pod deset milionů dolarů (214 milionů korun). Ke kolonizaci Marsu totiž budou podle Muska potřeba stovky letů. Možnost kolonizace Marsu je podle miliardáře nutná vzhledem k hrozbám, jimž nyní čelí naše planeta.

"Starship bude schopna dostat miliony tun na povrch Marsu a vytvořit tam autonomní město," řekl Musk. "Myslím, že bychom to měli udělat co nejdříve," dodal.

Související

Elon Musk

Elon Musk vyzval ke zrušení EU. Za obří pokutu pohrozil odvetou

Elon Musk kritizoval Evropskou unii poté, co udělila jeho sociální síti X pokutu za porušení pravidel transparentnosti. Miliardář a generální ředitel společnosti Tesla pohrozil, že jeho reakce se zaměří přímo na nejvyšší představitele, kteří za pokutou stojí. „‚EU‘ uložila tuto šílenou pokutu nejen [síti X], ale i mně osobně, což je ještě šílenější!“ napsal Musk na síti X. Dále uvedl, že by se proto zdálo vhodné uplatnit reakci nejen na EU, ale také na jednotlivce, kteří proti němu toto opatření podnikli.
Vizualizace dopravní kapsle systému Hyperloop uvnitř tubusu

Měl způsobit revoluci v cestování. Kam se poděl Muskův Hyperloop?

Po oznámení, že společnost Hyperloop One v prosinci 2023 ukončila svou činnost, se zdálo, že sen o převratné dopravě skončil. Myšlenka hyperloopu – vlaků „létajících“ rychlostí 700 mil za hodinu v přetlakových trubkách – byla považována za mrtvou. Hyperloop One, dříve podporovaný investicemi od Virgin Group Richarda Bransona, byl hlavním hráčem v tomto odvětví, ale nedokázal udržet finanční rovnováhu.

Více souvisejících

Elon Musk Starship SpaceX

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy