Vyhubení lidstva? Šest nejpravděpodobnějších hrozeb

Londýn – Minulý týden varoval fyzik Stephen Hawking lidstvo, že bude brzy vyhubeno, a to rukou velmi vyspělé umělé inteligence, kterou už lidé nebudou moct ovládat. To ale není jediná potencionální hrozba, která nám hrozí. Server telegraph.co.uk sestavil žebříček šesti nejpravděpodobnějších.

Hawking není jediný, který si myslí, že nás jednou umělá inteligence vyhubí. Elon Musk, muž, který stojí za internetovou peněženkou PayPal, elektronickými auty Tesla nebo kosmickou společností SpaceX prohlásil, že s vyspělou umělou inteligencí přivoláme na Zemi démona. Podle něj je umělá inteligence stejně nebezpečná jako jaderná válka.

Psali jsme: Lidstvo bude vyhubeno, varuje světoznámý fyzik Hawking a poukazuje na tuto hrozbu  

Vyspělá umělá inteligence nebo jaderná válka nejsou jediná možná nebezpečí, která hrozí lidstvu. Níže najdete šest nejpravděpodobnějších katastrof, které se na Zemi můžou odehrát.

1. Náraz planetky (asteroidu) do Země

Naše sluneční soustava je plná různých těles, od těch menších, až po planetky s průměrem několika stovek kilometrů. Čas od času zasáhnou i naši Zemi. Jedno z takových těles před 65 milióny let vyhubilo dinosaury. V roce 1908 spadlo kosmické těleso, známé jako tunguzský meteorit do odlehlé oblasti Sibiře, následná exploze vyvrátila přibližně 60 milionů stromů a byla slyšet do vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů.

V následujících letech je velmi nepravděpodobné, že Zemi zasáhne velký meteorit. Nicméně jednoho dne se to stane, a to by mohl být konec naší civilizace a možná i našeho druhu.

2. Vyspělá umělá inteligence

Světoznámý fyzik Stephen Hawking se zatím neobává armády terminátorů, ale spíše technologické singularity (zlomový bod technologického výzkumu pozn. redakce), která by podle některých měla proběhnout v následujících desetiletích. Teprve poté by se umělá inteligence mohla zvyšovat takovým tempem, aby nás jednou mohla ohrozit.

Prozatím se neví, jestli je vůbec něco takového možné, výpočetní výkon se zdvojnásobuje každých 18 měsíců. Zatím se ale nepodařilo přijít na to, jestli stroje dokáží dělat cokoliv „pomocí své vůle". Skeptici navíc poukazují, že nejchytřejší počítače současnosti nejsou chytřejší, než švábi.

3. Geneticky upravená choroba

Možná nejděsivější hrozba ze všech. Důvodem, proč se Ebola nestala a ani nestane celosvětovou epidemií je, že se těžko přenáší, své oběti oslabí a rychle zabije. Jen mírně upravená verze, která by se přenášela vzduchem a příznaky by projevovala až po pár týdnech, by zabila stovky milionů lidí. I „obyčejné" infekční onemocnění, jako je ptačí chřipka má schopnost vyhladit většinu populace.

Geneticky upravený vir se pravděpodobně někdy někdo pokusí vypustit ven. Není známo, jestli teroristické skupiny mají potřebné znalosti a vybavení, ale jak tvrdí různí konspirátoři, nemusí jít pouze o teroristy.

4. Jaderná válka

Nejpravděpodobnější scénář vyhynutí lidstva je stále hrozba jménem jaderná válka. Na celém světě najdeme více než patnáct tisíc jaderných hlavic, i přes několik mezinárodních smluv, omezující jejich počet. Dokonce jedna malá jaderná válka způsobí rozsáhlou devastaci, který bude mít vliv na celou Zemi.

Pravděpodobnost jaderné války je vzhledem k ostatním hrozbám vysoká. Je ale velmi malá šance, že by zničila celý náš druh, a to i globální válka mezi NATO a Ruskem. Nicméně by zabila miliardy lidí a zničila by svět tak, jak ho známe.

5. Vytvoření černé díry v urychlovači částic

Ještě před spuštěním velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERNU ve Švýcarsku, se velmi živě diskutovalo o jeho bezpečnosti. Několik lidí v čele s německým vědcem Otto Rosslerem tvrdilo, že LHC může teoreticky vytvořit malou černou díru, která následně pohltí celou Zemi. Tato teorie je nyní absurdní, nicméně jednoho dne, kdy budou mnohem výkonnější urychlovače částic, by se černá díra mohla vytvořit.

Pravděpodobnost je opravdu velmi nízká. Pokud by ale se ale opravdu vytvořila černá díra, která by pohlcovala okolí, tak by to byl pravděpodobně konec planety Země.

6. Klimatická katastrofa

Téměř žádný vědec už nyní nepochybuje, že emise uhlíku ovlivňuje klima naší planety. Poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu naznačuje, že v budoucnosti budeme čelit vyšším teplotám, průměrně o tři až čtyři stupně. To nebude doslova konec světa, ale lidstvo bude potřebovat všechny zdroje, aby se s tím vyrovnalo.

Změny klimatu začnou pravděpodobně v době, kdy se počítá s tím, že lidská populace bude na vrcholu. Miliony lidí přijdou o své domovy, kvůli růstu hladiny moří a měnící se počasí může narušit zemědělství. Každopádně tuto katastrofu můžeme ještě pořád odvrátit.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země Lidé katastrofy

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy