Šokující evoluce člověka: Jak budeme vypadat za 200 tisíc let?

Praha – Evoluce probíhá dál, ačkoli si to většinou neuvědomuje, protože život člověka je příliš krátký na to, aby mohl pozorovat změny. To však nic nemění na tom, že odborníci dokáží odhadnout, jak bude „homo sapiens sapiens“ vypadat za desítky tisíc let. Mezi genetiky vesměs panuje shoda - budeme bezzubá plešatá monstra se čtyřmi prsty.

Deník Shopaholičky

Monoetnicita. Ať se vám to líbí, nebo ne, multikulturalismus je realitou. Není proto žádným překvapením, že v budoucnu bude lidstvo tvořit jednu všudypřítomnou etnickou skupinu. Znaky typické pro jednotlivé rasy budou k ničemu, proto je začneme pomalu, ale jistě ztrácet.

Bídná imunita. Lidstvo bude stále více závislé na lécích a různých syntetických přípravcích, což oslabí náš imunitní systém. Můžeme si to vysvětlit třeba na hormonech. Ty lze už nyní dodat tělu uměle. V budoucnu bude možné, aby si jedinec sám reguloval svoje hormony. Příroda na to zareaguje „logicky". Proč by se tělo mělo zatěžovat výrobou vlastních hormonů, když ty syntetické odvedou práci také a možná ještě lépe. A stejné je to s imunitou. Proč byste ji měli mít silnou, když bakterie a viry zničí umělé přípravky.

Svalová atrofie. Existují dva důvody, proč nám postupně začnou zakrňovat svaly. Tím prvním jsou moderní technologie. S každou generací klesá potřeba využívat sílu, tak k čemu svaly. Příroda je v tomto přístupu nekompromisní – co ztratí účel, časem zmizí, píše server listverse.com. Tím druhým důvodem je dobývání vesmíru. Na dlouhých kosmických výpravách svaly opravdu potřebovat nebudete. Je přeci známá věc, že když se kosmonauti vrátí po delším pobytu ve vesmíru zpět na Zemi, mají fyzické problémy (např. s chůzí).

Porosteme. Za posledních dvě stě let se výška člověka rapidně změnila – vyrostli jsme o 10 cm. Kam až porosteme, je ovšem ve hvězdách. Každopádně růst člověka jako druhu může jedna věc zpomalit – nedostatek jídla. Ve světě je sice hlad, na druhou stranu ho ale člověk již dokázal mnohde vymýtit, takže lze očekávat, že tak tomu bude i v budoucnu a v růstu do výšky nic bránit nebude.

Plešatost. Už dnes se člověk nemůže pochlubit srstí a úbytek ochlupení bude pokračovat, včetně vlasů. Tento jev bude rychlejší u žen, na které klade společnost větší nároky, co se týče vzhledu a sex-appealu (viz dnešní móda vyholování čehokoli). Právě ženy jako první nakonec dojdou do stádia, kdy budou zcela bez ochlupení. Muži si pak ještě pár tisíc let počkají, ale ani je zcela holé tělo nemine.

Velké oči. Genetik Alan Kwan se domnívá, že za 50 tisíc let budou mít lidé neobyčejně velké oči, které budou nezbytností při objevování nových světů ve vesmíru. Zrak totiž bude v kosmu prakticky jediným užitečným smyslem.

Zdroj: YouTube

Malé zuby. Evoluce se nevyhne ani ústní dutině. V současnosti jsou už osmičky („zuby moudrostí") přebytečné, jsou s nimi jen problémy (možná znáte z vlastní zkušenosti) a některých lidem ani nevyrostou. Ostatní zuby se budou dál zmenšovat. Podle vědců budou za 100 tisíc let menší o polovinu. A protože člověk už nemusí usilovně hryzat, trhat a žvýkat potravu, zmenší se i čelisti.

Čtyři prsty na nohou. Než se člověk napřímil, měl dolní končetiny (stejně jako ruce) hlavně k lezení, šplhání a udržení rovnováhy ve větvích stromů. Jak jsme v průběhu evoluce pomalu slézali ze stromů, naše prsty na nohou se zmenšily do dnešní podoby. Při chůzi je pro udržení rovnováhy důležitý palec, nikoli malíček. Ten už je dnes tak trochu na obtíž – tlačí v botě, často si ho narazíme/zlomíme. Příroda nám malíček tedy vezme. Něco podobného se stalo například během evoluce koní – i ti kdysi mívali prsty tři.

Menší/větší hlava? Jedna skupina genetiků tvrdí, že hlava člověka zůstane stejná nebo se dokonce zmenší. Už dnes je její velikost při narození kritická, jak jistě vědí ženy, které rodily. Další zvětšování hlavy by mělo za následek, že během přirozeného porodu matka i dítě zemřou. Jenže je tady druhá skupiny vědců, která argumentuje císařským řezem, který se dnes provádí stále častěji. Určitě jste zaznamenali, že přibývá zpráv o tom, jak žena porodila neobyčejně velké dítě jen díky císařskému řezu. Ten tak bude pro dítě bezpečnější než porod klasickou cestou, hlava tedy může růst dál. Je zde ale riziko. Pokud „velkohlavé" lidstvo v budoucnu z nějakého důvodu nebude moci provádět císařské řezy, vymře.

Deník Shopaholičky

Související

Neandrtálci

Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to vědci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens, uvedl zpravodajský server BBC News. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Více souvisejících

Evoluce Lidé

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 56 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy