Šokující evoluce člověka: Jak budeme vypadat za 200 tisíc let?

Praha – Evoluce probíhá dál, ačkoli si to většinou neuvědomuje, protože život člověka je příliš krátký na to, aby mohl pozorovat změny. To však nic nemění na tom, že odborníci dokáží odhadnout, jak bude „homo sapiens sapiens“ vypadat za desítky tisíc let. Mezi genetiky vesměs panuje shoda - budeme bezzubá plešatá monstra se čtyřmi prsty.

Monoetnicita. Ať se vám to líbí, nebo ne, multikulturalismus je realitou. Není proto žádným překvapením, že v budoucnu bude lidstvo tvořit jednu všudypřítomnou etnickou skupinu. Znaky typické pro jednotlivé rasy budou k ničemu, proto je začneme pomalu, ale jistě ztrácet.

Bídná imunita. Lidstvo bude stále více závislé na lécích a různých syntetických přípravcích, což oslabí náš imunitní systém. Můžeme si to vysvětlit třeba na hormonech. Ty lze už nyní dodat tělu uměle. V budoucnu bude možné, aby si jedinec sám reguloval svoje hormony. Příroda na to zareaguje „logicky". Proč by se tělo mělo zatěžovat výrobou vlastních hormonů, když ty syntetické odvedou práci také a možná ještě lépe. A stejné je to s imunitou. Proč byste ji měli mít silnou, když bakterie a viry zničí umělé přípravky.

Svalová atrofie. Existují dva důvody, proč nám postupně začnou zakrňovat svaly. Tím prvním jsou moderní technologie. S každou generací klesá potřeba využívat sílu, tak k čemu svaly. Příroda je v tomto přístupu nekompromisní – co ztratí účel, časem zmizí, píše server listverse.com. Tím druhým důvodem je dobývání vesmíru. Na dlouhých kosmických výpravách svaly opravdu potřebovat nebudete. Je přeci známá věc, že když se kosmonauti vrátí po delším pobytu ve vesmíru zpět na Zemi, mají fyzické problémy (např. s chůzí).

Porosteme. Za posledních dvě stě let se výška člověka rapidně změnila – vyrostli jsme o 10 cm. Kam až porosteme, je ovšem ve hvězdách. Každopádně růst člověka jako druhu může jedna věc zpomalit – nedostatek jídla. Ve světě je sice hlad, na druhou stranu ho ale člověk již dokázal mnohde vymýtit, takže lze očekávat, že tak tomu bude i v budoucnu a v růstu do výšky nic bránit nebude.

Plešatost. Už dnes se člověk nemůže pochlubit srstí a úbytek ochlupení bude pokračovat, včetně vlasů. Tento jev bude rychlejší u žen, na které klade společnost větší nároky, co se týče vzhledu a sex-appealu (viz dnešní móda vyholování čehokoli). Právě ženy jako první nakonec dojdou do stádia, kdy budou zcela bez ochlupení. Muži si pak ještě pár tisíc let počkají, ale ani je zcela holé tělo nemine.

Velké oči. Genetik Alan Kwan se domnívá, že za 50 tisíc let budou mít lidé neobyčejně velké oči, které budou nezbytností při objevování nových světů ve vesmíru. Zrak totiž bude v kosmu prakticky jediným užitečným smyslem.

Zdroj: YouTube

Malé zuby. Evoluce se nevyhne ani ústní dutině. V současnosti jsou už osmičky („zuby moudrostí") přebytečné, jsou s nimi jen problémy (možná znáte z vlastní zkušenosti) a některých lidem ani nevyrostou. Ostatní zuby se budou dál zmenšovat. Podle vědců budou za 100 tisíc let menší o polovinu. A protože člověk už nemusí usilovně hryzat, trhat a žvýkat potravu, zmenší se i čelisti.

Čtyři prsty na nohou. Než se člověk napřímil, měl dolní končetiny (stejně jako ruce) hlavně k lezení, šplhání a udržení rovnováhy ve větvích stromů. Jak jsme v průběhu evoluce pomalu slézali ze stromů, naše prsty na nohou se zmenšily do dnešní podoby. Při chůzi je pro udržení rovnováhy důležitý palec, nikoli malíček. Ten už je dnes tak trochu na obtíž – tlačí v botě, často si ho narazíme/zlomíme. Příroda nám malíček tedy vezme. Něco podobného se stalo například během evoluce koní – i ti kdysi mívali prsty tři.

Menší/větší hlava? Jedna skupina genetiků tvrdí, že hlava člověka zůstane stejná nebo se dokonce zmenší. Už dnes je její velikost při narození kritická, jak jistě vědí ženy, které rodily. Další zvětšování hlavy by mělo za následek, že během přirozeného porodu matka i dítě zemřou. Jenže je tady druhá skupiny vědců, která argumentuje císařským řezem, který se dnes provádí stále častěji. Určitě jste zaznamenali, že přibývá zpráv o tom, jak žena porodila neobyčejně velké dítě jen díky císařskému řezu. Ten tak bude pro dítě bezpečnější než porod klasickou cestou, hlava tedy může růst dál. Je zde ale riziko. Pokud „velkohlavé" lidstvo v budoucnu z nějakého důvodu nebude moci provádět císařské řezy, vymře.

Související

Neandrtálci

Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to vědci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens, uvedl zpravodajský server BBC News. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Více souvisejících

Evoluce Lidé

Aktuálně se děje

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

31. července 2026 21:57

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

31. července 2026 21:11

31. července 2026 20:34

31. července 2026 19:52

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

31. července 2026 19:03

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

31. července 2026 18:15

První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval

Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy