Washington - Mise na Mars s názvem "Mars One" dostává velké trhliny. Projekt sice počítá s tím, že se dobrovolníci už na Zemi nevrátí, ale nová studie tvrdí ještě něco mnohem horšího.
Mars One je projekt nizozemského inženýra Base Lansdorpa. Jeho cílem je poslat v roce 2024 první výpravu čtyř dobrovolníků ke kolonizaci Marsu bez možnosti návratu. Cesta jim má trvat sedm měsíců.
Pět odborníků prestižního Massachusettského technického institutu (MIT) ale dospělo k děsivému závěru po analýze vědeckých údajů, které jsou o tomto projektu k dispozici.
K prvnímu úmrtí jednoho z těchto pionýrů "dojde přibližně do 68 dnů mise, a to udušením", uvádí se v pětatřicetistránkové zprávě. Autoři přitom své konstatování podepírají grafy a matematickými vzorci týkajícími se zdrojů kyslíku, výživy a technologií, které jsou k dispozici pro soběstačnost výpravy.
Rostliny, jež by měly zajistit potravu kolonistům a produkovat dostatek kyslíku, ani technologie pro udržení rovnováhy atmosféry zatím nejsou podle vědců vyvinuty.
Navíc budou osadníci stále více záviset na dodávce náhradních dílů, které by jim měla dopravit další mise. Tato následná výprava přitom bude "podle velmi optimistického scénáře" stát kolem 4,5 miliardy dolarů (téměř 97 miliard Kč) a náklady vysílání dalších posádek budou ještě vyšší.
Lansdorp podle časopisu Popular Science (www.popsci.com) v první reakci údaje obsažené ve vědecké zprávě odmítl. Argumentoval tím, že jsou v ní použity neúplné údaje. Nicméně připustil, že otázka náhradních dílů je skutečně problém: "Mají pravdu, největší výzvou pro Mars One je udržet vše v provozuschopném stavu."
Pokud jde o kyslík, vedení společnosti Mars One uvedlo, že "nesouhlasí s tím, že příslušná technologie není v zásadě připravena. Systém musí být ještě otestován, ale technologie už existuje."
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
Aktuálně se děje
včera
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
včera
Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou
včera
Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu
včera
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
včera
Za útok na Ruský dům hrozí až osm let. Policie obvinila cizince
včera
Metro o Velikonocích ochromí výluka. Náhradou budou autobusy XC
včera
StarDance představila další dva účastníky. Je mezi nimi šoumen ze světa sportu
včera
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
včera
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
včera
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
včera
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
včera
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
včera
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
včera
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
včera
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
včera
Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje
včera
Lidé se vrací k Měsíci. Mise Artemis II úspěšně odstartovala
včera
Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení
1. dubna 2026 21:07
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
1. dubna 2026 19:38
Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost
Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.
Zdroj: Libor Novák