Proč v letadle víc prdíme? Riziko pro seniory, aerolinky už vyrazily do boje

„Turbulence za letu se samozřejmě nedají srovnávat s plynatostí, ovšem lidé si občas stěžují na nepříjemný zápach na palubě letadla," říká profesor Jacob Rosenberg z Kodaňské univerzity. Každý člověk během dne ze sebe dostává plyny, mnohdy si to ani neuvědomuje. Podle hrubého odhadu si upšoukneme zhruba 10krát za 24 hodin, což u zdravého člověka odpovídá jednomu litru plynu.

Ten vzniká ve střevě z jídla, které nebylo absorbováno. Zbytky potravy kvasí, přičemž vznikají dusík, vodík a oxid uhličitý. S nimi potíž není. Pak jsou tu ale i sirnaté plyny, a ty už zapáchají.

I kolem plynatosti koluje několik mýtů. Například není pravda, že muži prdí častěji než ženy. Spíš jen z toho nedělají takovou společenskou tragédii. Naopak jedna ze studií z konce 90. let prokázala, že ženy produkují více sirnatých plynů. Další s pověr říká, že plynatost způsobují fazole. Není to pravda.

Ke zmírnění nadýmání pomáhá rýže, ryby, mléčné výrobky a džusy bez ovocné dužiny.

Je za tím jednoduchá fyzika

Zatímco na zemi zápach rychle zmizí a většinou ho taktně ignorujeme, v letadle je to něco jiného. Tam je navíc frekvence „větrů" daleko vyšší. „V letadle klesá tlak, vzduch tak má víc prostoru pro expanzi. Výše zmíněný jeden litr plynu zvětší svůj objem o 30 procent. Z toho pak pramení nepříjemný pocit plynatosti během letu," vysvětlil lékař. Tomu odpovídá i fakt, že si na nafouknuté břicho stěžuje až 60 procent pilotů.

Únik plynu se samozřejmě můžeme pokusit zadržet, což není právě pohodlné. „A určitě bych to nedoporučoval seniorům se slabší tělesnou konstitucí. Mohli by si přivodit i srdeční potíže," varuje profesor Rosenberg.

Aerolinky jdou do akce

Rosenberg během svého neobvyklého výzkumu hovořil s několika leteckými inženýry z Kodaně, kteří mu řekli, že některé aerolinky používají v klimatizačním systému filtry z dřevěného uhlí. To je velmi porézní, a může tak zachytit množství nepříjemných pachů. Aerolinky také dbají na to, aby jídlo podávané na palubě obsahovalo méně vlákniny a více karbohydrátů, které zpomalují trávení.

Psali jsme: Proč se šťouráme v nose? Následky mohou být tragické, hrozí i toxický šok  

Možná lze udělat ještě víc, aby se eliminoval zápach. Dřevěné uhlí by se například mohlo přidávat do sedaček, zde je ale problém s tzv. tunelovým efektem, který vytvářejí sukně a kalhoty, kdy je vzduch odváděn pryč z povrchu polštáře.

Pokud máte obavy z flatulence, můžete si pomoci i jinak. Americký odborný časopis o gastroenterologii (American Journal of Gastroenterology) nedávno informoval o speciálním spodním prádle, při jehož výrobě byla použita vlákna z dřevěného uhlí. Dokáže absorbovat až 100 procent zápachu. Existují také různé vložky do kalhot, které vstřebají alespoň 70 procent pachů.

Profesor závěrem říká: „Prdění v letadle je triviální problém. Nejlepším řešením je prostě zbavit se studu. S plynatostí zápasíme všichni, bojíme se ale o ní mluvit."