Záhadná náměsíčnost: Čeští vědci zahajují výzkum, odbornice vyvrací mýty

"Chceme společně hledat v polysomnografickém záznamu nočního spánku přesně ten okamžik, kdy nastává epizoda náměsíčnosti, zjistit, jaké elektrofyziologické změny jí předcházejí, a pokusit se pacienta probudit tak, abychom rozvoji epizody předešli," řekla Jitka Bušková z Institutu spánkové medicíny NÚDZ.

Náměsíčnost se řadí k poruchám probouzení z NREM (non-rapid eye movement) spánku, vedle chození po bytě může pacient třeba psát maily. Do této skupiny poruch patří i neuvědomované sexuálně motivované chování. Dřív se soudilo, že náměsíčnost je projevem psychiatrického onemocnění, zejména pokud trvá do dospělosti, to už podle Buškové neplatí.

Mylné podle ní je i dřívější přesvědčení, že mozek buď spí nebo bdí, tedy že se spánek a bdění vylučují. Právě náměsíčnost je důkazem, že probuzení může být nedokonalé, tedy že ty části mozku, které kontrolují chování a utvářejí paměťové stopy, mohou spát, a jiné, které umožňují pohyb, mohou být bdělé. Člověk tak je schopen ve spánku jednat, aniž si to pamatuje.

"Náměsíčnost se vyskytuje až u 17 procent dětí, často v dospívání zcela vymizí, ale stále ještě ve vysokém procentu přetrvává v dospělosti, dokonce u tří až čtyř procent vzniká až v dospělém věku," řekla Bušková.

Ojedinělý projev náměsíčnosti mohou vyvolat horečka, velký stres, chronický nedostatek spánku či vypití nadměrné dávky alkoholu. Může se ojediněle projevit i v neznámém prostředí, třeba u dětí na letním táboře. Náměsíčnost často bývá dědičná.

Pokud projevy poruchy ohrožují člověka na životě, nebo jsou časté, měl by si nechat vyšetřit spánek, aby se vyloučila jiná porucha, která náměsíčnost spouští, třeba porucha dýchání. Provádí se také EEG monitorace, aby se vyloučila epilepsie vázaná na spánek.

Náměsíčnictví i noční můry patří mezi tzv. parasomnie, což jsou neorganické poruchy spánku. Pod pojmem neorganická porucha potom rozumíme onemocnění, která nemají konkrétní příčinu v žádném z tělesných systémů a jejich původ je nejasný, vysvětluje Vitalion.cz. Dětskou variantou nočních můr jsou noční děsy (pavor nocturnus), které jsou popisovány u 1 – 6% všech dětí. Jde o epizody děsu a paniky doprovázené křikem v průběhu spánku. A to zejména v první polovině noci. Typicky se tato epizoda odehrává tak, že dítě se z nenadání posadí či vstane a s nekontrolova­telným křikem běží například ke dveřím. Po probuzení si na svoje chování nepamatuje a celkově je mírně zmatené. Tato spánková porucha začíná nejčastěji u dětí kolem 4 roku života a postupně spontánně vymizí. Pokud se objeví poprvé v dospělosti, je celkem pravděpodobné, že její další průběh bude chronický a těžce léčitelný.